Pro komplexní pochopení kovových materiálů je potřeba znát základní stavbu kovové mřížky, kovového krystalu a možnostmi jeho porušování. Na tyto základní znalosti je nutné navázat teorii tuhých roztoků a intermetalických sloučenin, protože využitelnost čistých kovů v průmyslu je minimální a drtivá většina kovových konstrukčních materiálů jsou slitiny dvou, obvykle však více kovů. U těchto složitých kovových systémů se vyskytuje řada strukturních prvků, které výrazně ovlivňují mechanické a korozní vlastnosti materiálu. Karbidy chromu jsou například velice důležité u nástrojových a martenzitických korozivzdorných ocelí, ovšem jejich výskyt v austenitických korozivzdorných ocelích je nežádoucí. Pochopit význam jednotlivých strukturních prvků je důležitý pro pochopení složení používaných slitin, ale také pro navrhování slitin nových. Předmět Kovové materiál II se tedy zaměřuje na popis základních strukturních prvků kovových systémů, význam tuhých roztoků, princip legování slitin, výrobu nejdůležitějších kovů, tepelné zpracování legovaných i nelegovaných ocelí, tepelné zpracování neželezných kovů, korozní chování kovů a princip korozivzdornosti a celkově osvětluje důležitost a složitost kovových materiálů, především však oceli.