Detail předmětu

Přehled dějin umění baroka

FaVU-1DUB-LAk. rok: 2022/2023

Předmět je součástí přednáškového cyklu, který probíhá celým bakalářským studiem. Studenti jsou v chronologickém sledu seznamováni s hlavními epochami, slohy, proudy, směry, osobnostmi a architektonickými, sochařskými a malířskými díly dějin umění od nejstarších dob po současnost ve světě a na území ČR. Přednášky 2. ročníku začínají renesančním uměním v západní Evropě a končí českým barokním uměním.

Přednášky provedou stručným vývojem barokního výtvarného umění (zejména malířství a sochařství) a jeho jednotlivými slohovými proudy od jeho zrodu v Itálii (Řím, Bologna), jeho regionálními modalitami a stylovými úrovněmi v Evropě (Francie, Španělsko, Anglie, severské země – Flámsko a Holandsko) a rovněž v Čechách a na Moravě (s exkurzy do problematiky okolních zemí – zejména Německa a Rakouska) cca v období od počátku 17. století do josefínských reforem. Přiblíží základní pojmy, charakteristiku, periodizaci a zejména historické, společenské a duchovní zdroje barokní kultury, s přihlédnutím k hlavním ohniskům kultury a umění i čelním protagonistům.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

PhDr. Kaliopi Chamonikolasová, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Katedra teorií a dějin umění (KTDU)

Výsledky učení předmětu

Student by měl získat základní představu o dějinách umění z hlediska časové posloupnosti jejich vývoje, formálních, obsahových a technologických proměn, přičemž by mu tyto znalosti sloužily jako inspirační orientace v jeho vlastní tvůrčí práci.

Prerekvizity

Znalosti z předmětu Dějiny umění I.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Výuka se odehrává formou přednášek doprovázených prezentací obrazového materiálu z digitálních nosičů.

Způsob a kritéria hodnocení

Zkouška formou písemného testu.

Osnovy výuky

1. Baroko – původ pojmu, baroko, jeho chápání a proměny, baroko jako transkulturní fenomén, barokní versus klasicistní princip v umění, jejich projevy v umění 17. a 18. století.
2. Vznik baroka a jeho ideové předpoklady a sociální pozadí: Tridentský koncil a náboženská situace v Evropě, reformace, konfesijní struktura společnosti (protestantismus versus katolicismus). Umělecké předpoklady.
3. Barokní Řím, umění a jeho objednavatelé, hlavní podniky – architektura (G. L. Bernini, Fr. Borromini), projevy baroka v krajině a ve veřejných prostranstvích, sochařské úlohy, barokní zahrady atd.
4. Malířství v Itálii (radikální proud – Caravaggio, klasicistní proud – akademie v Bologni a Caracciové, Nicolas Poussin).
5. Projevy baroka ve Francii, Španělsku a Anglii.
6. Baroko a severní Evropa – flámský a holandský modus baroka zejména na příkladu tvorby P.P.Rubense a Rembrandta.
7. Rozvoj žánrové diferenciace a exkurz do historie a ikonografie zátiší, jeho regionální verze.
8. Hlavní otázky barokní ho umění v českých zemích, historiografie, jeho periodizace a specifika od pobělohorského období do josefínských reforem.
9. Kategorie barokního umění, fungování barokní dílny, vzdělání a sociální postavení umělce, vztah umělec a objednavatele (smluvní modely, bozzeta), umělecký trh v 17. století.
10. Barokní architektura, sochařství a malířství, vůdčí osobností českého baroku (architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a Jan Santini Eichl, sochaři Matyáš Bernard Braun a Ferdinand Maxmilián Brokof, malíři Karel Škréta, Petr Brandl, Franz Anton Maulbertsch, Václav Vavřinec Reiner atd.).
11. Baroko na Moravě a ve Slezsku – specifika, hlavní centra (Brno, Olomouc) a nejdůležitější osobnosti.
12. Rokoko, jeho teoretické a umělecké zdroje, hlavní ohniska (Francie, Bavorsko), jeho projevy v architektuře, sochařství, malířství a v uměleckém řemesle.

Učební cíle

Seznámit studenty s náročnou a specifickou problematikou architektury a výtvarného umění tak, jak se utvářely a rozvíjely od nejstarších dob. Výuka není omezena jen na základní fakta, ale zaměřuje se také na slohové, sociální, ikonografické, technologické a pojmové stránky umění. Studenti jsou upozorňováni na četné souvilosti mezi starým a moderním uměním.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Účast na přednáškách je nepovinná.

Prerekvizity a korekvizity

Základní literatura

Baroko. Architektura, sochařství, malířství. Praha: Slovart 2007.
Dějiny českého výtvarného umění II 1, Od počátku renesance do závěru baroka, Academia: Praha 1989.
Dějiny českého výtvarného umění II/1-2, Praha 1989
I. Krsek, Zd. Kudělka, M. Stehlík, J. Válka: Umění baroka na Moravě, Praha 1999.
Jose Pijoan, Dějiny umění 6-8, Praha 1980-1981
Oldřich Blažíček: Umění baroku v Čechách, Praha 1971. Dějiny českého výtvarného umění II 1, Od počátku renesance do závěru baroka, Academia: Praha 1989. I. Krsek, Zd. Kudělka, M. Stehlík, J. Válka: Umění baroka na Moravě, Praha 1999. Das flämische Stillleben 1550-1689. Darkness & Light: Caravaggio and his World. (Edmund Capon, John T.Spike). Art Gallery of New South Wales 2004. Vit Vlnas (ed.): Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století, Praha 2001. Rolf Toman: Umění italské renesance: architektura, sochařství, malířství, kresba. Praha: Slovart 2000. Michael Kitson: Barok a rokoko. Praha 1972. Encyklopedie umění renesance a baroku. Praha : Odeon 1970. Baroko. Architektura, sochařství, malířství. Praha: Slovart 2007. Oldřich Blažíček: Umění baroku v Čechách, Praha 1971. Dějiny českého výtvarného umění II 1, Od počátku renesance do závěru baroka, Academia: Praha 1989. I. Krsek, Zd. Kudělka, M. Stehlík, J. Válka: Umění baroka na Moravě, Praha 1999. Das flämische Stillleben 1550-1689. Darkness & Light: Caravaggio and his World. (Edmund Capon, John T.Spike). Art Gallery of New South Wales 2004. Vit Vlnas (ed.): Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století, Praha 2001. Rolf Toman: Umění italské renesance: architektura, sochařství, malířství, kresba. Praha: Slovart 2000. Michael Kitson: Barok a rokoko. Praha 1972. Encyklopedie umění renesance a baroku. Praha : Odeon 1970. Baroko. Architektura, sochařství, malířství. Praha: Slovart 2007.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program VUB bakalářský

    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-D , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-D , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-D , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

52 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

PhDr. Kaliopi Chamonikolasová, Ph.D.

Osnova

Přednášky celého semestru jsou vyhrazeny baroknímu umění v českých zemí, které se postupně rozvíjí od Bílé hory a vyznívá po polovině 18. století. Studenti jsou podrobněji seznámeni s životními a tvůrčími osudy vůdčích osobností českého baroku, jimiž byli architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a Jan Santini, sochaři Matyáš Bernard Braun a Ferdinand Maxmilián Brokof, malíři Karel Škréta, Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner.