čeština

Studenti získají základní poznatky o přenosu elektrické energie.

Jsou požadovány znalosti na úrovni bakalářského studia.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Hodnocení

Zápočet (možné získat celkem 40 bodů) - během semestru je možné získat body z následujích aktivit:
- Cvičení odborných základu (Cz) => Písemka (20 b.)
- Laboratorní cvičení (Cl) => Protokol (max. 2 b.)
- Počítačová cvičení (Cp) => Projekt I + Projekt II (max. 2 x 9 b.)

Udělení zápočtu
- Písemka = získat alespoň 10 b.
- Protokol = získat alespoň 1 b.
- Projekt I = získat alespoň 4,5 b.
- Projekt II = získat alespoň 4,5 b.

Zkouška (možné získat celkem 60 bodů) - Zkouška (ZZ) se skládá písemnou formou a zahrnuje v sobě ověření teoretických a praktických znalostí.
Pro udělení ZZ je třeba získat minimálně 50 % bodů, tj alespoň 30 b. Pokud student nezíská na dané ZZ potřebné minimum, nebude mu tato zkouška udělena. Pokud student během ZZ prokáže neznalost učiva ZŠ nebo SŠ, viz dokument v e-learningu "NUTNÉ ZNALOSTI STUDENTŮ K VYKONÁNÍ ZKOUŠEK ...", nebude mu tato ZZ udělena. Při neudělení ZZ ji může student opakovat, a to v souladu s aktuálně platným studijním řádem.

1) Vedení s rovnoměrně rozloženými parametry v ustáleném chodu. Exaktní metoda řešení vedení pomocí telegrafní rovnice.
2) Reálné a ideální vedení vvn a zvn, zvláštní případy jejich chodu.
3) Prostorové rozložení napětí a proudu podél vedení a vlnový charakter jejich šíření. Vlnové pochody na ideálním vedení a jeho podélných a příčných nehomogenitách .
4) Přepětí v elektrizační soustavě (ES). Náhrada prvků ES dvojbrany PI, T a Gama. Výpočet Blondelových konstant.
5) Náhrada prvků ES dvojbrany. Řešení náhradních dvojbranů za vedení jako elektrický obvod a pomocí kaskádního tvaru rovnic dvojbranu.
6) Výkonově napěťová rovnice pro souměrné vedení a její řešení. Kaskádní a paralelní řazení dvojbranů.
7) Matematické modelování sítí vvn a zvn jako celku v ES. Podmínky určitosti chodu sítě. Výpočetní metody řešení ustáleného chodu sítě.
8) Gauss-Seidlova metoda řešení rovnic chodu sítě vvn a zvn.
9) Tlumivky, kondenzátory a synchronní kompenzátory v ES.
10) Přenosová schopnost a kompenzace parametrů vedení. Umístění kompenzačních prostředků. Změny parametrů vedení podle druhu kompenzace a použitého kompenzačního prostředku.
11) Příklad výpočtu ustáleného chodu vedení zvn.
12) Příklad výpočtu kompenzace parametrů vedení zvn.
13) Příklad výpočtu vlnových pochodů vln u(x,t) a i (x,t) na ideálním vedení zvn.

Seznámit studenty se základními problémy přenosu elektrické energie.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Reiss,L., Malý,K., Pavlíček,Z., Bizík,J.: Teoretická elektroenergetika II,SNTL/ALFA, 1978. (CS)
Reiss,L.,Malý,K.,Pavlíček,Z.,Němeček,F.: Teoretická elektroenergetika I, ALFA, 1977. (CS)
Saadat, H.: Power system analysis. McGraw-Hill, 1999. (EN)

Trojánek, Z.,Hájek,J., Kvasnica,P.: Přechodné jevy v elektrizačních soustavách, SNTL/ALFA, 1987. (CS)