Diplomová práce Radima Říhy řeší praktický problém a to optimalizaci nevyhovujícího zahořovacího procesu digitronů. Práce vychází z potřeb komerčního subjektu – firma Dalibor Farný, kde vyrábí vlastní digitrony a kde diplomat již 2 roky pracuje. Jako na bakalářské práci studenta, kterou jsem vedl, tak i na této diplomové je vidět praktický pohled na problém s jasným tahem na branku a přesahem přes všechny obory. Od analýzy problému a potřeb, přes návrh řešení, návrh a konstrukce HW části, programování PLC, ovládání robotického ramene, až po zpracování obrazu a vytvoření OCR klasifikátoru.
Diplomant v průběhu semestrální i diplomové práce pracoval naprosto samostatně, jakékoliv metodické vedení školitele bylo zbytečné a spíše kontraproduktivní. Diplomat tedy alespoň poctivě informoval o postupu průběhu prací.
Formální stránka dokumentu je na dobré úrovni a věcně popisuje celý postup při řešení této praktické diplomové práce. Práci doporučuji k obhajobě s jasným hodnocením školitele A/100b. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 100

Předložená diplomová práce řeší problematiku úpravy stávajícího manuálního pracoviště pro zahořování digitronů do plně automatického procesu, kdy cílem je zvýšit produkci digitronů, minimalizovat aktivní zapojení obsluhy a maximalizovat čas využití nově navržené sestavy (předpokládá 24 hodinový pracovní cyklus).

Vlastní text práce o sedmdesáti stranách je rozdělen do sedmi logicky navazujících kapitol doplněných o vhodné obrázky, grafy, tabulky a fotografie z realizace dílčích částí pracoviště a průběhu provozních testů.

Práce by svojí obtížností mohla byt hodnocena jako jednoduchá úloha automatizace procesů. Diplomant zadání uchopil v širším rozsahu, provedl detailní analýzu potřeb nově vzniklého pracoviště a zaměřil se na jejich řešení. Rozsahem vybraných technologii a provedených prací se tím práce řadí k obtížnějším.

Diplomat zvolil korektní postup řešení, začínající rozborem principu a konstrukce digitronu, detailním rozborem nedostatků existujícího řešení a návrhem nového zahořovacího pracoviště. Vlastní řešení zahrnovalo výběr ramene manipulátoru, návrh elektrických schémat, desek plošných spojů, mechanickou konstrukci, osvětlení, výběr kamery a inspekčního počítače pro zpracování obrazu, testování dostupných OCR, tvorbu vlastního OCR využívající NS, a řídicího systému. Hardwarové prostředky jsou doplněny o softwarové vybavení, využívající jazyky C++ a Python.

Práci lze vytknou drobné nedostatky v názvosloví a občasné chyby ve skloňování – např. název kapitoly: „VÝVOJ SOFTWARE“ mělo by byt skloňováno dle vzoru hrad/hradu.

Předložená práce a dokumentace svědčí o velmi dobrých inženýrských schopnostech pana Říhy, splňuje všechny body zadání a lze ji doporučit k obhajobě.

Navrhuji klasifikaci :A, 96 bodů Otázky k obhajobě:

1. Jaký je ztrátový výkon na spínacích prvcích a jak je zajištěno chlazení těchto komponent?
2. Je řešeno selhání ventilátoru, ošetření chyb v případě zkratu všech digitronů a další neprovozní stavy?
3. Jak řešíte výchozí stav posuvných registrů 74x595?
4. Jak jsou ošetřeny chyby při přenosu sběrnice SPI rozhraním RS485 a nešlo by použít jednodušší resp. vhodnější řešení?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 96