Akademicky zaměřený

Prezenční studium

2 roky

doc. Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Předseda :
doc. Ing. Radim Kolář, Ph.D.
Člen interní :
doc. Ing. Jana Kolářová, Ph.D.
Ing. Marina Filipenská, Ph.D.
prof. Ing. Valentine Provazník, Ph.D.
Ing. Martin Mézl, Ph.D.
doc. Ing. Daniel Schwarz, Ph.D.

Studijní program Bioengineering nabízí vysokoškolské studium v oblasti návrhu a vývoje elektronických zařízení a softwarových aplikací aplikovaných v oblasti medicíny a biologie. Cílem studia je připravit biomedicínské inženýry pro práci na pozicích ve firmách orientovaných na zdravotnický segment a ve výzkumných nebo vývojových týmech. Absolventi získají dobrý základ pro samostatnou vědeckou práci i pro pokračování v doktorských studijních programech na tuzemských i zahraničních univerzitách. Souhrnným cílem předmětů studijního plánu programu je vychovat pracovníky pro pozice ve firmách, které zajišťují vývoj a výrobu elektronických lékařských systémů, přístrojů a vývoj software určených pro klinickou praxi, vychovat špičkové odborníky s kvalitními znalostmi z oblasti bioinženýrství a aplikované informatiky, kteří jsou schopni spolupracovat i ve vysoce interdisciplinárních týmech a podílet se na prudkém rozvoji technologiích určených pro medicínu. Cílem studijního programu je rovněž poskytnout kvalitní základ budoucím studentům doktorských programů univerzit zaměřených na medicínskou elektroniku, medicínskou informatiku, medicínské zobrazování a další.

Absolvent studijního programu Bioengineering je inženýr, který má široký technický a informatický základ pro oblasti návrhu medicínských zařízení, umělé inteligence, buněčného inženýrství, medicínského zobrazování a zpracování biologických dat.

Absolvent bude schopen
- pracovat v interdisciplinárním týmu lékařů, biologů, informatiků a techniků, bude velmi dobře jazykově připraven a má kvalitní měkké dovednosti včetně projektové činnosti,
- pracovat s vědeckými a odbornými informacemi, prezentovat a obhajovat dosažené výsledky,
- dále se vzdělávat a rozvíjet svoje znalosti a dovednosti v souladu s prudkým rozvojem poznání v oblasti biomedicínského inženýrství a medicínské informatiky,
- pokračovat v dalším studiu v doktorských studijních programech.

Absolventi bude umět
- uplatnit se ve firmách, které zajišťují vývoj, výrobu, distribuci a servis lékařských zařízení, přístrojů a software určených pro klinickou praxi,
- uplatnit se v interdisciplinárních týmech špičkových výzkumných center jako vědecký pracovník,
- uplatnit se na pozicích v klinických provozech, nemocnicích, laboratořích a tkáňových bankách.

Absolventi magisterského programu Bioengineering se mohou podílet na interdisciplinárních týmových projektech spolu s lékaři, informatiky a techniky včetně projektů ve výzkumných centrech na mezinárodní úrovni, kde by měli být absolventi schopni obsáhnout odbornou komunikaci v anglickém jazyce. Hluboký základ a získané dovednosti v oblasti zpracování signálů a obrazů a analýzy dat, v oblasti návrhu a konstrukce komplexních elektronických (nejen) lékařských systémů, ale také v oblasti biomedicínské fyziky, poskytnou absolventům možnosti širokého uplatnění v praxi. Absolventi magisterského programu budou rovněž dostatečně teoreticky připraveni na práci v aplikovaném a experimentálním výzkumu v oboru biomedicínského inženýrství, budou se moci uplatnit se ve firmách, které zajišťují vývoj, výrobu, distribuci a servis lékařských zařízení, přístrojů a software určených pro klinickou praxi, ale také na pozicích v klinických provozech, nemocnicích, laboratořích a tkáňových bankách. Absolventi budou rovněž dostatečně připraveni na navazující vzdělávání v doktorských studijních programech.

Studijní předměty jsou hodnoceny kredity podle ECTS. Kredit vyjadřuje přibližnou týdenní hodinovou zátěž studenta při studiu daného předmětu. Kredity za daný předmět student získá až po jeho předepsaném ukončení, tj. po udělení zápočtu, klasifikovaného zápočtu, případně vykonáním zkoušky za podmínek daných Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně, vnitřní normou Pravidla pro organizaci studia na FEKT a skladbou a obsahem individuálně stanovených v každém předmětu.
Ve dvouletém magisterském studiu musí student získat minimálně 120 kreditů ve stanovené kreditové skladbě:
100 kreditů v povinných předmětech,
10 kreditů v povinně volitelných (PV) předmětech,
10 kreditů ve volitelných předmětech.
Povinné předměty (včetně semestrálního projektu) absolvuje student zpravidla v semestrech a ročnících tak, jak jsou uvedeny ve studijních plánech. Nezakončí-li student úspěšně povinný předmět předepsaným způsobem, musí jej zapsat znovu hned v následujícím roce svého studia.
Povinně volitelné předměty profilujícího základu (PVA) jsou oborově zaměřené odborné předměty, které profilují studenta do užších oblastí jeho zájmů.
Další povinně volitelné (PVB) předměty jsou další odborné předměty zařazené z nabídek ústavů FEKT VUT. Jejich úkolem je rozšířit odborné znalosti studentů.
PV předměty si pro daný akademický rok volí student sám z aktuální nabídky studijního plánu při respektování pravidel pro jejich výběr uvedených v Informačním systému FEKT VUT. Při výběru těchto předmětů se student řídí svými odbornými zájmy s ohledem na odbornou oblast studovaného programu a anotací předmětu uvedené v charakteristikách předmětů v Informačním systému FEKT VUT. Výběr PV předmětů v jednotlivých semestrech si student volí tak, aby při ukončení svého studia dosáhl alespoň předepsané minimum kreditů v každé skupině PV předmětů, přitom nezískání minimálního počtu kreditů v jedné skupině PV předmětů nelze kompenzovat překročením počtu kreditů získaných v jiné skupině PV předmětů.
Volitelné předměty rozšiřují všeobecné znalosti studentů. Předměty si volí student sám z celofakultní nabídky (ústavy FEKT) nebo z nabídky ostatních fakult VUT (tzv. svobodné předměty) a může je absolvovat v libovolném ročníku nebo semestru navazujícího magisterského studia. Mezi volitelné předměty patří i předmět Tělesná výchova. Neuzavře-li úspěšně student zapsaný volitelný předmět, může, ale nemusí si jej v dalším akademickém roce zapsat znovu.
Studenti musí získat na začátku studia odpovídající elektrotechnickou kvalifikaci.

Na FEKT VUT v Brně je v současné době zajištěn bezbariérový přístup do všech výukových místností. Studenti však musí být zdravotně způsobilí pro získání potřebné elektrotechnické kvalifikace. Při prakticky orientované laboratorní výuce musí být schopni samostatné obsluhy měřicích přístrojů a obdobného laboratorního vybavení, aniž by tím ohrožovali sebe nebo své okolí.

Absolventi mohou pokračovat studiem doktorského studijního programu.