Poskytnout doktorské vzdělání absolventům magisterského vysokoškolského studia v oblasti elektroniky a komunikačních technologií. Prohloubit teoretické znalosti studentů ve vybraných částech vyšší matematiky a fyziky a dát jím též potřebné vědomosti a praktické dovednosti z aplikované informatiky a výpočetní techniky. Naučit je metodám vědecké práce.

Absolvent umí řešit vědecké a složité technické úlohy v oblasti elektroniky a komunikací.
Díky kvalitnímu rozvinutému teoretickému vzdělání a specializaci ve vybraném oboru jsou absolventi doktorského studia vyhledáváni jako specialisté v oblasti elektroniky a komunikační techniky.
Absolventi doktorského studijního programu budou v oblasti elektroniky a sdělovací techniky schopni pracovat jako vědečtí a výzkumní pracovníci v základním či aplikovaném výzkumu, jako specializovaní odborníci vývoje, konstrukce a provozu v různých výzkumných a vývojových institucích, elektrotechnických a elektronických výrobních firmách a společnostech a u výrobců či uživatelů komunikačních systémů a zařízení, přičemž zde budou schopni tvůrčím způsobem využívat moderní výpočetní komunikační a měřicí techniku.

Absolvent umí řešit vědecké a složité technické úlohy v oblasti elektroniky a elektronických komunikací.
Díky kvalitnímu rozvinutému teoretickému vzdělání a specializaci ve vybraném oboru jsou absolventi doktorského studia vyhledáváni jako specialisté v oblasti elektroniky a komunikační techniky.
Absolventi doktorského studijního programu budou v oblasti elektroniky a sdělovací techniky schopni pracovat jako vědečtí a výzkumní pracovníci v základním či aplikovaném výzkumu, jako specializovaní odborníci vývoje, konstrukce a provozu v různých výzkumných a vývojových institucích, elektrotechnických a elektronických výrobních firmách a společnostech a u výrobců či uživatelů komunikačních systémů a zařízení, přičemž zde budou schopni tvůrčím způsobem využívat moderní výpočetní komunikační a měřicí techniku.

prof. Ing. Aleš Prokeš, Ph.D.

1. Aktivní prvky v perspektivních třídách pro telekomunikační aplikace

   Cílem projektu je řešení zesilovačů, příp. násobičů v perspektivních třídách E, F, G a dalších na mikrovlnných kmitočtech. Tyto třídy umožňují zlepšovat množství parametrů standardních obvodů, jako jsou účinnost, intermodulační odolnost a další, v závislosti na konkrétní aplikaci. Změny parametrů se dosahuje manipulací s harmonickými kmitočty budícího signálu. V průběhu práce bude potřeba obvody simulovat, provádět realizace vybraných konstrukcí i zavést vhodnou metodiku měření pro použití u těchto obvodů.

   Školitel: Urbanec Tomáš, Ing., Ph.D.

2. Analýza vlastností více-fázových odrušovacích filtrů EMC

   Cílem projektu je prozkoumat vlastnosti více-fázových odrušovacích filtrů EMC s neurčitým impedančním zakončením, analyzovat nejhorší možné případy (nejmenší vložný útlum) při použití těchto druhů filtrů a analyzovat různé měřicí systémy (asymetrický, symetrický apod.) a jejich vliv na hodnoty vložného útlumu. Dosažené výsledky by měly být podpořeny řadou širokopásmových měření vlastností zkoumaných filtrů. Součástí projektu by mělo být i vytvoření vhodných matematických modelů, které budou respektovat parazitní vlastnosti odrušovacích filtrů.

   Školitel: Dřínovský Jiří, Ing., Ph.D.

3. Efektivní metody programování více-jádrových systémů

   Doktorská práce je zaměřena do oblasti programování systémů pro vysoký početní výkon. Přestože početní výkon procesorů/jednotek/DSP neustále stoupá, způsoby programování těchto nástrojů mnohdy nedokáží efektivně využít jejich značný potenciál. V současné době existují nástroje pro více či méně složitý vývoj paralelních aplikací jako jsou např. MPI, OpenMP, CUDA a další, které jsou primárně zaměřeny na aplikace s CPU, nebo GPU. Historie více jádrových signálových procesorů je mnohem kratší, než je tomu u CPU pro běžné využití, a možná právě proto nejsou nástroje i aplikace pro DSP tak propracovány (viz např. řada TMS320C66x firmy Texas Instruments). Náplní práce studenta bude také optimalizovat programové nástroje heterogenních systémů (především pro signálové procesory) a to z hlediska vytížení funkčních jednotek/jader, efektivní překlad a jejich propojení do komplexních systémů. Pozn.: Téma kooperuje s projektem Simula Research Laboratory (Oslo, Norsko), který zpracovává, vyhodnocuje a zobrazuje obrazová data z fotbalového utkání.

   Školitel: Frýza Tomáš, doc. Ing., Ph.D.

4. Moderní prostředky pro zpracování obrazových dat

   Doktorská práce je zaměřena do oblasti efektivního zpracování obrazových dat. Náplní práce je analýza stávajících algoritmů používaných v řetězci od snímání obrazové scény, až po interpretaci divákovi (klasické zobrazení, příp. 3-D TV, nebo free-point view). Cílem většiny systémů je zpracování dat v reálném čase; proto je nutná znalost početní náročnosti jednotlivých částí systému. Tento typ zpracování dat je v současnosti umožněn také pomocí tzv. heterogenních systémů (např. kombinace CPU, GPU, DSP) s vysokým stupněm paralelizace. Náplní práce tak bude také verifikace algoritmů na některou z uvedených platforem. Pozn.: Téma kooperuje s projektem Simula Research Laboratory (Oslo, Norsko), který zpracovává, vyhodnocuje a zobrazuje obrazová data z fotbalového utkání.

   Školitel: Frýza Tomáš, doc. Ing., Ph.D.

5. Návrh měřicích systémů pro nestandardní bezodrazové komory EMC

   Cílem projektu je prozkoumat vlastnosti nestandardních měřicích prostředí z pohledu měření elektromagnetického vyzařování. Na základě těchto pak navrhnout a ověřit různé kalibrační techniky pro dosažení obdobných výsledků jako v certifikovaných EMC zkušebnách. Analýza by měla zahrnovat různé typy prostředí od plně či částečně bezodrazových komor až po ryze stíněné či reverberační komory.

   Školitel: Dřínovský Jiří, Ing., Ph.D.

6. Nekoherentní měření vzdáleností objektů ve 3D prostoru v reálném čase

   Projekt je zaměřen na problematiku měření vzdáleností podle časového zpoždění signálu přeneseného aktivním transpondérem měřeného objektu. Problematika zahrnuje výběr modulací, kódových posloupností a vhodných technik zpracování měření. V návaznosti na současné měření z více stanic pak je potřeba vyřešit synchronizaci jejich měření tak, aby bylo možné polohu určovat ve 3D prostoru. Práce zahrnuje simulaci problematiky v matlabu a praktická měření přes aktuálně dostupné transpondéry družic.

   Školitel: Urbanec Tomáš, Ing., Ph.D.

7. Zobrazovací metody využívající vektorový obvodový analyzátor

   Cílem projektu je problematika zobrazovacích systémů, využívajících pro svou činnost vektorový obvodový analyzátor. Práce se zabývá přehledem metod, vytvářejících 2D, až 4D zobrazovací systémy, dále studiem jejich vlastností, omezení a metodami jejich návrhu. V praktické části pak dojde na realizaci perspektivního systému v laboratoři a výzkum zpracování dat ze systému pro zobrazení. Praktické použití je směřováno např. ke georadaru, nebo mikrovlnné tomografii.

   Školitel: Urbanec Tomáš, Ing., Ph.D.