Dobové padělky pražských grošů Václava II.

Contemporary forgeries of Prague grossi struck under Wenceslaus II.

článek v časopise - ostatní, Jost

čeština

V předkládaném příspěvku se autoři zabývají problematikou falz pražských grošů Václava II. Představují celkem pět mincí, jež z hlediska úrovně napodobení originálu pokrývají širší spektrum dobových falz, od hrubých pokusů o kopie oficiálních ražeb po značně zdařilá falza, a zkoumají jejich materiálové složení kombinací dvou nedestruktivních metod, energiově disperzní analýzy (EDS) a hydrostatické zkoušky. Ačkoliv lze již na základě samotné fabriky mincí usuzovat, že se nejedná o originální groše, teprve výsledky materiálových zkoušek přinášejí definitivní potvrzení a umožňují činit závěry o pravděpodobném způsobu výroby analyzovaných mincí. V jednom případě se jedná o olověný střížek s pocínovaným povrchem, v dalším pak byla použitým způsobem výroby zřejmě ražba na střížek ze slitiny stříbra a mědi o nízké jakosti, u kterého byl procesem bělení střížku výrazně zvýšen obsah stříbra v povrchové vrstvě. Nejčetnějším způsobem výroby mezi prezentovanými mincemi je postříbření měděného jádra procesem amalgamace, prokázaným u tří z předkládaných falz. Zajímavým je rovněž závěr u poslední z analyzovaných mincí, jež svojí fabrikou nápadně připomíná atypické groše ze známého nálezu z polského Krakova. Výsledky materiálové zkoušky prokazují, že se i v tomto případě jedná o falzum, které bylo vyrobeno amalgamací měděného střížku, což je v kontrastu se závěry několika dřívějších studií zabývajících se touto skupinou ražeb.

In this study the authors focus on forgeries of Prague grossi struck under Wenceslaus II. They present a total of five coins which include both low quality fakes as well as almost perfect imitations of genuine Prague grossi and analyze their material composition using two non-destructive analytical techniques, the Energy-dispersive X-ray spectroscopy and the hydrostatic assessment of density. The results of the measurements confirm the assumption that all five are counterfeit coins and further provide information with respect to the production methods of the fakes. In case of one of the coins the material composition analysis indicates a tin-plated lead and in another case the most likely production method included the blanching of a coin flan made from a silver-copper alloy which had the effect of significantly increasing the silver content in the surface layer of the coin. The most frequent production method confirmed in three of the analyzed coins was the silver-plating of a copper core by amalgamation. An interesting conclusion is drawn for the last of the presented coins which exhibits a striking similarity to untypical Prague grossi from a well known treasure excavated in the Polish city of Krakow. The studies that have focused on the grossi from this treasure conclude that these are either genuine Prague grossi struck in the royal mint chamber in Kutná Hora (Kuttenberg) after the death of Wenceslaus II or contemporary copies (i.e. not fakes) produced in Poland during the reign of the Polish ruler Vladislav I Lokytek probably after 1306. The material composition analysis of the last coin however yields a different result. Being one of the fakes produced by silver-plating of a copper core by amalgamation it is more likely a counterfeit rather than a genuine Prague grossi or its contemporary copy.

numismatika, mince, pražský groš, středověk, padělek, dobový padělek, materiálové složení, pocínovaný olověný střížek, postříbření, amalgamace, hydrostatické měření hustoty, EDS analýza

numismatics, coin, Praque groschen, middle age, fake, contemporary copies, material composition, tin-plated lead, silver-plating, amalgamation, hydrostatic measurement of density, EDS (Energy Dispersive X-ray Spectrometry) analysis

CIHLÁŘ, J.; RICHTERA, L.; ZMRZLÝ, M.

2013

31. 12. 2013

Moravské zemské muzeum

Brno

0862-1195

Folia Numismatica

27

1

Česká republika

107

126

20