čeština

Jsou požadovány znalosti hudební akustiky, instrumentace, teorie signálu a Fourierovy transformace.
Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „osoby poučené“, kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Zápočet je udělen za vytvoření ¨3 stereofonních nahrávek žánrově odlišných kompozic, dále za absolvování závěrečného testu
Pro získání zápočtu je nutné v semestru absolvovat alespoň 10 cvičení, absolvuje závěrečný test, odevzdá minimálně 3 mixy žánrově odlišných kompozic. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními tvary akustické a elektronické vlny, s anatomií hudebních nástrojů (excitátor, oscilátor, rezonátor, radiátor), se směrovým vyzařováním nástrojů a následným snímáním mikrofony, s rejstříky nástrojů včetně tónových a ruchových složek, s mícháním barev (mixture versus blend), s typy hudebních souborů a těles včetně nejčastějších sestav, s binaurálním slyšením a 3D rozložením nástrojů v rámci sterea, s typy sálů z hlediska akustiky.
Absolvent předmětu je schopen:
Absolvent předmětu je schopen:
- popsat úlohu excitátoru, oscilátoru, rezonátoru, radiátoru
-definovat, co je v případě jednotlivých klávesových, strunných, dechových nástrojů i zpěváků excitátorem, oscilátorem, rezonátorem a radiátorem
- u neznámých, např. exotických nástrojů odhadnout, které části nástroje plní funkci excitátoru, oscilátoru, rezonátoru, radiátoru, zhodnotit, jak nástroj vyzařuje a jak jej nejlépe sejmout
- vysvětlit, jak vyzařují známé akustické nástroje, předvést, jak by je snímal a vysvětlit, proč je to tímhle způsobem žádoucí
- dle zadání (aranžéra, skladatele) se rozhodnout pro co nejlepší způsob sejmutí vybraných nástrojů
- vysvětlit, jak na ušní bubínek působí sinus, trojúhelník a čtverec, pila, puls i šum, jaké spektrum vyšších harmonických a šumových složek generují
- které akustické nástroje produkují v rámci svých rejstříků a různých dynamických rovin témbry blížící se sinusu, trojúhelníku a čtverci, pile, pulsu či šumu
- předvídat, jak půjdou rozdílně syté signály spojovat/mixovat, kdy se budou krýt a kdy naopak doplňovat
- popsat dynamickou obálku ADSR
- zhodnotit, jakou dynamickou obálku generují jednotlivé akustické nástroje, kdy dochází k souladu a kdy ke kolizi, jak tomu v rámci mixování pomoci
- zorganizovat stereo sestavení nástrojů tak, aby vznikaly požadované mixtury, barevné valéry
- vysvětlit, které roviny v rámci sterea zná a jaké plní funkce
- vysvětlit, jak posluchač vnímá signál umístěný na střed sterea, jak na periferii, zhodnotit, kdy dochází k maskování, kdy vzniká mixtura a kdy už blend/splynulina
- dle žánrového zadání zvolit žádoucí efekty a vhodné rozmístění nástrojů v mixu, dokázat mít při mixování vlastní rukopis a obhájit jej
- vysvětlit, jak bude soubor znít na různých typech jeviště s různým hledištěm (dle dozvuků sálu a frekvenčních charakteristiky místnosti ad.)
- zvolit pro daný sál vhodné rozmístění nástrojů s vhodným dozvučením nástrojů.

Blatter, A. : Instrumentation and Orchestration, Wadsworth Pub Co, 1997
Burhauser, J., Špedla, A.: Akustické základy orchestrace, Praha 1967
Cook, P. R. : Music, Cognition and Computerized Sound, An Introduction to Psychoacustics
Forró D.: Musitronika, elektroakustické hudební nástroje. II. Analogové a analogově-digitální syntetizéry, JAMU, Brno 2001
Forró D.: Musitronika, elektroakustické hudební nástroje. IV. Samplery, JAMU, Brno 2001