čeština

Jsou požadovány znalosti na úrovni elektrotechniky a fyziky 2. ročníku a základní znalosti vlastností materiálů, výkonové elektroniky a elektrických strojů a přístrojů.
Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „osoby poučené“, kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Bodové hodnocení laboratorních cvičení, semestrálního projektu a závěrečné zkoušky podle pravidel FEKT. Laboratorní cvičení hodnocena na základě odevzdaných protokolů maximálně 30 body, minimum pro udělení zápočtu je 15 bodů. Semestrální projekt je hodnocen maximálně 10 body. Závěrečná zkouška je složena z písemné a ústní části s maximálním počtem bodů 60, rozdělený v poměru 2/3 a 1/3, přičemž pro úspěšné složení je nezbytné dosáhnout alespoň 20 bodů.
Výsledné hodnocení předmětu je dle planých pravidel FEKT. Požadavky na zakončení předmětu mohou být dle potřeb upravovány formou vyhlášky garanta předmětu vydané před zahájením semestru.
Závěrečná zkouška je zaměřena na orientaci a znalosti v oblasti principů a způsobů spotřeby elektrické energie, charakteristik odběru spotřebičů či technologických procesů a aplikací v elektrotepelné a světelné technice.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu. Obecně je výuka nepovinná, kromě laboratorní výuky, která je povinná. Řádně omluvené odůvodněně zmeškané laboratorní cvičení lze po domluvě s vyučujícím nahradit, dle možností avšak v průběhu řádného semestru.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základy spotřeby elektrické energie a s aplikacemi v oblastech spotřební elektroniky, elektrotepelné techniky, světelné a osvětlovací techniky a elektrických pohonů v rozsahu potřebném pro obor silnoproudé elektrotechniky a elektroenergetiky.
Absolvent předmětu je schopen:
- popsat jednotlivé typy zátěží z hlediska charakteristik odběru a složek odebíraného výkonu,
- uvést základní topologie síťových napájecích zdrojů a popsat jejich funkci,
- vysvětlit základní principy vzniku světla, a odvodit základní (spektro-) radiometrické a fotometrické veličiny,
- popsat konstrukci a funkci světelných zdrojů pro všeobecné osvětlování (teplotní, luminiscenční – výbojové a LED) včetně všech předřadných obvodů nezbytných pro zajištění funkce ve všech provozních stavech),
- vyhodnotit světelně technické a elektrické vlastnosti jednotlivých zdrojů světla a posoudit jejich použití pro jednotlivé aplikace,
- popsat základní funkce svítidel, jejich vlastnosti a třídění s ohledem na použití.
- diskutovat postup návrhu osvětlovacích soustav, aplikovat jednotlivé procedury návrhu, včetně postupu ověření,
- vyjmenovat základní typy elektrotepelných ohřevů a diskutovat jejich aplikovatelnost v technologických procesech,
- vysvětlit principy, prostředky, vlastnosti, provozní charakteristiky a použití odporových přímých a nepřímých ohřevů, obloukových ohřevů a indukčních a mikrovlnných ohřevů,
- popsat systém střídavé a stejnosměrné trakce, včetně jednotlivých subsystémů a jejich funkce se zaměřením na odběr elektrické energie z napájecí sítě.

BAXANT, P. Užití elektrické energie, Elektronický text č. EEN109. 2003. s. 1 ( s.) (CS)
Rada, J. a kol.:Elektrotepelná technika,SNTL Praha (CS)

Elektrowärme in Theorie und Praxis,Girardet, Essen (DE)
Hradílek, Z. a kol. Elektrotepelná technika. ČVUT, 2011, 266 stran, ISBN 978-80-01-04938-9 (CS)
K. Sokanský akol. Světelná technika. ČVUT, 2011, 256 stran, ISBN 978-80-01-04941-9 (CS)
Plch,Jiří : Světelná technika v praxi, IN-EL Praha (CS)