čeština

Absolvent předmětu je schopen:
- definovat pojmy tonalita, rozšířená tonalita, atonalita, modalita, serialita,
- popsat dvojhlasou a trojhlasou polyfonii, fuga, passacaglia.
- využít při práci s hudebním motivem variaci, diminuci, augmentaci, princip multivariace,
- definovat sonátovou formu, sonátu, koncert, variaci, rondo,
- popsat kompoziční principy 20. století.
- orientovat se v notovém zápisu.

Jsou požadovány znalosti základních pojmů hudební akustiky, tempových, výrazových a dynamických označení, soustav ladění hudebních nástrojů, dále hudebních intervalů, stupnic a modů, akordů a základních harmonických spojů, zvukových barev, možností a omezení hudebních nástrojů a vlivu akustiky prostoru při interpretaci hudby.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Přednášky mají charakter výkladu, obohaceného nahrávkami. Cvičení podporující praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách za aktivní účasti studentů. Účast na přednáškách je doporučená, účast na cvičeních je kontrolovaná.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Za zkoušku ve formě ústního pohovoru je uděleno maximálně 100 bodů. Pro úspěšné složení zkoušky je potřeba získat alespoň 50 bodů. Zkouška je zaměřena na znalosti podle osnov předmětů Základy teorie kompozice 1 a 2.

1. Rozšířená harmonie.
2. Tonalita, rozšířená tonalita, atonalita, modalita, serialita.
3. Úvod do kontrapunktu - dvojhlasá a trojhlasá polyfonie.
4. Úvod do kontrapunktu - fuga, passacaglia.
5. Úvod do hudebních forem - práce s motivem (variace, diminuce, augmentace, princip multivariace a další).
6. Sonátová forma, sonáta, koncert, variace, rondo.
7.-8. Vybrané kompoziční principy 20. století.
9. Pohled na formu v hudbě 20. a 21. století.
10.-11 Orientace v notovém zápise, čtení partitur.
12.-13. Specifická notace, grafické partitury.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základy teorie kompozice (kontrapunktem, hudebními formami, hudbou 20. a 21. století).

Formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Hůla, Z. : Nauka o kontrapunktu. Praha, Supraphon 1985.
Kofroň, P., Smolka, M.: Grafické partitury a koncepty. Votobia 1996.
Kohoutek, C. : Novodobé skladebné směry v hudbě. Praha, SHV 1965
Navrátil, M.: Nástin vývoje evropské hudby 20. století, Montanex, Ostrava 1993.
Šín, O. : Kontrapunkt - imitace - fuga. Praha 1945
Šín, O. : Všeobecná nauka o hudbě. Praha 1949
Votoček, E. : Hudební slovník cizích výrazů a rčení. Praha, HMUB 1946
Zenkl, L.: ABC hudebních forem. Supraphon, Praha 1984.