Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější civilizační choroby ve vyspělých zemích, Česko nevyjímaje. Zvlášť nebezpečná je takzvaná ateroskleróza, laicky zvaná jako kornatění tepen, která vzniká jako důsledek ukládání tukových látek do stěny tepny a může vést k řadě onemocnění, mimo jiné k infarktu nebo mozkové mrtvici. Jedním z významných rizikových faktorů pro vznik aterosklerózy je vysoký krevní tlak. Biomechanici z VUT v Brně nyní spolu s lékaři hledají mechanismus, jakým riziko vzniká, a také, jak pacientům pomoci.Schématické zobrazení zdravé versus stenotické karotidy a jejího následného dělení (vlevo). Schématický řez tepnou v pokročilém stádiu aterosklerotického procesu (vpravo).„Konkrétně nás zajímá největší krční tepna, která zásobuje mozek krví, takzvaná společná karotida či krkavice, a její následné dělení na dvě hlavní větve. Právě zde často dochází ke vzniku aterosklerózy, která může být příčinou cévní mozkové příhody. Ví se, že hypertenze je pro vznik aterosklerózy zásadní rizikový faktor, ale zatím není přesně popsaný mechanismus, jak konkrétně k rozvoji nemoci přispívá,“ vysvětluje Jiří Jagoš z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.
Pro proudění v lidských tepnách Jagoš a jeho kolegové vytvořili virtuální model, na němž lze detailně zkoumat charakter proudění, a to jak toho patologického, tak fyziologického proudění zdravého člověka. Takovéto modely pomáhají pochopení příčinných mechanismů kardiovaskulárních chorob. „Z měření máme k dispozici dvě archetypální vlny, s nimiž pak můžeme porovnávat data z měření u konkrétního pacienta – vlnu zdravého člověka a vlnu pacienta se zvýšeným krevním tlakem. Co nás zajímá je takzvaná průtočná vlna v karotidě, kterou měříme pomocí ultrazvuku. Z průtočné vlny a z geometrie tepny daného pacienta, získané pomocí počítačové tomografie, pak umíme dopočítat další důležité údaje,“ říká Jagoš.
Víceúrovňový virtuální model reálné karotidy včetně větvení a periferní části (vlevo). Měřená rychlostní vlna pomocí Dopplerovské ultrasonografie na karotidě reálného pacienta (vpravo).Z hlediska mechaniky přispívá k vyššímu krevnímu tlaku tuhnutí cévních stěn. Vlna, způsobená stahem srdce, která žene krev až do periferních cév, se v tužších tepnách šíří rychleji a její maximum se překryje s maximem vlny odražené od periferie, čímž se v daném místě zvýší krevní tlak. Na principu „změkčování“ tuhých cévních stěn fungují i léky na vysoký krevní tlak. „Podle našeho výzkumu bychom se v diagnostice a léčbě měli zaměřit právě na tvar průtokové vlny, která o úspěchu či neúspěchu léčby vypovídá přesněji, než klasické měření krevního tlaku na paži, které je sice užitečným, ale méně přesným ukazatelem, protože při něm hraje roli více faktorů,“ věří Jagoš.Celý článek na webu Fakulty strojního inženýrství