Diplomat dostal ve své práci za úkol podrobněji prozkoumat spektrální vlastnosti denního světla z hlediska změn v čase a jeho prostorové rozložení na obloze. Vzrůstající význam denního světla v souvislosti se zájmem o snižování energetické náročnosti budov při osvětlování vytváří prostor pro uplatnění výsledků diplomové práce v praxi. Cílem bylo zjistit, jak moc se mění spektrální vlastnosti světla v uvedených směrech a zda má význam se tímto blíže zajímat např. při návrhu výpočetních programů.
Během semestru student aktivně konzultoval, z vlastní aktivity navštívil i pracoviště Slovenské akademie věd, které se problematikou denního světla zabývá. Provedl vlastní měření, provedl základní vyhodnocení a prezentoval výsledky měření v podobě grafických závislostí zpracovaných v programu MATLAB. Jeho aktivitu hodnotím pozitivně a v práci je řada vlastních autorských částí.
Výhrady mám ke  zpracování práce a jejímu obsahu. Dle osnovy vynechal kapitolu o radiometrických měřeních, kterou kompenzuje rozsáhlým pojednáním o denním světle, což by se dalo přijmout jako vhodný doplněk. Bohužel v kapitolách, které sám zpracovával je dosti chyb - za všechny uvádím příklad: student přesvědčeně hovoří o "jasoměru" přičemž ve skutečnosti se jednalo o spektroradiometr, tedy principiálně zcela jiný přístroj, což považuji za hrubou neznalost. Další nesrovnalosti jsou předmětem posudku oponenta a nechci je zde opakovat.
Četné chyby bohužel snižují hodnotu jinak poměrně zdařilé práce, což však není překážkou k úspěšné obhajobě. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 76

Diplomová práce se zabývá měřením a analýzou časoprostorovými změnami spektroradiometrických a fotometrických parametrů oblohy. Rozebírá vznik, vlastnosti a účinky slunečního záření a jeho ovlivňování průchodem zemskou atmosférou a základními cykly Země. Následně je v práci popsán experiment pro měření časoprostorových změn vybraných spektroradiometrických a fotometrických parametrů oblohy a jsou prezentovány výsledky měření s vyhodnocením. 
V práci se vyskytují závažné terminologické nedostatky, které nasvědčují o neúplném pochopení problematiky měření a zpracování spektroradiometrických a fotometrických parametrů. Technický popis použitého měřicího přístroje je s ohledem na prováděná měření neúplný. Popis vlastního experimentu je pak neurčitý. Za hlavní nedostatek práce však považuji nedostatečné, fakticky žádné, vyhodnocení provedených měření. Pouhá prezentace výsledků měření není vyhodnocením, a z toho důvodu, lze tento bod zadání považovat za splněný pouze z části. Uvedení triviálních skriptů na vykreslení obrázků v Matlabu je naprosto nadbytečné, natož v hlavním textu.
Z hlediska formálního zpracování je zásadní především nesoulad mezi značením kapitol, obrázků a příslušných odkazů v textu a dále nevhodná měřítka grafů s vlastními výsledky práce, jejichž prezentaci lze vůbec označit za odbytou. Otázky k obhajobě:

1. Na straně 28 je uvedeno, že teplota v termosféře od 300 km od povrchu Země se blíží 1000°C. Může autor osvětlit čím je to způsobeno?
2. Mohl by student uvést, z čeho vychází metoda výpočtu indexu barevného podání? A pro jaké druhy světla je určena? A nakonec z jakého důvodu index barevného podání měřil?
3. Mohl by student prezentovat alespoň jednu časoprostorovou funkci vybraného měřeného parameru?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 64