čeština

Diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné.

POŽADAVKY NA UDĚLENÍ ZÁPOČTU:
V rámci cvičení jsou zařazeny 2 kontrolní práce (každá maximálně za 12 bodů) a cvičení s počítačovou podporou. Celkem je v rámci cvičení možno získat maximálně 24 bodů. Podmínkou udělení zápočtu je získání alespoň 6 bodů z každé kontrolní práce. Studentům, kteří nesplní podmínky zápočtu, bude v průběhu prvních dvou týdnů zkouškového období umožněno napsat opravný test.

FORMA ZKOUŠEK:
Zkouška se bude sestávat z písemné a ústní části, přičemž z písemné části může student získat maximálně 75 bodů a z ústní části maximálně 25 bodů (při přidělení bodů za ústní část může zkoušející zohlednit výsledky zápočtových písemek).

PRŮBĚH ZKOUŠKY:
- Rozsah písemné části bude 90 - 120 minut dle náročnosti zadání.
- Písemná část bude obsahovat nejméně jeden početní příklad z každého
z následujících témat:
1. Diferenciální počet funkcí více proměnných
2. Vícerozměrné integrály
3. Diferenciální rovnice
- Součástí písemné části mohou být i teoretické otázky z výše uvedených
témat.
- Ústní část je zpravidla realizována jako diskuse k písemce. Student musí
u každého příkladu umět zdůvodnit svůj postup výpočtu – v opačném
případě písemka nebude uznána a bude hodnocena za nula bodů. Může
být položena doplňující teoretická otázka, případně doplňující
jednoduchý příklad, který student okamžitě spočítá.

PRAVIDLA KLASIFIKACE HODNOCENÍ STUDENTA:
0-49 bodů: F
50-59 bodů: E
60-69 bodů: D
70-79 bodů: C
80-89 bodů: B
90-100 bodů: A
Účast na přednáškách je doporučená, účast na cvičeních je povinná a kontrolovaná. Výuka probíhá dle týdenních rozvrhů. Stanovení způsobu forem nahrazování zameškané výuky je v kompetenci vedoucího cvičení.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základy teorie matematických disciplín uvedených v anotaci kurzu tak, aby byli schopni studovat odborné předměty a řešit příslušné inženýrské problémy. Dalším úkolem předmětu je rozvíjet logické myšlení studentů.
Student získá základní znalosti v matematických disciplinách uvedených v anotaci kurzu, pochopí jejich logickou výstavbu a naučí se řešit matematické úlohy tak, aby byl schopen získané znalosti a dovednosti prokázat při řešení technických problémů. Dále se zdokonalí v používání matematického softwaru, který může sloužit jako nástroj pro výpočty nebo pro grafické výstupy řešených problémů.

Fichtengolc, G. M.: Kurz differencialnogo isčislenija, , 0
Sneall, D. B., Hosack, J. M.: Calculus, An Integrated Approach, , 0

EIiáš, J., Horváth, J., Kajan, J.: Zbierka úloh z vyššej matematiky , , 0
Rektorys, K. a spol.: Přehled užité matematiky I,II, , 0