čeština

Studenti získají zkušenosti se zpracováním návrhu jednoduchého výrobku, a to na základě provedené analýzy a vstupních podkladů. Posluchači si zároveň osvojí prezentovat výsledky práce prostřednictvím digitálních technologií.

Účast ve výuce je podmíněna splněním podmínky návaznosti předmětů - absolvování Ateliéru - průmyslový design I. Student musí zvládat základy kresby a modelování, nutné pro prezentaci designérských návrhů. Dále je nutno zvládat a pochopit základy prostorové tvorby, výtvarné kompozice a realizace třírozměrných modelů. U návrhů je potřebné osvojení designérských řešení jednodušších průmyslových výrobků. Pro absolvování předmětu je žádoucí mít osvojenou práci s programy Adobe Illustator, Photoshop a Rhinoceros 3D.

Tvůrčí práce v ateliéru.

Podmínky udělení zápočtu: prezence ve cvičení (ateliéru), zpracování klauzurních prací, odevzdání zadaných prací ve stanovených termínech. Ústní obhajoba zpracovaného úkolu. U každého úkolu se hodnotí zvlášť navržený design a úroveň prezentace.
Výsledné hodnocení se skládá z hodnocení projektů a klauzurních prací. Celkem je možno získat až 100 bodů. Výsledná klasifikace se určí podle stupnice ECTS.
Hodnocení i pouze jediného úkolu nižším než polovina z maximálního počtu bodů je celková klasifikace předmětu „nevyhovující“.
Podle čl. 13 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně se užívá klasifikační stupnice ECTS. KLASIFIK. STUPEŇ ECTS / BODOVÉ HODNOCENÍ / ČÍSELNÁ KLASIFIKACE // A / 100–90 / 1 / výborně // B / 89–80 / 1,5 / velmi dobře // C / 79–70 / 2 / dobře // D / 69–60 / 2,5 / uspokojivě // E / 59–50 / 3 / dostatečně //F / 49–0 / 4 / nedostatečně.

Cílem předmětu je dále rozvinout schopnosti posluchačů vyřešit design výrobku s jednoduchou funkcí, prohloubit znalosti základních atributů tvorby designérského návrhu průmyslového produktu a podpořit osvojení nezbytných návyků, myšlenkových postupů a rozvoj základních dovedností, včetně schopnosti pracovat s digitálními technologiemi. Cílem je také vštípit a dále rozvinout u posluchačů respekt k technickým, provozním a technologickým aspektům návrhářské činnosti.

Účast v ateliérové výuce je kontrolovaná. Student je povinen být přítomen v rozvrhem stanovené době ve školním ateliéru, pracovat na úkolech a vyčkat konzultace, pokud vyučující nezvolí individuálně jiný postup. Student musí pedagogovi předem sdělit, kde bude v době výuky pracovat (ateliér, dílny, modelárna) - pokud tomu tak není, jde o absenci. Jako omluva nepřítomnosti se uznávají pouze důvody obdobné důvodům podle zákoníku práce, např. nemoc. Neomluvená absence může být příčinou nepřijetí projektu. Při nepřítomnosti větší než 50% nemusí být i u omluvené absence práce (bez konzultací) přijaty; průběh práce vyžaduje vždy konzultace ve výuce, proto náhradní zadání není možné.

FIELL, Charlotte a Peter FIELL (eds.). Designing the 21st century: design des 21. Jahrhunderts Le design du 21 siécle. Köln: Taschen, c2001. ISBN 3-8228-5883-8. (EN)
PELCL, Jiří. Design: od myšlenky k realizaci = from idea to realization. V Praze: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, c2012. ISBN 978-80-86863-45-0. (CS)
REYFUSS, Henry. Designing for people. New York: Allworth Press, 2003. ISBN 1581153120. (EN)

Design trend: evropská revue soudobého designu. Brno: Design centrum České republiky, 2007. ISSN 1210-1591.
FIELL, Charlotte a Peter FIELL. Industrial design. Praha: Slovart, c2003. ISBN 3-8228-2426-7.
MALANIUK, Bohdan. Design v architektuře a stavebnictví: z dějin průmyslového designu. Praha: ČVUT, 1991.