Prezenční studium

4 roky

prof. Ing. Pavel Václavek, Ph.D.

Předseda :
prof. Ing. Pavel Václavek, Ph.D.
Člen interní :
doc. Ing. Zdeněk Bradáč, Ph.D.
prof. Ing. Pavel Jura, CSc.
doc. Ing. Petr Beneš, Ph.D.
doc. RNDr. Zdeněk Šmarda, CSc.
Člen externí :
prof. Ing. Pavel Ripka, CSc.
Prof. Ing. Roman Prokop, CSc.
doc. Ing. Eduard Janeček, CSc.
prof. Dr. Ing. Alexandr Štefek, Dr.
prof. Ing. Tomáš Vyhlídal, Ph.D.

Doktorský studijní program "Kybernetika, automatizace a měření" je zaměřen na přípravu špičkových vědeckých a výzkumných specialistů v nejrůznějších oblastech řídicí techniky, měřicí techniky, automatizačních systémů, robotiky, umělé inteligence a počítačového vidění.
Cílem je poskytnout ve všech těchto dílčích zaměřeních doktorské vzdělání absolventům vysokoškolského magisterského studia, prohloubit jejich teoretické znalosti, dát jím též potřebné speciální vědomosti i praktické dovednosti a naučit je metodám vědecké práce.
Díky systémovému a komplexnímu pohledu na problematiku řízení a měření se absolventi studijního programu rovněž úspěšně uplatňují na klíčových řídicích a manažerských pozicích a ve funkcích, ve kterých uplatní systémový pohled, znalosti systémové analýzy a optimálního řízení.

Program "Kybernetika, automatizace a měření" profiluje absolventa k samostatné tvůrčí práci a kritickému myšlení založenému na systémovém pohledu na technické i netechnické systémy a svět jako celek. Absolvent programu je vybaven nezbytnými znalostmi matematiky, fyziky, elektrotechniky, teorie i aplikací řízení a regulace, měřicí techniky, robotiky, umělé inteligence, zpracování obrazu a dalších oblastí technické kybernetiky, aplikované elektrotechniky a informatiky. Jedním s charakteristických rysů absolventů je schopnost integrovat široké spektrum znalostí a vytvářet funkční technické, ale i organizační a ekonomické systémy.
Všichni absolventi doktorského studijního programu "Kybernetika, automatizace a měření" prokazují během studia znalosti:
• matematických, fyzikálních a elektrotechnických principů relevantních pro měření a řízení;
• elektronických měřicích systémů, vestavných systémů, komunikačních systémů, teorie řízení, systémů automatického řízení a umělé inteligence;
• návrhu i provozu elektrotechnických, elektronických, měřicích, řídicích a komunikačních systémů.
Absolventi se dobře orientují v problematice moderních technologií (Průmysl 4.0, umělá inteligence, zpracování signálů, počítačové vidění, moderní metody řízení, průmyslové měřicí a řídicí systémy, mobilní i stacionární robotika, komunikační systémy, funkční i systémová bezpečnost).
Absolventi získávají takové odborné znalosti a dovednosti, díky kterým naleznou uplatnění v pokročilé technické praxi, v tvůrčí práci, výzkumu a vývoji, ve výrobě, v řídících a manažerských funkcích v technických nebo obchodních firmách a společnostech na kvalifikačně nejvyšších místech.
Vzhledem k povinné praxi v zahraničí a povinnosti prezentovat získané výsledky, absolvent bude schopen plynule komunikovat a psát odborné texty v anglickém a případně i druhém světovém jazyce. Díky pedagogické praxi a zkušenostmi s prezentací výsledků jak slovem (konference) tak písmem (publikace) bude absolvent také schopen jasně a přesně formulovat a předávat informace a vědecké poznatky. Absolvent bude schopen vyvíjet nové metodiky a strategie a implementovat je pro řešení komplexních problémů. Absolvent tedy bude kvalifikovaný, samostatný vědecko-výzkumný pracovník vybavený teoretickými znalostmi a praktickými zkušenostmi.

Absolventi naleznou uplatnění zejména:
- ve výzkumných, vývojových a projekčních týmech,
- v oblasti odborné činnosti ve výrobních nebo obchodních organizacích,
- v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,
- ve všech oblastech společnosti, kde dochází k aplikaci kybernetických systémů nebo kybernetických principů
Uplatnění naši absolventi nalézají zejména při analýze, návrhu, tvorbě nebo správě komplexních měřicích nebo řídicích systémů, a také při programování, integraci, podpoře, údržbě nebo prodeji těchto systémů.

Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu, který zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem. V individuálním studijním plánu jsou specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit. Tyto povinnosti jsou časově rozvrženy do celého období studia, jsou bodově ohodnoceny a v pevně daných termínech probíhá kontrola jejich plnění.
Student si zapíše a vykoná zkoušky z povinných předmětů (Vybrané kapitoly řídicí techniky, Vybrané kapitoly měřicí techniky a Zkouška z angličtiny před státní doktorskou zkouškou), minimálně dvou povinně volitelných předmětů s ohledem na zaměření jeho disertační práce, a dále minimálně dvou volitelných předmětů (Angličtina pro doktorandy; Citování ve vědecké praxi; Řešení inovačních zadání; Vědecké publikování od A do Z).
Ke státní doktorské zkoušce se může student přihlásit až po vykonání všech zkoušek předepsaných jeho individuálním studijním plánem. Před státní doktorskou zkouškou student vypracuje pojednání k disertační práci, v němž detailně popíše cíle práce, důkladné zhodnocení stavu poznání v oblasti řešené disertace, charakteristiku metod, které hodlá při řešení uplatňovat.
Obhajoba pojednání, které je oponováno, je součástí státní doktorské zkoušky. V další části zkoušky musí student prokázat hluboké teoretické i praktické znalosti v oblasti kybernetiky a elektrotechniky, zejména pak řídicí techniky, senzorů a umělé inteligence. Státní doktorská zkouška probíhá ústní formou a kromě diskuze nad pojednáním k disertačním práce se také skládá z tematických okruhů týkajících se povinných a povinně volitelných předmětů.
K obhajobě disertační práce se student hlásí po vykonání státní doktorské zkoušky a po splnění podmínek pro ukončení, jakými jsou účast na výuce, vědecká a odborná činnost (tvůrčí činnost), a minimálně měsíční studijní nebo pracovní stáž na zahraniční instituci anebo účasti na mezinárodním tvůrčím projektu. Studium je ukončeno obhajobou disertační práce.

Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu (dále jen ISP), který zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem. Individuální studijní plán je pro doktoranda závazný. Jsou v něm specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit. Tyto povinnosti jsou časově rozvrženy do celého období studia, jsou bodově ohodnoceny a v pevně daných termínech probíhá kontrola jejich plnění. Průběžné bodové hodnocení všech aktivit doktoranda je vedeno v dokumentu „Celkové bodové hodnocení doktoranda“ a je součástí ISP. Při zahájení dalšího roku studia pak školitel do ISP zaznamená případné změny. Nejpozději do 15. 10. každého roku studia odevzdává doktorand vytištěný a podepsaný ISP na vědeckém oddělení fakulty ke kontrole a založení.
Během prvních čtyř semestrů skládá doktorand zkoušky z povinných, povinně volitelných anebo volitelných předmětů pro splnění bodových limitů ze Studijní oblasti, a současně se intenzivně zabývá vlastním studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a průběžným publikováním takto získaných poznatků a vlastních výsledků. V dalších semestrech se doktorand již více soustřeďuje na výzkum a vývoj, který souvisí s tématem disertační práce, na publikování výsledků své tvůrčí práce a na vlastní zpracování disertační práce.
Do konce druhého roku studia skládá doktorand státní doktorskou zkoušku, kterou prokazuje široký rozhled a hluboké znalosti v oboru, souvisejícím s tématem disertační práce. K této zkoušce se musí přihlásit nejpozději do 30. dubna ve druhém roce svého studia. Státní doktorské zkoušce předchází zkouška z anglického jazyka.
Ve třetím a čtvrtém roce svého studia provádí doktorand potřebnou výzkumnou činnost, publikuje dosažené výsledky a zpracovává svoji disertační práci. Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, což je nutné doložit nejpozději při odevzdání disertační práce.
Doktorandi ve čtvrtém roce studia předkládají do konce zimního zkouškového období svému školiteli rozpracovanou disertační práci, který ji ohodnotí. Disertační práci doktorand odevzdává do konce 4. roku studia.
Student prezenční formy doktorského studia je v průběhu studia povinen absolvovat pedagogickou praxi, tj. působit v procesu výuky. Zapojení doktoranda do pedagogické činnosti je součástí jeho vědecké přípravy. Pedagogickou praxí doktorand získává zkušenosti v předávání poznatků a zdokonaluje prezentační dovednosti. Skladbu pedagogických aktivit (cvičení, laboratorní cvičení, vedení projektů apod.) určí doktorandovi vedoucí daného ústavu po dohodě se školitelem. Povinnost pedagogické praxe se nevztahuje na doktorandy-samoplátce a na doktorandy v kombinované formě studia. Zapojení do výuky v rámci pedagogické praxe potvrdí po jejím splnění školitel v IS VUT.

1. Autonomní operace bezpilotních letadel v průzkumné robotice

   Výzkum problematiky autonomního bezpilotního leteckého průzkumu zaměřeného na sběr dat o prostředí, tvorbu 3D map a spolupráci více mobilních platforem. Budou studovány aktuální přístupy v plánování trajektorie, tvorbě různých druhů 3D map okolí stroje, vyhýbání překážek a dalších oblasti nezbytné pro bezpečnou autonomní operaci vzdušných průzkumných prostředků v komplexním venkovním prostředí. Na základě současného stavu poznání problematiky budou zvoleny vhodné algoritmy a metody pro řešení tohoto problému. Navržené řešení bude následně otestováno v simulovaném prostředí a srovnáno s aktuálními nejlepšími metodami. Cílem je rovněž implementace na reálných bezpilotních letadlech, kterými disponuje pracoviště ÚAMT.

   Školitel: Žalud Luděk, prof. Ing., Ph.D.

2. Distribuované/decentralizované systémy pracující v reálném čase

   Rychlé distribuované a případně i decentralizované systémy pracující v reálném čase, pokud jsou volně vázány (loosely coupled) prostřednictvím komunikačních sběrnic, musí být pro účely diagnostiky celého systému navzájem synchronizovány v čase, což je obvykle řešeno prostřednictvím protokolů IEEE 1588 nebo podobných řešení. Aby však bylo možné vytvořit nad decentralizovaným systémem tzv. digitální stín a určit omezení tohoto stínu vyplývající z nedokonalé přesnosti synchronizace, je nezbytné modelovat a zkoumat synchronizační protokol a analyzovat funkční meze, kterých lze v takto koncipovaném distribuovaném systému dosáhnout. Aplikovatelným výstupem výzkumu je pak např. odvození toho jaká je maximální dosažitelná rychlost distribuovaného vzorkování stavů v takové distribuované architektuře. Výzkum bude zaměřen na modelování a analýzu komponent distribuovaného systému na bázi Ethernetu (s protokolem IEEE 1588) se zaměřením na modelování trasy mezi síťovými prvky, ověření možností analýzy distribuovaného systému pomocí deterministického nebo stochastického síťového kalkulu (Network Calculus) a odvození funkčních mezí takového řešení.

   Školitel: Fiedler Petr, doc. Ing., Ph.D.

3. Imerzivní teleprezence pro bezpilotní prostředky

   Problematika bezpilotních letadel (UAV) a pozemních vozidel (UGV) je v současnosti velmi aktuálním tématem v různých oblastech (vojenství, záchranné složky, apod.). Přestože hlavní výzkumné proudy dnes směřují zejména k posilování jejich autonomnosti, zprostředkování vjemů z/do vzdáleného prostředí (teleprezence) bude i v případě plně autonomního vozidla stále nezbytné. Cílem výzkumu je zvýšení imerzivity (míry podobnosti virtuálního vjemu se skutečným) při dálkovém vnímání, která je v současnosti stále velmi omezená. Bude studováno kybernetické modelování a simulace lidského operátora, a to včetně pokročilých dynamických a biomechanických modelů, na jehož základě bude navržen vhodný teleprezenční hardware. Navržené řešení bude následně implementováno do reálných UAV a UGV, kterými disponuje pracoviště ÚAMT a bude srovnáno s aktuálními nejlepšími metodami. Předpokládá se multioborová spolupráce s odborníky z netechnických oblastí (např. biomechanika, anatomie, fyziologie, apod.).

   Školitel: Chromý Adam, Ing., Ph.D.

4. Metody hlubokého učení v mobilní robotice

   Výzkum současných přístupů k využití strojového učení, zejména pak hlubokých neuronových sítí, pro problematiku průzkumné mobilní robotiky. Bude zkoumán současný stav poznání ve vědeckých oblastech jako jsou estimace průchodnosti reálným terénem (včetně 3D), tvorba map okolí robotu, či multimodální fúze dat – typicky kombinace dat z lidarů a kamer. Hlavní důraz bude kladen na podoblast vysvětlitelné umělé inteligence. Cílem bude zkoumat především metody, které mohou vzhledem k výpočetní náročnosti být implementovány na mobilní robotické systémy. Po výběru užšího výzkumného směru budou vybrané techniky implementovány a otestovány jak v simulovaném, tak i v reálném prostředí na robotických systémech dostupných na ÚAMT.

   Školitel: Žalud Luděk, prof. Ing., Ph.D.

5. Metody pro měření mechanických rázů

   Téma je zaměřeno na problematiku měření a generovaní mechanických rázů – kalibraci snímačů rázů a kalibraci umělých zdrojů mechanických rázů. Cíle práce spočívají v analýze parazitních vlivů, které mají vliv na celkové nejistoty měření, a hledání nových metod pro jejich potlačení. Pro výzkum bude k dispozici kalibrační systém SPEKTRA CS18 a rázový stroj AVEX SM110 MP.

   Školitel: Beneš Petr, doc. Ing., Ph.D.

6. Metody pro vibrodiagnostiku strojů s nerotačním pohybem

   Téma je zaměřeno na výzkum metod a algoritmů pro vibrační diagnostiku nerotačních strojů, zejména na metody pro diagnostiku stavu ložisek a převodovek pracujících v nestacionárních podmínkách. Výzkum bude zaměřen na identifikaci praktických omezení dosud používaných metod a možnosti jejich modifikace, případně kombinace těchto metod pro dosažení vyšší přesnosti odhadu stavu částí mechanických systémů. Kromě teoretické práce se předpokládá i praktická implementace těchto algoritmů a jejich ověření na vhodném modelu.

   Školitel: Beneš Petr, doc. Ing., Ph.D.

7. Metody resilience se zaměřením na průmyslové vestavné systémy

   Výzkum v oblasti metod zvyšujících resilienci se zaměřením na vestavné systémy (zejména obsahující multiprocesorovou nebo heterogenní strukturu v součinnosti s operačním systémem reálného času) s aplikací v průmyslových řídicích systémech v souladu s iniciativou Průmysl 4.0. V úvodní fázi se předpokládá kategorizace současných přístupů se zaměřením na formální přístupy (např. modelem řízená architektura - MDA). Významná část aktivit bude věnována metodám detekce a maskování chyb nebo útoků (hardwarové i softwarové) v systému, přičemž bude využito formálních matematických nástrojů (např. Petriho sítě nebo transitní systémy pro modelování a verifikaci, temporální logika pro definici požadavků) a technik strojového učení. Praktické ověření výsledků výzkumu může probíhat na mikroprocesoru v prostředí hradlového pole (FPGA). Cílem výzkumu je prozkoumat možnosti formálních metod a technik strojového učení pro zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti vestavných systémů.

   Školitel: Arm Jakub, doc. Ing., Ph.D.

8. Metody snižování řádu modelu pro řízení složitých systémů

   Téma je zaměřeno na problematiku redukce řádu a tím i výpočetní složitosti modelů dynamických systémů. Předmětem výzkumu budou jak metody vhodné pro lineární systémy, tak i nelineární systémy, přičemž bude přihlédnuto i k možnosti zachování omezení. Cílem je umožnění aplikace pokročilých metod řízení jako MPC i na systémy, kde není přímé použití z důvodu vysoké dimenze systému výpočetně schůdné. Studium bude probíhat v návaznosti na řešené mezinárodní a národní výzkumné projekty ve spolupráci s aplikační sférou.

   Školitel: Václavek Pavel, prof. Ing., Ph.D.

9. Modelování a analýza kyber-fyzikálního systému s lidským operátorem

   Výzkum v oblasti eliminace vlivu poruch vnesených do řízení lidským operátorem z důvodu biofyzikálních vlastností člověka. Výzkum bude zaměřen zejména na měření a modelování pohybu horní končetiny v souvislosti s ovládáním kyberfyzikálního systému prostřednictvím elektro-mechanického elementu s cílem nalézt metodu pro oddělení aktivní složky pohybu od poruchy způsobené například svalovým kmitáním a následně navrhnout metodu eliminace poruchy. Součástí výzkumu bude i kvantifikace míry přínosu výcviků, tedy posouzení vlivu neuro-muskulárního subsystému na schopnost operátora realizovat pohyb s minimální poruchovou složkou. Pro ověření modelu a navržených metod bude využito leteckých simulátorů poskytnutých spolupracujícím pracovištěm (UNOB).

   Školitel: Bradáč Zdeněk, doc. Ing., Ph.D.

10. Modelování speciálních bezpečnostních funkcí s ohledem na průmyslový Ethernet

    Téma je zaměřeno na výzkum nových modelů speciálních bezpečnostních funkcí pro funkční bezpečnost strojů, ale také do oblasti procesní bezpečnosti. Cíle práce spočívají v důkladné analýze současných dostupných modelů bezpečnostních funkcí, zkoumání vlivu komunikačních prostředků, především průmyslového Ethernetu. Na základě provedené analýzy student navrhne nové modely a bude vyvíjet nové algoritmy pro verifikaci příslušných bezpečnostních logických funkcí bezpečnostních prvků pro stroje a bezpečnost procesů. Řešení tématu bude probíhat v návaznosti na národní a mezinárodní projekty realizované ve spolupráci s aplikační sférou.

    Školitel: Štohl Radek, Ing., Ph.D.

11. Motor jako snímač

    U autonomních plně elektrických vozidel se vyžaduje vysoký stupeň zabezpečení pohonu. Pro jeho dosažení se nabízí použití redundance, což vede na vývoj systémů odolných proti selhání, nebo fail operational systémů. U elektrických pohonů se jedná o přidání snímačů, které nejsou nezbytně nutné pro řízení v normálním režimu a využití vícefázových motorů nebo speciálních topologií měniče. U řízení vícefázových elektrických pohonů se nabízí využití motoru, nebo jeho části, jako redundantního snímače. Zhoršení jeho provozních parametrů je v tomto případě akceptovatelné, je vyžadována omezená funkčnost po omezenou dobu. Řešení tohoto úkolu vyžaduje seznámení se s různými typy vícefázových elektrických motorů a výběr vhodného typu s ohledem na jeho použitelnost jako snímače. Následně bude proveden návrh algoritmů řízení motoru v případě poruchy a využití zpětné vazby z motoru. Algoritmy budou ověřeny na reálném motoru prostředky rychlého prototypování.

    Školitel: Blaha Petr, doc. Ing., Ph.D.

12. Virtuální senzory pro řízení a diagnostiku elektrických pohonů

    Moderní řídicí algoritmy používané pro elektrické pohony vyžadují informaci o řadě veličin měřených na pohonu. Velké množství snímačů pak znamená komplikaci jak s ohledem na mechanické uspořádání, tak i cenu pohonu. Téma je zaměřeno na výzkum a vývoj algoritmů virtuálních senzorů umožňujících dostatečně přesný odhad vybraných veličin na základě měření jiných veličin na pohonu. I když je tento přístup znám např. v rámci tzv. bezsnímačového řízení rychlosti nebo polohy motoru, z hlediska reálných aplikací existující algoritmy stále nedosahují dostatečné přesnosti, zejména v oblasti velmi nízkých nebo naopak vysokých otáček. Právě na takové situace se bude zaměřovat předpokládaný výzkum. Současně bude studována možnost virtuální redundance snímačů v souvislosti s jejich diagnostikou.

    Školitel: Václavek Pavel, prof. Ing., Ph.D.

13. Vizuální teleprezence v mobilní robotice

    Výzkum v oblasti současných progresivních přístupů k imersivní vizuální teleprezenci pro využití v průzkumné a servisní mobilní robotice. Výzkum bude zaměřen na dosažení co nejlepšího vizuálního vjemu a bude zahrnovat především následující podoblasti - stereovize, nízká latence snímacího, přenosového a zobrazovacího řetězce, vysoké rozlišení, bezdrátový přenos, snímání polohy hlavy a predikce jejího pohybum a další. Po výběru vhodného směru výzkumu bude navrženo a technicky realizováno vlastní řešení s ověřením parametrů. Předpokládá se experimentální nasazení na některém z robotických prostředků, kterými disponuje VUT v Brně.

    Školitel: Žalud Luděk, prof. Ing., Ph.D.

14. Výzkum metod zpřesnění prostorové lokalizace v uzavřených stavebních konstrukcích

    Výzkum v oblasti algoritmů a metod pro prostorovou lokalizaci v rámci uzavřených stavebních konstrukcí na základě bezdrátového lokalizačního systému. Výzkum je zaměřen na zajištění kvalitativních ukazatelů bezdrátového měření pozice v uzavřených prostorách tak, aby bylo možné posoudit kvalitu a správnost změřené veličiny. Dále bude výzkum zaměřen na další matematické metody pro zvýšení přesnosti lokalizace na základě kombinace bezdrátové lokalizace doplněné o doplňkové informace z inerciálních a dalších senzorů. Výzkumné aktivity budou směřovány do fúze dat a měronosných veličin za účelem zajištění dostatečně přesné lokalizace uvnitř průmyslových objektů a budov. Pro zajištění optimalizovaných podmínek pro radiovou lokalizaci bude výzkum směrován i na modelování prostředí včetně stavebních konstrukcí se zaměřením na parametry radiové lokalizace, přičemž výsledkem by měl být algoritmus optimálního rozmístění radiových majáků ve stavebních konstrukcích s ohledem na dosažení co nejlepších přesností lokalizace.

    Školitel: Bradáč Zdeněk, doc. Ing., Ph.D.

1. kolo (podání přihlášek od 01.04.2023 do 30.04.2023)

1. Matematické metody pro zpracování a rekonstrukci signálů

   Téma je zaměřeno na výzkum moderních metod pro zpracování a analýzu signálů, jako signálové transformace, metody řídké reprezentace signálů, či strojové učení. Cílem je nalézt metody vhodné pro detekci příznaků či anomálií, resp. zvýšení kvality signálů na základě exaktní kvantifikace pomocí vhodných kritérií. Předmětem výzkumu tak budou zejména metody pro sběr, fúzi a následnou analýzu komplexních dat získaných z reálných měření v rámci spolupráce s aplikační sférou. Výzkum je zaměřen především na off-line zpracování dat a identifikaci negativních faktorů ovlivňujících výslednou kvalitu signálu. Předpokládá se však i ověření možností metod pro on-line zpracování v obecných podmínkách.

   Školitel: Jirgl Miroslav, Ing., Ph.D.

2. Modelování a analýza komunikujícícíh kyber-fyzikálních systémů pracujících v reálném čase

   Vestavné volně vázané systémy pracující v reálném čase lze synchronizovat v čase prostřednictvím protokolů IEEE 1588 nebo podobných řešení. Komunikující systémy a jejich parametry lze modelovat mj. pomocí síťového kalkulu (Network Calculus), avšak výsledky analýz pomocí deterministického síťového kalkulu poskytují výrazně pesimističtější odhady, než jaké jsou pozorovány v praxi. Výzkum proto bude zaměřen na modelování vestavného systému s komunikačním rozhraním a HW podporou IEEE 1588, coby jednoho z elementů distribuovaného systému, s cílem využít znalosti o vnitřní SW architektuře vestavného systému pro nalezení takových deterministických nebo stochastických modelů, které umožní zpřesnění návazných analýz.

   Školitel: Fiedler Petr, doc. Ing., Ph.D.