Akademicky zaměřený

Prezenční studium

2 roky

prof. RNDr. Ivana Márová, CSc.

Předseda :
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc.
Místopředseda :
prof. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D.
Člen interní :
doc. RNDr. Renata Mikulíková, Ph.D.
doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D.
doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D.
Člen externí :
Ing. Blanka Kremláčková

Hlavním cílem studia je výchova vysoce vzdělaných odborníků v oboru potravinářské chemie a biotechnologie. Cílem potravinářské chemie jako vědního oboru je poskytovat komplexní chemické, inženýrské a biochemické principy složení, zpracování, analýzy a nutriční hodnoty potravin a surovin, potravinářská biotechnologie rozšiřuje obor o bioinženýrské postupy produkce a zpracování potravin, surovin a rovněž valorizace vedlejších produktů potravinářských výrob. Student je učen samostatně formulovat vědecký či inženýrský problém, navrhnout hypotézy a postupy k jeho řešení a provést experimentální či teoretické pokusy k jejímu potvrzení. Studijní program je zaměřen na získání znalostí pro samostatné řešení problémů, technologií a výzkumných cílů v celé oblasti potravinářské chemie a potravinářské biotechnologie. Studium zahrnuje jak teoretickou základnu, tak i práci experimentální, a to organizovanou v praktických cvičeních i individuální při řešení semestrálních projektů a diplomové práce. Cílem studijního programu je poskytnout kvalitní a komplexní chemický a inženýrský základ z disciplín zaměřených na chemii a technologii potravin, potravinářské biotechnologie a bioinženýrství a potřebný odborný a specializovaný základ a aplikační přesah. Jedná se o stěžejní oblasti moderní potravinové vědy, které jsou aktuálně tvůrčím způsobem rozvíjeny na ÚCHPBT v rámci projektů i publikační činnosti akademických pracovníků a studentů.
Studium programu Potravinářská chemie připravuje díky svému zaměření absolventy pro odbornou potravinářskou praxi v plné šíři, ať už vyšší a střední management pro potravinářské a příbuzné výroby, pro výzkumnou a vývojovou činnost, jakož i na aktuální postupy a legislativu při hodnocení kvality a autenticity potravin. Stěžejní oblasti studia budou chemické a inženýrské základy procesů spojených se zpracováním potravinářských surovin, biotechnologickou produkcí potravin a složek a valorizací odpadů, nutričními vlastnostmi potravin i senzorickou analýzou, hygienou a bezpečností. Ty budou dále rozvíjeny v oblasti metod analýzy potravin, složek a surovin, instrumentálních a molekulárních technik pro stanovení autenticity potravin, mikrobiologie a biotechnologie, a to včetně rozvoje postupů zpracování a valorizace potravinářských odpadů. Studium zahrnuje jak teoretickou základnu, tak i práci experimentální, a to organizovanou v praktických cvičeních i individuální při řešení semestrálních projektů a diplomové práce. Studenti jsou též připraveni na činnosti v oblasti hodnocení struktury, zpracování a využití potravin a surovin v kontextu aktuální legislativy související s touto činností. V souladu s aktuálními požadavky praxe připravuje studium programu Potravinářská chemie a biotechnologie díky svému zaměření absolventy pro odbornou praxi potravinářského inženýra v plné šíři, ať už pro vyšší a střední management potravinářských a příbuzných výrob, nebo pro výzkumnou a vývojovou činnost.

Absolventem studijního programu je chemický inženýr vzdělaný v celém oboru potravinářských věd a způsobilý uplatnit se rovněž ve vybraných souvisejících chemických, biotechnologických a bioinženýrských vědách. Absolvent je vybaven teoretickými znalostmi z oblasti biochemie, analytické a organické chemie, bioinženýrství a chemie potravin. Absolventi mají specializované laboratorní dovednosti a praktické zkušenosti na úrovni magisterského studenta, a to z oblasti pokročilých biochemických, analytických, molekulárních, biotechnologických a bioinženýrských metod.
Stěžejní oblastí studia jsou biochemické, biotechnologické a inženýrské procesy spojené se zpracováním potravin, surovin a složek rostlinného, živočišného i mikrobiálního původu. Studovány budou rovněž metody analýzy potravin a složek, jejich vlastnosti, biologické účinky včetně posouzení bezpečnosti a nezávadnosti a rovněž aplikační potenciál. Uvedené oblasti budou dále rozvíjeny v několika směrech: a) rozvoj postupů zpracování a analýzy potravin, potravinářských surovin a jejich složek včetně valorizace zemědělských a potravinářských odpadů, b) rozvoj instrumentálních a molekulárních technik a inženýrských postupů ke stanovení struktury a funkce biomolekul, c) rozvoj biochemického inženýrství, potravinářských biotechnologií a nanobiotechnologií a aplikace poznatků z těchto oborů při výrobě potravin a složek a rovněž moderních obalových materiálů, d) detailní charakterizace biologického účinku potravin, surovin a aktivních látek včetně komplexního posouzení jejich bezpečnosti, nezávadnosti a interakce s živými systémy, e) rozvoj metod senzorické analýzy s ohledem na spotřebitelskou přijatelnost.
Takto koncipované vzdělávání reaguje na současné požadavky pracovního trhu a umožní absolventům uplatnit se v potravinářském, biochemickém, bioinženýrském i biotechnologickém vývoji a výzkumu, v oblasti odpadových technologií, obalového průmyslu a kosmetologie. Potenciálními průmyslovými zaměstnavateli jsou zejména zpracovatelské potravinářské, zemědělské a biotechnologické firmy zaměřené na moderní systémy produkce potravin a jejich složek včetně zpracování a valorizace odpadů; podobné společnosti jsou hojně zastoupeny v jihomoravském regionu i v celé ČR. Z širšího hlediska sem lze zahrnout i velmi příbuzné odvětví kosmetických a farmaceutických firem, jejichž zástupci mají rovněž sídlo v regionu a blízkém okolí (př. Synthon, Teva). Vzhledem k dobrému chemickému základu se absolventi mohou dobře uplatnit i v jiných malotonážních chemických výrobách (př. Fosfa, a.s., Břeclav). Zde mohou absolventi zastávat funkce vysoce kvalifikovaných pracovníků a také pozice středního a vyššího managementu a podílet se tak přímo na řízení výroby i doprovodných procesů, jako je např. práce v útvarech kontroly a řízení jakosti, registračních útvarech apod. V Brně je rovněž sídlo SZPI, SRS, SVS a dalších kontrolních institucí s celostátní působností.

Odborné znalosti:
- široké a hluboké znalosti v oblasti biochemie, biofyzikální chemie, instrumentální analytické chemie, chemie a analýzy potravin a bioinženýrství včetně chápaní příslušných teorií, konceptů, metod i možností a omezení,
- rozvoj základních znalostí ve směru komplexního studia složení potravin, aktivních složek a jejich změn s důrazem na bezpečnost, nezávadnost a odpovídající legislativu,
- podrobné znalosti ohledně možností využití odpadů a vedlejších produktů z potravinářských a zemědělských výrob jako surovin pro produkci látek s vysokou přidanou hodnotou,
- rozšíření o molekulární biotechnologii, kosmetickou chemii, senzorickou analýzu, moderní metody extrakce a analýzy potravin, hygienu, bezpečnost a procesy spojené s uchováním, balením a transportem potravin a surovin,
- ucelený chemický základ rozšířený o specializované disciplíny pro uplatnění zejména v moderních potravinářských a biotechnologických výrobách, v oblasti řízení biotechnologických procesů, bioinženýrství a aplikace molekulárních biotechnologií a rovněž v příbuzných odvětvích spotřebního průmyslu (kosmetika, potravinové doplňky, chemické a farmaceutické výroby).

Odborné dovednosti:
- absolvent dovede s využitím odborných znalostí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretické i praktické problémy v oboru i komplexní problémy s použitím vybraných teorií, konceptů a metod,
- absolvent umí použít celou řadu pokročilých výzkumných postupů v oboru způsobem umožňujícím získávat nové informace,
- absolvent disponuje širokým spektrem teoretických přírodovědných znalostí a příbuzných chemicko-technologických dovedností potřebných pro práci v rámci komplexní potravinářské vědy,
- absolventi mají specializované laboratorní dovednosti a praktické zkušenosti na úrovni magisterského studenta z oblasti pokročilých metod a bioinženýrských postupů ke komplexnímu řešení problémů z oblasti zpracování, biotechnologické produkce a analýzy potravin a jejich složek,
- absolvent je schopen samostatných inženýrských rozhodnutí, včetně návrhů jednoduchých i složitějších zařízení a přístupů,
- absolvent ovládá základní a některé pokročilé přístrojové techniky, softwarové prostředí a moderní metody zpracování a analýzy dat.

Obecná způsobilost:
- absolvent se dokáže samostatně a odpovědně rozhodovat v nových nebo měnících se souvislostech nebo v zásadně se vyvíjejícím prostředí s přihlédnutím k širším společenským důsledkům rozhodování,
- absolvent dokáže plánovat, podporovat a řídit s využitím teoretických poznatků oboru získávání dalších odborných znalostí, dovedností a způsobilostí ostatních členů týmu,
- absolvent bere na vědomí vyvíjející se souvislosti a dostupné zdroje, dokáže vymezit zadání pro odborné činnosti, koordinovat je a nést konečnou odpovědnost za jejich výsledky a důsledky,
- absolvent je samostatný v řešení etických problémů,
- absolvent je schopen srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům odborné poznatky včetně obhajoby vlastních odborných názorů,
- absolvent dokáže samostatně pracovat i s cizojazyčnými literárními zdroji, samostatně vyhodnocovat a zpracovávat změřená data, aplikovat pokročilé statistické metody pro zpracování dat, formulovat závěry a vypracovat odbornou práci velkého rozsahu,
- absolvent má znalosti i praktické zkušenosti s postupy a metodami vědecké práce,
- absolvent je schopen získané poznatky ústně prezentovat, a to i v anglickém jazyce.

Absolventi navazujícího magisterského studijního programu Potravinářská chemie a biotechnologie získají teoretické vědomosti i praktické experimentální dovednosti a zkušenosti nezbytné k samostatnému řešení problémů v široké oblasti komplexního oboru chemie potravin a potravinářských biotechnologií. Program je orientován jak do oblasti chemické podstaty potravinářských i biotechnologických výrob s ohledem na zabezpečování a rozvoj progresivních technologií, tak také do oblasti kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti produkovaných potravin. Absolventi najdou uplatnění zejména ve výrobních podnicích zemědělsko-potravinářského komplexu národních i nadnárodních potravinářských společností, ve výzkumně-vývojové oblasti veřejných i soukromých společností a institucí nejen v ČR, ale i v EU (např. Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Úřad pro zdraví a ochranu spotřebitele při Evropské komisi), a rovněž v oblasti univerzitního i neuniverzitního výzkumu. Profil absolventa nabízí také uplatnění v rámci státních kontrolních institucí a obchodních organizacích.
Absolvent programu je inženýr vzdělaný v celém oboru potravinářských věd a rovněž ve vybraných souvisejících chemických, biotechnologických a bioinženýrských vědách. Takto koncipované vzdělávání obsažené v logickém systému teoretických a aplikovaných předmětů dává absolventovi možnost uplatnit se v potravinářském a příbuzném chemickém, inženýrském i biotechnologickém průmyslu, vývoji a výzkumu, kde může zastávat funkce specializovaných technologů či vývojových pracovníků, analytiků, pracovníků kontroly, návrhařů i obchodních zástupců. Absolventi mohou dále získat pracovní pozice odborných specialistů, vývojových a řídících pracovníků v potravinářské a odpovídající chemické, biotechnologické i příbuzné kosmetické a farmaceutické výrobě. Zde mohou zastávat funkce vysoce kvalifikovaných vývojových pracovníků, technologů a také pozice středního a vyššího managementu a podílet se tak přímo na řízení výroby i doprovodných procesů, jako je např. práce v útvarech kontroly a řízení jakosti, registračních útvarech arovněž ve státní správě.
Potenciálními průmyslovými zaměstnavateli jsou zejména potravinářské, zemědělské a biotechnologické firmy zaměřené na moderní systémy pro aplikace v potravinářské chemii a produkci; z širšího hlediska sem lze zahrnout i velmi příbuzné odvětví kosmetických a farmaceutických firem. Vzhledem k dobrému chemickému základu se absolventi mohou dobře uplatnit jako technologivé nebo pracovníci kontroly i v jiných malotonážních chemických výrobách. Průběžný monitoring uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a reflexe požadavků od budoucích zaměstnavatelů absolventů naznačují vysokou poptávku po absolventech s daným profilem studia, přičemž poptávka v současné době značně převyšuje nabídku. Toto je základním faktorem, který vede k záměru realizace tohoto studijního programu.

Základním výukovým modulem studijního plánu je jednosemestrální studijní předmět. Předměty se dělí na povinné (ty musí student absolvovat všechny), povinně volitelné (z každé skupiny povinně volitelných předmětů si student vybírá předepsaný počet předmětů nebo předepsaný počet kreditů) a volitelné.
Student magisterského navazujícího studijního programu musí získat každém roce studia alespoň 40 kreditů (35 kreditů v kombinované formě studia). Kredity za uznané předměty se pro posouzení této podmínky nezapočítávají. Pokud student v dané části studia nezíská dostatečný počet kreditů, je mu studium ukončeno pro nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách.
Pro absolvování magisterského navazujícího studijního programu je třeba úspěšně absolvovat P a PV předměty v celkovém rozsahu nejméně 120 kreditů, vypracovat diplomovou a složit státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce a ústní část státní závěrečné zkoušky, která spočívá v odborné rozpravě studenta se členy zkušební komise z vyhlášených tematických okruhů.
SZZ zahrnují dvě skupiny předmětů: 1) teoretické a 2) aplikované. Podrobná náplň SZZ je součástí předložených materiálů.

Pravidla a podmínky pro utváření studijních plánů jsou dány následujícími vnitřními normami a dokumenty VUT: Řád studijních programů VUT, Studijní a zkušební řád VUT, Pravidla systému zajišťování kvality a vnitřního hodnocení kvality VUT.
Základními výukovými jednotkami jsou především přednášky, cvičení, semináře a laboratorní výuka, která je doplněna dalšími formami výuky, jako jsou seminární a semestrální práce a projekty, odborné exkurze a stáže (praxe), konzultace. Délka vyučovací hodiny je 50 minut. V posledních ročnících je značná část časové dotace věnována zpracování závěrečné práce. Studijní předměty jsou hodnoceny kredity podle ECTS. Studijní plán stanovuje časovou a obsahovou posloupnost studijních povinností, upřesňuje posloupnost jejich plnění, rozsah a způsob výuky, způsob ověřování studijních výsledků ve studijním předmětu, počet kreditů za absolvování předmětu a pracoviště zabezpečující výuku daného studijního předmětu.
Studijní předměty ve studijních plánech se dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. Povinné studijní předměty jsou předměty, které musí student během studia daného studijního programu povinně absolvovat. Nezakončí-li student úspěšně povinný předmět předepsaným způsobem, musí si jej zapsat znovu hned v následujícím roce svého studia. Během studia musí student absolvovat alespoň jeden odborný předmět vyučovaný v anglickém jazyce. V navrhovaném magisterském navazujícím programu musí student získat minimálně 120 kreditů ve stanovené kreditové skladbě: 94 kreditů v povinných předmětech včetně diplomové práce (30 kreditů) a minimálně 26 kreditů ve stanovených skupinách povinně volitelných (PV) předmětů (8–28 kreditů za PVA, 0–23 kreditů za PVB předměty).
Skladba povinných předmětů je volena tak, aby se povinné předměty doplňovaly z hlediska návazností. Základní teoretické povinné předměty jsou proto zařazeny zejména v zimním semestru 1. ročníku tak, aby studenti získali potřebný základ pro aplikované předměty. Povinně volitelné předměty (PV) profilujícího základu (PVA) jsou odborně zaměřené předměty, které profilují studenta do užších oblastí jeho zájmů. Další povinně volitelné (PVB) předměty mají za úkol dále rozšířit odborné znalosti studentů směrem k některým aplikacím. Student v 1. ročníku má získat 44 kreditů za povinné předměty a 16 kreditů za povinně volitelné předměty, z toho min. 4 kredity z PVA předmětů, zbytek si studenti mohou vybrat z předmětů PVA i PVB. Ve 2. ročníku je třeba získat 50 kreditů za povinné předměty včetně diplomové práce a min. 4 kredity za předměty PVA, zbytek si studenti mohou vybrat z předmětů PVA i PVB. Neuzavře-li úspěšně student zapsaný povinně volitelný předmět, může, ale nemusí si jej v dalším akademickém roce zapsat znovu.
Součástí studijních plánů jsou některé povinné a povinně volitelné předměty nabízeny studentům ve dvou jazykových verzích – české a anglické. Student musí během svého studia absolvovat alespoň jeden předmět v anglickém jazyce. Jedná se o povinné předměty Biochemie II/Biochemistry II, Bioengineering II/Bioinženýrství II, Analýza potravin II/Food Analysis II a povinně voltelný předmět Senzorická analýza/Sensory Analysis.
Volitelné předměty absolvuje student nad rámec minimálních 120 kreditů z P a PV předmětů. Volitelné předměty rozšiřují všeobecné znalosti studentů. Předměty si volí student sám z celofakultní nabídky nebo z nabídky ostatních fakult VUT (tzv. svobodné předměty) a může je absolvovat v libovolném ročníku nebo semestru studia. Mezi volitelné předměty patří i předmět Tělesná výchova. Neuzavře-li úspěšně student zapsaný volitelný předmět, může, ale nemusí si jej v dalším akademickém roce zapsat znovu. Doporučený rozsah volitelných předmětů zpravidla nepřesahuje 6 kreditů (5 % celkového počtu).
Studijní plány jsou vytvářeny tak, aby zajistily kvalitní chemický a inženýrský základ pro absolventy programu zaměřeného na potravinářskou chemii a biotechnologii současně s potřebným odborným a specializovaným základem a aplikačním přesahem. Podle zájmu a profilace studentů se lze výběrem PV předmětů hlouběji orientovat například na žádaný směr molekulární biotechnologie, senzorické analýzy, na hygienu, bezpečnost a legislativu potravin, na hlubší studium metod analýzy biomolekul včetně zpracování dat, případně na komplexní přípravu v oblasti biotechnologického zpracování potravinářských a nutričně významných látek včetně minimalizace a valorizace odpadů.

Podmínkou přijetí ke studiu je potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti ke studiu. Studium je spojeno s prací v chemických a technologických laboratořích, kde mají studenti přístup k široké škále chemických látek, manipulují a přicházejí do přímého kontaktu s nimi. V rámci laboratorní praxe může být ohroženo nejen zdraví studenta, ale může být i studentem ohroženo zdraví ostatních osob. Proto se při posuzování zdravotní způsobilosti přihlíží kromě obecné zdravotní způsobilosti též k nemocem a chorobným stavům, které mohou být kontraindikací pro práci s chemickými látkami, případně představují pro tuto práci určitá omezení. Více informací o specifikaci nemocí a chorob je zveřejněno v elektronické přihlášce.
Uchazeči o studium a studenti se specifickými potřebami se mohou obrátit na Poradenské centrum VUT Alfons https://alfons.vutbr.cz/.

Navržený navazující studijní program přímo navazuje na nedávno akreditovaný bakalářský program Chemie a technologie potravin, který má tři specializace: Potravinářská chemie a technologie, Biochemická technologie a Chemie a analýza přírodních látek. Navrhovaný magisterský studijní program je koncipován komplexně tak, aby vhodně navazoval na každou z uvedených specializací a prohluboval znalosti, přičemž tato návaznost respektuje aktuální trend zařazení nižšího počtu vybraných studentů do navazujících programů ve srovnání s bakalářskými programy. Absolventi navrženého navazujícího programu mohou dále pokračovat na FCH VUT v Brně studiem v nově akreditovaném doktorském studijním programu Potravinářská chemie, případně v příbuzně zaměřených doktorských programech.