Bakalářská práce studenta Jiřího Meindla je zaměřená na atraktivní a dynamicky se rozvíjející problematiku bio-inspirovaných materiálů pro organickou elektroniku.
Cíle bakalářské práce byly:
A. vypracovat literární rešerši zaměřenou na perspektivní bio-inspirované materiály s logickým dělením pro jednotlivé aplikace.
B. cíleně sledovat v literatuře biokompatibilní materiály, jako vysoce potenciální systémy pro budoucí implementaci do živých systémů.
Student se od počátku zadání práce věnoval dané problematice s patřičným odstupem, určitě se dané atraktívní problematice bezesporu dalo přistoupit s větším entusiasmem s ohledem na jedinečnou možnost nabývání nových a neprobádaných výzkumných poznatků.
Předkládaná bakalářská práce je s předloženými informacemi zpracovaná přehledně a s logickou návazností jednotlivých kapitol. Schází však větší záběr využitelných systémů pro danou problematiku a jejích celkové zhodnocení, co by mělo sloužit jako podklad pro další především experimentální část studia nových materiálů. Jsou zde uvedené fragmenty bio-inspirovaných systémů a u jednotlivých vybraných molekul jsou uvedené i kapitoly zaměřené na syntézy a chemismus systémů. V závěrečných kapitolách je práce zaměřená na biokompatibilní systémy pro potenciální využití formou transistorů v živých soustavách.
Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „dobře“ (C).

Několik drobných chyb:
- na str 16 je zmíněna možnost přípravy 6,6'-dibromindiga z 1,4-dibrom-2-nitrobenzenu , který je        označen jako sloučenina 18. Pod tímto číslem je na obr 9 na následující straně 2,4-dibrom aceto- fenon.
- stálo by za to uvést  synthetické schema synthesy 6,6'-dibromindiga z 1,4-dibrom-2-nitrobenzenu selektivní lithiací
- tři zmíněné synthetické cesty přípravy  6,6'-dibromindiga by stálo za to zhodnotit podle parametrů uvedených v Org. Process Res. Dev. 2012, 16 (11) , 1697-1706 . Taky zvážit hledisko kvality finálního produktu, neboť 6,6'-dibromindigo se obtížně čistí a je vhodné aby finální krok synthesy proběhl s vysokým výtěžkem. Z tohoto důvodu je Wolk-Frimerova synthesa asi vhodnější než Harleyho - Masonova synthesa.
- na str. 26, kapitola 4.5.2  v druhém  odstavci  navrhuji  uvést ….ambipolární monothifenový derivát isoindiga (28), ….
- na str 29 u Nernst-Einsteinovy rovnice by mělo být za m rovnítko.
- na str. 45 do Seznamu použitých značek a symbolů přidat TsOH (kyselinu p-toluensulfonovou) a dba (dibenzylidenaceton), tri-O-(tolyl)-P  (tri-O-(tolyl)fosfin)

O kopolymerech indiga a isoindiga a jejich použití  taky pojednává práce:

Donor–Acceptor Copolymers Based on Thermally Cleavable Indigo, Isoindigo, and DPP Units: Synthesis, Field Effect Transistors, and Polymer Solar Cells
zveřejněná v :  ACS Appl. Mater. Interfaces, 2015, 7 (17), pp 9038–9051

Zajímavá je též z tohoto pohledu souborná studie :  Organic Optoelectronic Materials: Mechanisms and Applications zveřejněná v Chem. Rev., 2016, 116 (22), pp 13279–13412 Otázky k obhajobě:

1. -