Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
studijní program
Fakulta: ÚSIZkratka: DSP SoI_PAk. rok: 2022/2023
Typ studijního programu: doktorský
Kód studijního programu: P0788D020001
Udělovaný titul: Ph.D.
Jazyk výuky: čeština
Akreditace: 1.8.2020 - 1.8.2025
Forma studia
Prezenční studium
Standardní doba studia
4 roky
Garant programu
doc. Ing. Bc. Marek Semela, Ph.D.
Oborová rada
Předseda :doc. Ing. Bc. Marek Semela, Ph.D.Místopředseda :prof. Ing. Leonard Hobst, CSc.Člen interní :doc. Ing. et Ing. Martin Cupal, Ph.D. et Ph.D.prof. Ing. Jiří Mišurec, CSc.doc. Ing. Robert Kledus, Ph.D.prof. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.doc. Ing. Radek Knoflíček, Dr.prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., LL.M.prof. Ing. Vladimír Adamec, CSc.prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.Člen externí :Ing. Dagmar Vágnerová Linnertová, Ph.D. (Katedra informací, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita - odborná asistentka)Ing. Jindřich Frič, Ph.D. (Centrum dopravního výzkumu v.v.i. - ředitel)doc. Ing. Zora Petráková, PhD. (Ústav súdného znalectva, Stavebná faskulta, Slovenská technická univerzita Bratislava - vedoucí ústavu)doc. RNDr. Mgr. Petr Adolf Skřehot, Ph.D., MSc. (Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú. - ředitel)
Oblasti vzdělávání
Cíle studia
Primárním cílem DSP Soudní inženýrství, o který se jedná, je vychovávat mladé vědecké pracovníky, kteří budou schopni rozvíjet úroveň poznatků potřebných pro řešení jak nepřímých příčinných problémů, které souvisejí se zjišťováním příčin a průběhu negativních technických jevů v podobě havárií technických objektů, tak i přímých příčinných problémů, které souvisejí s hodnocením ekonomických důsledků těchto jevů a s oceňováním majetku. Cílem daného studijního programu je vychovávat tyto pracovníky tak, aby byli současně i schopni poznatků z této činnosti využívat pro návrhy opatření zvyšující bezpečnost související s provozem technických a technickoekonomických objektů a kontrolovat způsob jejich zajištění. Tento aktuální záměr vychází jak z potřeby rozvoje forenzní vědy, jejíž výsledky se využívají především v řízeních před orgány veřejné moci (dále jen OVM), tak i z potřeb rozvoje v oblasti bezpečnosti, při prevenci závažných havárií. Z hlediska kompetencí absolventů je cílem tohoto studia vychovávat takové mladé vědecké pracovníky, kteří budou schopni: 1. rozvíjet úroveň poznání v daném oboru tak, aby se zlepšovaly podmínky pro práci znalců působících v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti, současně 2. budou sami schopni řešit velmi obtížné znalecké problémy v oblasti technických a technickoekonomických oborů znalectví, 3. poznatků z této činnosti budou umět využívat pro posílení oblasti bezpečnosti pro návrhy opatření na snižování pravděpodobnosti vzniku negativních jevů a 4. z pohledu potřeb znalecké činnosti budou též schopni posuzovat úroveň zajištění bezpečnosti při provozu konkrétních typů technických a technickoekonomických objektů.
Profil absolventa
V rámci studia DSP Soudní inženýrství • Studenti získají odborné znalosti z oblasti vybraných matematických metod, základů vědecké práce (systémový přístup, systémové myšlení, systémové metody, systémové postupy) a speciální odborné znalosti vybraných systémových metod (logika, modelování, experiment, mezní stavy). • Současně si osvojí praktické dovednosti a způsobilosti spojené se sběrem dat a s jejich vyhodnocením, s přípravou, realizací a vyhodnocením experimentů (reálných, myšlenkových i výpočtových), s řešením problémů pomocí modelování, s přípravou a řešením národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů a s prezentací dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích tak, aby byli schopni dále v oboru vědecky pracovat. • Dále studenti získají odborné znalosti základních oborových metod v oboru soudního inženýrství (metoda zpětného odvíjení děje, metoda zužování mezí, analýza dějů v čase a prostoru, soudně inženýrská komparace, analýza havárií, teorie oceňování majetku a posuzování škody na majetku), metod uplatňovaných pro zvyšování bezpečnosti technických a ekonomických soustav, speciálních metod a postupů používaných při řešení konkrétních typů znaleckých problémů v oblasti, do níž spadá zaměření řešené disertační práce. • V oblasti bezpečnosti získají studenti odborné znalosti a dovednosti v problematice identifikace analýzy a hodnocení rizik, včetně schopnosti posoudit a navrhnout vhodná opatření pro snížení míry rizika a zvýšení úrovně bezpečnosti. Zároveň budou schopni tyto nástroje využít jako znalci při retrospektivním posouzení volby vhodných bezpečnostních opatření. • Dále si osvojí praktické způsobilosti a dovednosti z řešení obtížných znaleckých problémů, které jsou zpracovávány na ÚSI a dalších součástech VUT působících jako znalecké ústavy, které jsou formou znaleckých posudků zpracovávány pro potřeby řízení před orgány veřejné moci. Z této činnosti též získají informace o variabilitě situací, které vedou k negativním jevům, poznají složitost situací, pro které jsou OVM vyžadována obtížná technická a technickoekonomická posouzení a rovněž si prakticky osvojí vybrané metody a postupy, které odpovídají stávající úrovni poznání tak, aby získali podněty a využili je pro potřeby dalšího bádání, a to jak pro rozvoj technického a technickoekonomického znalectví, tak i z hlediska potřeb posilování bezpečnosti týkající se konkrétních typů znaleckých objektů. • Studenti též získají základní znalosti z oblasti práva v rozsahu potřebném pro činnost technických a technickoekonomických znalců tak, aby získané technické a ekonomické znalosti a dovednosti byli schopni uplatnit i jako pracovníci znaleckých ústavů nebo znalci v řízeních před OVM při objasňování příčin a průběhu složitých technických a technickoekonomických jevů. Závěrečné práce studentů pak budou zaměřovány do těchto inženýrských oblastí: 1. Bezpečnost technických a ekonomických systémů 2. Posuzování vad a poruch v technice 3. Oceňování majetku 4. Analýza silničních nehod Charakteristiky profesí, pro jejichž výkon budou absolventi připraveni, a zaměstnavatelů, u kterých budou moci uplatnit získané vzdělání, jsou uvedeny v části D-I žádosti, a to v oddílu Předpokládaná uplatnitelnost absolventů na trhu práce.
Charakteristika profesí
Charakteristika profesí, pro jejichž výkon má být absolvent připraven a dalších možností jeho uplatnění Úspěšní absolventi oboru soudní inženýrství mají nejlepší předpoklady stát se pracovníky znaleckých ústavů nebo znalci, kteří působí v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti. Podle zaměření témat svých doktorských prací se jedná o následující obory znalecké činnosti: Bezpečnost technických systémů a posuzování vad a poruch v technice: • znalecký obor Stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové, zemědělské, dopravní, inženýrské, specializace posuzování vad a poruch, zjišťování příčin havárií, posuzování kvality provedených stavebních prací, posuzování vhodných bezpečnostních opatření apod.; • znalecký obor Strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace posuzování technického stavu motorových vozidel, strojů, zařízení, zemědělské a manipulační techniky, opravárenství, posuzování vhodných bezpečnostních opatření apod.; • znalecký obor Kybernetika se specializací na bezpečnost ICT systémů; • znalecký obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace stanovení výše škody. Bezpečnost ekonomických systémů a oceňování majetku: • znalecký obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, oceňování motorových vozidel, strojů a zařízení, oceňování movitého majetku, kancelářské a výpočetní techniky, elektroniky, nábytku, vybavení domácností, oceňování podniků a dále též stanovení výše škody na výše uvedených typech majetku či posuzování metod řízení rizik ve firmách a institucích. Analýza silničních nehod: • obor Doprava, odvětví doprava silniční a doprava městská, specializace technické posudky o příčinách silničních nehod; • obor Strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace posuzování technického stavu motorových vozidel; • obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování motorových vozidel, stanovení výše škody. Charakteristika zaměstnavatelů, u kterých bude moci uplatnit získané vzdělání Jako zaměstnanci najdou absolventi uplatnění ve školství při pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti, ve vědeckých a výzkumných ústavech oprávněných ke znalecké činnosti a ve znaleckých ústavech specializovaných na znaleckou činnost. Ve vztahu ke znaleckým ústavům se jedná především o vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru znalecké činnosti, které se ve smyslu ustanovení § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících zapisují do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů. Kromě výzkumné činnosti jsou pak tyto ústavy při výkonu znalecké činnosti určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Absolventi se též uplatní v bankách zejména při posuzování zástav, v pojišťovnách, zejména při odhalování pojistných podvodů, ve státní správě, zejména při správě státního majetku, u policie zejména při řešení dopravních nehod ev. při odhalování majetkových trestných činů, příp. též u realitních a developerských firem a firem, které se zabývají oceňováním majetku.
Podmínky splnění
Doktorandi daného DSP mají tyto povinnosti: • Složit tři zkoušky z povinných předmětů ze skupiny DSNA (doporučeno do konce 2. semestru studia). • Složit dvě zkoušky z předmětů povinně volitelných, jeden předmět ze skupiny DSNB, jeden předmět ze skupiny DSNC (doporučeno do konce 3. semestru). • Složit jednu zkoušku z předmětu DSNJ00 Cizí jazyk pro doktorské studium (doporučeno do konce 4. semestru). • Absolvovat povinný seminář DSNS00 Právní aspekty vědecké práce zakončený kolokviem (doporučeno do konce 1. semestru). • V 1. až 5. semestru splnit každý semestr podmínky pro udělení zápočtu z doktorských seminářů DSNS01 až DSNS05. • Do konce 5. semestru zpracovat pojednání k SDZ a přihlásit se ke SDZ. Výjimečně lze v odůvodněných případech, se souhlasem školitele a na základě kladného stanoviska OR, tento termín prodloužit do konce 6. semestru, jinak se studentovi studium ukončí. • V 6. až 7. semestru po absolvování SDZ splnit podmínky pro udělení zápočtu z doktorských seminářů DSNS 06 až 07. • Do konce 8. semestru zpracovat svoji dizertační práci, splnit další podmínky pro podání přihlášky k obhajobě a přihlásit se k obhajobě dizertační práce. V odůvodněných případech lze na základě kladného stanoviska školitele tento termín prodloužit, nesmí být však překročena maximální doba studia vymezená ve SZŘ VUT. • Průběh studia na základě pravidelných ročních hodnocení prováděných studentem a jeho školitelem sleduje a kontroluje OR.
Vytváření studijních plánů
Studium doktoranda, v souladu s čl. 28 Studijního a zkušebního řádem VUT (dále jen SZŘ) probíhá podle individuálního studijního plánu (dále jen ISP). Tento plán, v souladu se SZŘ a směrnicí č. 70/2017 (Pravidla pro organizaci studia na ÚSI VUT), zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem. V ISP jsou specifikovány povinnosti, které musí doktorand v průběhu studia splnit k jeho úspěšnému ukončení. Po schválení ISP se tento stává pro doktoranda závazný. Studijní program je navržen jako studijní program bez specializací. Povinné a povinně volitelné předměty pro daný studijní program jsou členěny do 5 skupin DSNA, DSNB, DSNC, DSNJ, DSNS. Předměty ve skupinách DSNA, DSNB, DSNC jsou předměty, které slouží k tomu, aby doktorand získal znalosti potřebné pro vědeckou práci a přehled odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření disertační práce. Předměty ze skupiny DSNJ slouží k rozšíření aktivní znalosti cizího jazyka. Předměty ze skupiny DSNS pak slouží k rozšiřování dalších praktických dovedností potřebných pro vědeckou práci a vedou doktorandy k průběžnému plnění studijních povinností. 1. Skupina DSNA – povinné předměty studijního programu (typ předmětu P – povinný) jsou základní předměty, které slouží k získání znalostí potřebných pro vědeckou a tvůrčí práci v daném oboru. Jedná se o předměty: • DSNA01 Pravděpodobnost a matematická statistika • DSNA02 Bezpečnost technických a ekonomických soustav • DSNA03 Soudní inženýrství - obecná metodika Charakteristiky předmětů jsou uvedeny v části B-III žádosti. 2. Skupina DSNB – první skupina povinně volitelných předmětů studijního programu (typ předmětu PV – povinně volitelný, povinně si student volí 1 předmět z dané skupiny) jsou předměty, které slouží k prohloubení znalostí doktoranda především ve vztahu k typu entit, jež jsou předmětem řešení jeho práce. Jedná se o předměty DSNB01 až DSNB11, jejich charakteristiky vč. názvu jsou uvedeny v části B-III žádosti. 3. Skupina DSNC – druhá skupina povinně volitelných předmětů studijního programu (typ předmětu PV – povinně volitelný, povinně si student volí 1 předmět z dané skupiny) jsou předměty, které slouží k prohloubení znalostí doktoranda zejména ve vztahu k přístupům k řešení znaleckých a dalších typů expertních problémů na daném typu entit, jež jsou předmětem řešené práce. Jedná se o předměty DSNC01 až DSNC07, jejich charakteristiky vč. názvu jsou uvedeny v části B-III žádosti. 4. Skupina (předmět) DSNJ – předmět DSNJ00 Cizí jazyk pro doktorské studium – je povinný předmět studijního programu (typ předmětu P – povinný), který slouží k prohloubení znalostí cizího jazyka, zpravidla angličtiny, v oblasti odborné terminologie daného vědního oboru a problematiky řešené v rámci disertační práce a k posílení jeho kompetencí v oblasti tvorby publikací v cizím jazyce a prezentačních dovedností. V rámci přípravy na povinnou zkoušku studenti absolvují 6 individuálních konzultací. V rozsahu dle svých potřeb a znalostí se pak studenti mohou ke zkoušce připravovat v rámci volitelných jazykových seminářů pořádaných na Ústavu společenských věd po dobu až 3 semestrů tak, aby dosáhli znalostí cizího jazyka nejméně na úrovni B1+ dle CEFR a především si prohloubili aktivní znalost cizího jazyka. 5. Skupina DSNS – ostatní povinné předměty (typ předmětu P – povinný) je skupina povinných seminářů. Jedná se o semináře: • DSNS00 Právní aspekty vědecké práce, seminář je zakončen kolokviem • DSNS01 – DSNS07 Doktorský seminář I až VII, které organizačně zajišťuje školitel doktoranda a slouží k vedení a kontrole doktorandů z hlediska průběžného plnění studijních povinností popsaných v části BII-b žádosti v oddílech požadavky na tvůrčí činnost, na absolvování stáží a další studijní povinnosti. Předměty jsou zakončeny zápočtem. U předmětů ze skupiny DSNB, DSNC se nevylučuje, aby na základě zdůvodnění provedeného školitelem doktoranda, se souhlasem oborové rady, si student zapsal i jiný předmět určený pro akreditovaný DSP fakulty, která se spolupodílí na uskutečňování tohoto celoškolského DSP, pokud tento bude lépe odpovídat zaměření doktorské práce studenta. Nad rámec minimálního počtu absolvovaných předmětů PV si doktorandi mohou, po dohodě se školitelem, do ISP zapsat i více předmětů ze skupiny DSNB, DSNC nebo jiný předmět na VUT určený pro DSP. Tyto volitelné nejsou pro studenty povinné a jejich absolvování se pro ně stává závazné zápisem do ISP. Tím, že se u všech předmětů daného DSP jedná výhradně o předměty určené studentům DSP, předměty nemají přiřazeny počty kreditů a v souladu s čl. 33, odst. 6 SZŘ se tak nevyužívá systému ECTS používaného na VUT pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech. Doporučené zařazení předmětů do ISP je uvedeno v části BII-b této žádosti, oddíl studijní povinnosti.
Návaznost na další typy studijních programů
Studium v DSP vhodně navazuje na celoškolské akademicky zaměřené navazující magisterské studijní programy Realitní inženýrství, Expertní inženýrství v dopravě, Řízení rizik technických a ekonomických systémů, Informační bezpečnost ev. na další magisterské studijní programy poskytující vzdělání z oblasti stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky, informatiky, dopravy, v ekonomických oborech či přímo v oblasti bezpečnosti.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
Automatizované oceňovací modely (AVM) jsou aplikací, která je za příznivých podmínek s daty velmi efektivní a která je již poměrně dobře rozšířena jako praktická aplikace oceňování nemovitostí v zemích s vyspělou ekonomikou. Velkou výhodou oproti klasickému oceňování je pak potlačení subjektivního faktoru oceňovatele a zvýšení objektivnosti a věrohodnosti odhadu ceny. Práce bude mít za cíl syntézu několika oblastí a následně vlastní návrh obecného modelu implementace AVM dle vstupních podmínek, zejména v tuzemsku. Syntéza pak bude spočívat v udržení linie zahraničních oceňovacích standardů pro AVM jakožto profesní rámec, dále využívat možnosti dané aktuální úrovní statistiky a ekonometrie, data a datové parametry a také technologie v souvislosti s požadavky na správnou funkci AVM ve smyslu uzavřeného systému. Metodologie práce bude využívat obecné vícerozměrné statistické metody, a především pak mnohorozměrných regresních modelů s využitím GWR (Geographically Weighted Regression). Podstatnou část bude představovat práce s daty, typy proměnných a jejich příprava, následně kalibrace modelů a zejména komparace s již publikovanými modely. Syntéza a návrh implementačního modelu bude navazovat na všechny předešlé kroky. Pozn. Téma vyžaduje alespoň mírně pokročilé znalosti z oblasti statistických metod a regresních modelů. Práce by měla dosáhnout přínosu ponejvíce v obecném implementačním modelu pro AVM, jakožto komplexním řešením pro definované podmínky v institucionálním, datovém a technologickém prostředí. Oblast oceňování nemovitostí zejména v tuzemsku se dle datových možností posune směrem k vyspělým, zejména anglosaským, zemím, kde je již AVM běžnou praxí a v kombinaci s aktuální úrovní statistické náplně AVM lze dosáhnout značné novosti.
Školitel: Cupal Martin, doc. Ing. et Ing., Ph.D. et Ph.D.
Rozvoj aktivních prvků bezpečnosti, konkrétně asistentů řízení patří stále častěji do výbavy osobních automobilů. Tyto asistenční systémy mají za úkol upozornit řidiče na nebezpečnou situaci, která může zapříčinit dopravní nehodu a v některých případech mohou zasáhnout i do jízdního manévru, což má zvýšit bezpečnost jízdy. Využití těchto systémů ovšem může nést i svá rizika, kdy řidič může například ztrácet pozornost a spoléhat na zásah bezpečnostního prvku, může docházet k prodloužení doby mezi zásahem systému a dobou kdy řidič převezme kontrolu nad vozidlem nebo může dojít k poruše systému a jeho nefunkčnosti. To může vést ke vzniku dopravní nehody nebo zhoršení jejích následků. Je proto nezbytné, tato rizika identifikovat, posoudit jejich míru a v případě nutnosti najít vhodná opatření k jejímu snížení, která povedou ke zvýšení bezpečnosti provozu vozidel vybavených těmito asistenčnímu systémy. Novost se očekává v analýze a vyhodnocení potenciálních rizik plynoucích z využívání asistentů řízení v silniční dopravě. Výstupy by měly sloužit pro identifikaci možných faktorů, které mohou mít vliv na vznik dopravní nehody. Zároveň výsledky umožní na základě poznání navrhnout opatření vedoucí k redukci vyhodnocených rizik a tím zvýšit bezpečnost silničního provozu.
Školitel: Adamec Vladimír, prof. Ing., CSc.
Vývoji a aplikacím smart technologií v dopravě je v posledních letech věnována mimořádná pozornost. Smart doprava je složitou soustavou, tvořenou jednotlivými systémy, jejichž funkčnost zajišťuje bezpečné a efektivní řízení dopravy. Při této priorizaci však může docházet, s ohledem na dynamický rozvoj těchto technologií i k nevědomému podcenění případných bezpečnostních rizik, které mohou často mít velmi závažné důsledky. Je proto nezbytné identifikovat, analyzovat, a především posoudit míru těchto rizik a v případě nutnosti najít taková opatření, která povedou ke snížení možných rizik na co nejmenší míru. Metodologie provedení komplexní analýzy zahrnující kvalitativní a kvantitativní přístupy identifikace a vyhodnocení bezpečnostního rizika spojeného se zaváděním smart technologií v dopravě.
Stavebnictví jde neustále kupředu, staví se čím dál více a na stavební firmy je kladen stále větší tlak, aby stavěly rychleji a kvalitněji. Bohužel počet lidských zdrojů, který se pohybuje ve stavebnictví je omezený a jeho výkonnost nelze příliš zvyšovat i přesto, že se neustále zlepšují pracovní podmínky. Proto se stavební firmy snaží nahradit lidské zdroje stroji. Z tohoto důvodu se na stavebním trhu začínají používat automatizované stroje (roboti), kteří jsou naprogramováni tak, aby velkou část domu (hrubou stavbu) dokázali postavit sami. Používání robotů při výstavbě je v současné době novinka a jak to u nových věcí bývá, nevíme o ní spoustu věcí. Přestože jde u nás o první vlaštovky, za chvíli se budou tyto stavby prodávat na realitním trhu, bude zapotřebí stanovit jejich cenu a také i u těchto staveb řešit jejich vady a nedodělky, případně vzniklé pojistné události. Proto je zapotřebí podrobně analyzovat tyto nové technologie výstavby, zjistit jejich silné a slabé stránky a pokusit se je pro účely oceňování rozdělit. Zjistit dopad konkrétní technologie výstavby na cenu nemovitosti a analyzovat, jaký dopad bude mít nová technologie výstavby na cenu nemovitostí. Přínosem je zmapovat tuto technologii výstavby, která se nově začíná objevovat na stavebním trhu. Zjištění cen nově stavěných domů za využití této technologie a stanovení dopadu této technologie výstavby na cenu nemovitostí, zjištění silných a slabých stránek této technologie a na základě zjištěných poznatků se pokusit o predikci, jaký dopad bude mít tato technologie do budoucna na cenu nemovitostí.
Školitel: Čech Josef, Ing., Ph.D.
Trh s nemovitostmi se rozpadá na segmenty s nemovitostmi; od těch, které negenerují žádný příjem až po ty, jejichž tržní hodnota je na generovaném příjmu silně závislá. Zejména v takových případech je nutné co nejvěrohodněji odhadnout, jak se bude očekávaný příjem v budoucnu vyvíjet. Takový průběh je pak předmětem finančního modelování dle struktury příjmů a také pravděpodobnosti jeho dosažení. Empirická část práce bude obsahovat zobecnění typických průběhů měřených na konkrétních entitách včetně simulací. Metodologie práce bude založena primárně na finanční matematice a také částečně na statistickém přístupu. Výsledky práce pak budou formovány do znaleckého a odhadcovského prostředí a potažmo do praxe. Pozn. Téma vyžaduje alespoň mírně pokročilé znalosti z oblasti finanční matematiky. Výstup práce by měl zkvalitnit odhady tržní hodnoty určené příjmovým přístupem ocenění nemovitosti, kde jsou často postupy znalců a odhadců přejímány bez ověření pravděpodobného průběhu očekávaných příjmů a také jsou často ignorovány možnosti finanční matematiky a pravděpodobnostního zpřesnění hodnot příjmu.
Plynulost a bezpečnost dopravy jsou ohroženy řadou rizik. Vedle rizik ohrožujících kritickou dopravní infrastrukturu lze mít za to, že existuje řada tzv. měkkých rizik, která nejsou-li identifikována, mohou mít velmi různorodé dopady na dopravu. Doprava a její infrastruktura jsou předmětem řady výzkumných projektů, na různých úrovních vyvíjeno strategické úsilí ke zlepšení dopravy. Jedním z kritérií, kterým by mohla být posuzována prioritizace výzkumných či strategických záměrů, je velikost rizika, na které výzkumný či strategický záměr reaguje. Cílem práce je v návaznosti na dříve provedené výzkumy i obecný stav poznání identifikovat tato rizika, kategorizovat a systemizovat je a vybraná z nich ocenit a navrhnout prostředky jejich eliminace či zmírnění. V dostupné literatuře nebyl nalezen ucelený pohled na rizika, která doprava vyvolává nebo kterými je doprava ohrožována. Přínosem disertační práce bude vytvoření systemizace rizik v dopravě a u vybraných z nich ocenění a návrh jejich eliminace nebo zmírnění.
Školitel: Pospíšil Karel, prof. Ing., Ph.D., LL.M.
Pro analýzu nehodového děje je nezbytné mít dostatek kvantifikovaných údajů k procesu vnímání, rozhodování a jednání silničního provozu během jízdních manévrů (předjíždění, odbočování apod.). Vliv na provedení manévru může mít řada různých faktorů včetně strategie rozhodování řidičů. Cílem této práce bude analyzovat chování řidičů při vybraných manévrech s důrazem na časovou náročnost těchto úkonů, zejména vizuálního vnímání ve vybraných situacích. Cílem práce je získání kvantifikovaných údajů využitelných pro znaleckou činnost. Zhodnocen bude vliv různých faktorů na vnímání a rozhodování účastníků během jízdních manévrů v silničním provozu.
Školitel: Bucsuházy Kateřina, Ing. et Ing., Ph.D.
Cyklisté patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu (v ČR ročně cca 40 usmrcených a bezmála 300 těžce zraněných). S ohledem na způsob jejich pohybu po komunikaci je analýza nehody s účastí cyklisty odlišná od ostatních typů dopravních nehod (větší rychlost než chodec, menší rychlost a hmotnost než motocykl či vozidlo, trajektorie pohybu není přímá atd.). Je tedy třeba analyzovat, jak se cyklista chová a jak se s jízdním kolem pohybuje v dopravním prostoru, a to jak z pohledu pohybu jízdního kola (dynamické parametry, trajektorie), tak z pohledu cyklisty (vnímání, reakce – např. využití eyetrackingu). Z analýzy některých závažných nehod vyplývá, že cyklista se často nevěnuje dostatečně situaci před sebou, ale zejména při rychlé jízdě se dívá v podstatě pod sebe, na cyklocomputer, popř. na vozovku bezprostředně před jízdním kolem. Rovněž nastávají případy, kdy cyklista vlivem např. ohlédnutí se provede nevědomě neočekávaný manévr apod. Novost spočívá zejména v monitorování a následnému popisu obvyklého chování cyklistů v kritických dopravních situacích a bezprostředně před nimi. Tím bude doplněna znalostní báze analytiků silničních nehod a rovněž bude možné formulovat doporučení pro prevenci.
Školitel: Bradáč Albert, Ing., Ph.D.
Osoby vykonávající pracovní činnost na komunikacích jsou při práci na vozovkách, které nejsou zcela uzavřeny, vystaveny zvýšenému riziku. Jedná se tak v podstatě o chodce se zvýšeným rizikem účasti na dopravní nehodě. Je teda třeba, aby byli pravidelně instruováni (např. v rámci školení BOZP) nejen o používání pracovních ochranných pomůcek, ale především o správném chování při výkonu pracovní činnosti na silnici v běžném provozu, zejména pak na dálnicích a silnicích 1. třídy. Z tohoto důvodu je třeba znát běžné chování osob pohybujících se na komunikaci a jejím okolí a najít kritické způsoby chování v průběhu těchto běžných činností od příjezdu na místo a vlastní zahájení činnosti, vlastní výkon až po odstranění omezení a odjezd z místa výkonu činnosti. Následně je třeba navrhnout metody vzdělávání takových osob (risiko parcours). Výsledky práce umožní lepší prevenci dopravních nehod, které vznikají zejména při zavírkách silnic např. za účelem oprav a údržby a současně poskytnou data o chování pro analýzu dopravní nehody, která v takové situaci vznikne.
Téma je zaměřeno na výzkum vhodné metody k identifikaci, analýze a hodnocení rizik, jejich management včetně návrhů opatření snižující míru rizika v inteligentních sítích. Student v rámci teoretické části nejprve analyzuje současně používané metody pro identifikaci, hodnocení rizik včetně závažnosti zranitelností a parametry, které jsou v jednotlivých metodách použity. Vlastním přínosem práce bude vlastní návrh a implementace metody včetně ověření funkčnosti. Přínosem metody bude efektivnější způsob priorizace nalezených zranitelností a tím efektivnější implementace protiopatření v inteligentních sítích.
Školitel: Martinásek Zdeněk, doc. Ing., Ph.D.
Cílem práce je zavedení proaktivního způsobu řešení problémů spojených s pozemními komunikacemi v podobě metodiky, určení potenciálně nebezpečných míst. Preventivní opatření budou zajištěna za účelem snížení počtu dopravních nehod a jejich závažnosti, k minimalizaci vzniku požárů, výbuchů a úniku nebezpečných látek, počtu zraněných a fatálních případů zejména při přepravě nebezpečných věcí. Ověření efektivnosti postupu bude provedeno ve vybraném kraji. Výsledky budou navrženy k promítnutí do legislativních předpisů. Přínosem práce bude vytvoření metodiky pro identifikaci rizik na pozemních komunikacích s důrazem na tvar komunikace. Pozornost bude soustředěna na přepravu nebezpečných věcí po silnicích.
Školitel: Martincová Jana Victoria, Ing., Ph.D., LL.M.
Využití simulačních programů pro výpočet srážky vozidla a chodce klade zvýšené nároky na správnost a přesnost vstupů, způsob výpočtu jako i na možnost kontroly a verifikace výsledků. Některé simulační programy využívají různé modely optimalizace srážky vozidla s chodcem, které často vedou k změně zadaných vstupních údajů. Je aktuální vyhodnotit komplexnost preferovaných vstupů používaných k optimalizaci simulací s ohledem na možnosti využití parametrizace a lokalizace poranění chodce při silniční dopravní nehodě. Výstupem bude návrh na metodiku verifikace výsledných simulací srážky vozidla s chodcem vzhledem k správnosti vstupů a k rozsahu poranění chodce. Přínosem je vyhodnocení komplexnosti preferovaných vstupů používaných k simulacím a optimalizacím simulací i upřesnění interdisciplinárního přístupu k vyhodnocení poranění chodců ve vztahu k technické analýze.
Školitel: Mandelík Jan, doc. Ing., Ph.D.
Výzkum se zaměří na analýzu současného stavu v oblasti problematiky predikce vývoje projektů. Hlavním cílem disertační práce je navržení a verifikace nového modelu, resp. metodiky pro predikci vývoje projektu s cílem minimalizace rizika její neúspěšnosti, jež umožní efektivnější řízení projektů. Přínosem práce bude vlastní návrh a implementace modelu, resp. metodiky predikce vývoje projektu s ohledem na míru rizika, s cílem zvýšení efektivnosti řízení projektů.
Školitel: Doskočil Radek, doc. Ing., Ph.D., MSc
Práce se bude zabývat identifikací, analýzou a hodnocením rizik v IT projektech. Student zajistí a bude disponovat reálnými daty z několika firem týkajících se různých rizik v projektech IT. Za předpokladu znalostí metod a získaných dat bude aplikovat problematiku umělé inteligence (využívání paralelismu na více úrovních, simulace a prototypování různých konfigurací, automatizované testování a podobně), tak bude schopnost upozornit na možná rizika, která prozatím nebyla podchycena a následně student vyzkouší, otestuje daný tool/program ve firemním prostředí. Přínosem práce bude vytvoření programu pro identifikaci rizik ve firemních prostředích, která ještě nebyla odhalena.
Školitel: Kreslíková Jitka, doc. RNDr., CSc.
Současná technická díla (objekty i infrastruktury) mají povahu kyber-fyzickou, protože jejich řízení závisí na informačních systémech. Pro projektování rozhraní mezi fyzickými a kybernetickými částmi dosud nejsou jasná pravidla, a proto dochází k selhání předmětných systémů, která jsou často neočekávaná a těžko pochopitelná. Cílem práce je shromáždit data o selháních, určit příčiny selhání a uspořádat je do kategorií. Tím bude vytvořen základ pro hledání inženýrských opatření a k sestavení pravidel pro zajištění bezpečných rozhraní mezi fyzickou a kybernetickou částí systémů. Předmětné poznatky jsou důležité např. pro nastavení pravidel pro samořiditelné automobily. Výsledkem budou nové poznatky pro řízení kyber-fyzických systémů, které dnešní praxe potřebuje ke zvýšení automatizace a robotizace.
Školitel: Procházka Jan, RNDr., Ph.D.
Spalovny odpadů (či čistírenských kalů) jsou důležitá technická díla pro zdravou lidskou společnost. Pro bezpečí lidí a životního prostředí musí jejich provoz být bezpečný. Pro vybrané modely spaloven na základě konceptu integrální bezpečnosti pomocí přístupu obrana do hloubky bude provedena identifikace, analýza, hodnocení a posouzení rizik. Zohledněna budou i rizika plynoucí z organizačních havárií a teroristických útoků. Pomocí zásad pro řízení rizik a vypořádání rizik inženýrskými postupy budou: identifikovány varianty možných kritických situací; stanoveny jejich dopady na veřejná aktiva; a pro vybraný objekt budou oceněny ztráty a škody na veřejných aktivech. Pro bezpečí a rozvoj lidí musí spalovny pracovat bezpečně.
Školitel: Procházková Danuše, doc. RNDr., CSc., DrSc.
Výzkum se zaměří na analýzu současného stavu v oblasti řízení rizik a kvality. Hlavním cílem disertační práce je navržení systému (metodiky) řízení rizik jako součásti integrovaného systému managementu kvality s ohledem na specifika vybraného odvětví. Přínosem práce bude vlastní návrh a implementace metodiky řízení rizik v kontextu řízení kvality ve vybraném odvětví s cílem zvýšení efektivity daných procesů.
Tunely na dopravních komunikacích, které patří do kritické infrastruktury, jsou kritickými prvky. Proto jsou sledovány z hlediska základních funkcí státu a je vyžadován jejich bezpečný provoz. Pro vybrané modely tunelů na základě konceptu integrální bezpečnosti pomocí přístupu obrana do hloubky bude provedena identifikace, analýza, hodnocení a posouzení rizik. Zohledněna budou i rizika plynoucí z organizačních havárií a teroristických útoků. Pomocí zásad pro řízení rizik a vypořádání rizik inženýrskými postupy budou: identifikovány varianty možných kritických situací; stanoveny jejich dopady na veřejná aktiva; a pro vybraný objekt budou oceněny ztráty a škody na veřejných aktivech. Pro bezpečí a rozvoj lidí, a hlavně pro provoz na pozemních komunikacích, musí tunely být bezpečné.
Nebezpečné látky lidé potřebují k životu, proto jejich touha žít v bezpečí a mít možnost rozvoje musí respektovat potřebu a zároveň vlastnosti nebezpečných látek. Pro existenci přiměřených podmínek v území je zapotřebí zajistit též bezpečnou přepravu nebezpečných látek. Na základě konceptu integrální bezpečnosti bude v práci provedena identifikace, analýza, hodnocení a posouzení rizik spojených s přepravou nebezpečných látek ve vybraných územích různého typu. Zohledněna budou i rizika plynoucí z organizačních havárií a teroristických útoků. Pomocí zásad pro řízení rizik a vypořádání rizik inženýrskými postupy budou: identifikovány varianty možných kritických situací způsobených dopravní nehodou s přítomností nebezpečných látek několika typů; stanoveny jejich dopady na veřejná aktiva; a pro alespoň pět vybraných případů různých územních a časových podmínek budou oceněny ztráty a škody na veřejných aktivech. Dopravní nehody s nebezpečnými látkami mají rostoucí trend. Odhlédneme-li od ztrát na lidských životech a zdraví, tak jejich dopady znamenají velké škody materiální a na životním prostředí, a výrazně poškozují ekonomické zájmy, protože finance musí jít na odezvu a obnovu postiženého území, která je často i dlouhodobá. Chybí legislativa zohledňující specifika České republiky. Získání podkladů a opatření pro zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích povede k nápravě mezery v legislativě, k úsporám ve veřejných financích a ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
Zajištění kritických technických děl (objektových i síťových) je jednou ze základních funkcí státu, protože jsou nutné pro zajištění životních potřeb a bezpečí lidí. Na základě konceptu integrální bezpečnosti pomocí přístupu obrana do hloubky bude provedena identifikace, analýza, hodnocení a posouzení rizik u vybraných technických děl různého typu. Zohledněna budou i rizika plynoucí z organizačních havárií a teroristických útoků. Pomocí zásad pro řízení rizik a vypořádání rizik inženýrskými postupy budou: identifikovány varianty možných kritických situací; stanoveny jejich dopady na veřejná aktiva; a pro alespoň pět vybraných případů různých technických děl a časových podmínek budou oceněny ztráty a škody na veřejných aktivech. Pro bezpečí a rozvoj lidí musí stát zajistit základní funkce, které plní kritické infrastruktury. Výsledkem práce budou podklady, které ukáží, že nestačí jen zákon o ochraně kritické infrastruktury, ale že z důvodu bezpečnosti státu je nutné stanovit specifická pravidla pro ochranu objektů a sítí životně důležitých infrastruktur.
Výzkumná činnost doktoranda se zaměří na zpracování metodiky pro oceňování moderních silničních vozidel (zejména elektromobilů a vozidel s hybridními pohony). Důraz bude kladen na hledání vhodných metod pro správné zohlednění specifických vlastností těchto moderních vozidel. Práce se zaměří na nalezení vhodných kritérií pro posuzování vlastností struktury, stavu struktury a stavu okolí a přístupů umožňujících jejich odpovídající zohlednění při stanovení hodnoty vozidla. V oblasti vlastností struktury bude kladen důraz na rozvoj metod pro hodnocení technické úrovně. V oblasti posuzování stavu struktury se práce zaměří na rozvoj metod pro zjišťování posuzování a následné hodnocení technického stavu vč. hodnocení vlivu celkových a generálních oprav. Posuzování vlivu okolí se práce zaměří především na analýzy stavu trhu a podstatných faktorů, které ovlivňují rozdíly hodnoty užitné a směnné. Práce zahrne i problematiku posuzování výše majetkové újmy, posuzování nákladů životního cyklu. Novost poznatků se očekává jednak v uplatnění systémového přístupu k řešení oceňovacích problémů a dále v prohlubování poznatků týkajících se osobních preferencí účastníků trhu, chování moderních technických objektů v rámci životního cyklu (elektromobily, hybridní vozidla) a využití jejich vlastností účastníky trhu.
Školitel: Kledus Robert, doc. Ing., Ph.D.
Cílem práce je v systémovém pojetí rozpracovat metodiku pro oceňování osobních motorových vozidel s důrazem na posuzování vlastností struktury, stavu struktury a stavu okolí z hlediska vlivu na hodnotu těchto vozidel. V oblasti vlastností struktury bude kladen důraz na rozvoj metod pro hodnocení technické úrovně. V oblasti posuzování stavu struktury se práce zaměří na rozvoj metod pro zjišťování posuzování a následné hodnocení technického stavu vč. hodnocení vlivu celkových a generálních oprav. Posuzování vlivu okolí se zaměří především na analýzy stavu trhu a podstatných faktorů, které ovlivňují rozdíly hodnoty užitné a směnné. Práce zahrne i problematiku posuzování výše majetkové újmy. Oceňování motorových vozidel je problémem praktickým, metody řešení jsou známé. Novost se však očekává jednak v uplatnění systémového přístupu k jejich řešení, a dále v prohlubování poznatků týkajících se osobních preferencí účastníků trhu, chování moderních technických objektů v rámci životního cyklu a využití těchto vlastností účastníky trhu.
Výzkumná činnost doktoranda se zaměří na zpracování metodiky pro oceňování zvláštních typů hmotného movitého majetku. Zaměří se na majetek, při jehož oceňování se setkáváme s omezeními danými obtížnou porovnatelností, ať již z důvodů jeho jedinečnosti z hlediska funkce (cílového chování) anebo množství charakteristik s podstatným vlivem na hodnotu věci (porovnatelnosti). Důraz bude kladen na zohlednění vlastností daného typu majetku a nalezení vhodných metod pro posuzování vlastností struktury, stavu struktury a stavu okolí z hlediska vlivu na hodnotu dané kategorie věcí. Typ věcí může být upřesněn v rámci přijímacího řízení, primárně se však mají na mysli technické objekty jako stroje, vojenská technika apod. V oblasti vlastností struktury bude kladen důraz na rozvoj metod pro hodnocení technické úrovně. V oblasti posuzování stavu struktury se práce zaměří na rozvoj metod pro zjišťování posuzování a následné hodnocení technického stavu vč. hodnocení vlivu celkových a generálních oprav, nákladů životního cyklu. Posuzování vlivu okolí se zaměří především na analýzy stavu trhu a podstatných faktorů, které ovlivňují rozdíly hodnoty užitné a směnné. Práce může zahrnout i problematiku posuzování výše majetkové újmy. Typ majetku může být upřesněn v rámci přijímacího řízení. Novost poznatků se očekává jednak v uplatnění systémového přístupu k řešení oceňovacích problémů a dále v prohloubení poznatků týkajících se případů ocenění konkrétních typů majetku, pro který existují objektivní omezení pro využívání tržních přístupů.
Zranitelní účastníci provozu dlouhodobě tvoří přibližně polovinu usmrcených v silničním provozu. Technický a právní pohled na práva a povinnosti účastníků z řad řidičů a chodců (příp. cyklistů) a pohled na příčiny silničních nehod se často liší. Technické řešení mnohdy není jednoznačné a vychází z mnoha předpokladů, které nejsou zcela exaktně známy, přičemž jedním z nich je i např. délka reakční doby řidiče. Délka reakční doby ovlivňuje průběh nehody i možnosti zabránění nehodě, a tedy i posouzení technické příčiny nehody, přitom její konkrétní délka není řidičům obvykle známa a je problematická zejména u nehod za snížené viditelnosti u nízko kontrastních překážek. Dalším aspektem je například problematika náhlosti a neočekávatelnosti vzniku takových překážek ve vztahu ke vzdálenostem a rychlostem kolidujících objektů. Znalecká zkoumání, přestože vycházejí ze stejných počátečních podmínek a mnohdy docházejí i ke stejným průběhům nehod, často výsledky interpretují různě a totéž platí v rozhodovací praxi. Cílem práce bude přiblížení technického a právního pohledu k interpretaci výsledků takových dopravních nehod za účelem zvýšení právní jistoty účastníků nehod, a to na základě nehodových scénářů a mezinárodního srovnání práv a povinností účastníků a rozhodovací praxe. Pro soudní inženýrství bude uvedená práce sloužit pro sblížení obou pohledů a pomoc při formulaci technických závěrů znaleckých zkoumání. Novost je dána propojením technického a právního pohledu na práva a povinnosti účastníků silničního provozu a právní interpretaci technické analýzy silničních nehod, a to zejména u případů nehod vozidla se zranitelnými účastníky silničního provozu za různých podmínek a v mezinárodním kontextu.
Školitel: Semela Marek, doc. Ing. Bc., Ph.D.
Téma se zaměřuje na poměrně málo popsanou oblast – kombinaci účinku mechanického a environmentálního zatížení železobetonových konstrukcí a její vliv na trvanlivost, spolehlivost a zejména na vznik vad a poruch. Problematika trvanlivosti betonových konstrukcí nabývá na významu, a to v souvislosti s trvale udržitelnou výstavbou, a s otázkami nákladů životního cyklu staveb s tzv. performance-based postupy navrhování konstrukcí. Rovněž výzkum a vývoj relevantních modelů pro navrhování konstrukcí a predikce jejich vad a poruch s ohledem na závazky European Green Deal není naprosto dořešen. Optimalizace návrhu betonových receptur, využívání recyklovaných surovin, vývoj nových materiálů, navrhování s ohledem na užitné vlastnosti - všechny tyto aspekty ovlivňují vlastnosti, které budou determinovat chování stavebních konstrukcí. S realizací těchto nových trendů je relativně málo zkušeností, proto bude pro znalce složitější zjišťovat příčiny vzniku jednotlivých vad a poruch. Z toho vyplývá, že znalci budou potřebovat hlubší znalosti pro zjištění příčin možných poruch ale i technické návody, jak k nim přistupovat. Primárním očekávaným přínosem je přispět k tvorbě chybějících technických návodů, doporučení či pravidel profesních sdružení a případně i legislativy zohledňující požadavky European Green Deal, provést analýzu nových trendů stavebních konstrukcí a z hlediska kategorizace problémů, uspořádat oblasti, kde mohou vzniknout vady a poruchy a formulovat, jak budou tyto problémy ovlivňovat práci znalců. Sekundárním očekávaným přínosem je připravit znalce na změny posuzování konstrukcí s ohledem na budoucí požadavky fib Model Code 2020 a následných Eurokódů.
Školitel: Vymazal Tomáš, doc. Ing., Ph.D.
V rámci předpokládaného rozšiřování vozidel s alternativními pohony, kdy v důsledku snah o snižování emisí CO2 dochází k postupné změně struktury vozového parku, která bude i nadále pokračovat, vyvstává nutnost vypořádat se s oceňováním těchto vozidel oproti vozidlům s konvenčními pohony. V současné době není z hlediska jednotlivých výrobců automobilů, ale ani dodavatelů náhradních dílů, aplikována jednotná koncepce jak k pohonu, tak k užitým bateriím. Právě tyto díly však podstatným způsobem ovlivňují ocenění vozidla. Podstatné je přitom rovněž určení stavu daných konstrukčních dílů. Práce tak bude zahrnovat kromě určení systémů alternativních pohonů také způsoby posuzování stavu systémů uchování energie a určení jejich hodnoty. Přínos práce by měl spočívat ve vytvoření ucelené báze informací týkající se systémů alternativních pohonů využívaných v hybridních vozidlech (mild, full, plug-in). Novost poté v metodologii související s přístupem k oceňování vozidel ve vztahu k určení životnosti, stavu a ceny příslušných dílů konstrukční skupiny ve vazbě na cenu vozidla.
Školitel: Drahotsky Ivo, doc. Ing., Ph.D.
Oceňování majetku dopravní infrastruktury, např. pozemních komunikací a mostů, s sebou přináší řadu odlišností ve srovnání s oceňováním staveb pozemních či oceňováním jiného majetku. Nejde totiž vesměs o majetek, se kterým se běžně obchoduje, není předmětem nabídky a poptávky. Přesto z důvodů účetních, náhrad škod apod., je třeba mít schopnost jej ocenit. Téma disertační práce směřuje k řešení vybraných aspektů oceňování tohoto majetku a má za cíl přispět tak k následnému vytvoření znaleckého standardu, jehož absence je praxí pociťována. Na základě vlastního výzkumu připravit vybrané podklady k vytvoření standardu pro oceňování staveb dopravní infrastruktury a jejich částí v různé fázi životního cyklu. Tento standard v dnešní době neexistuje a jeho absence je praxí velmi pociťována.
Pro potřeby soudního inženýrství neexistuje dostatek kvantifikovaných údajů k popsání pohybu moderních jednostopých dopravních prostředků, např. motocyklů s asistenčními systémy či elektrifikovaných dopravních prostředků – od koloběžek přes jízdní kola až po motocykly. Významný rozvoj v posledních letech aktuálně znamená, že pro potřeby soudního inženýrství nejsou dostupné souhrnné údaje např. o parametrech jízdní dynamiky těchto prostředků apod. Cílem práce bude analyzovat zejména jízdní dynamiku těchto prostředků a její specifika, a to v reálném provozu ve vztahu k ostatním účastníkům silničního provozu a prvkům okolí. Práce přinese kvantifikované údaje pro analýzu dopravních nehod v silničním provozu s důrazem na pohyb a jeho specifika této skupiny dopravních prostředků.
Školitel: Bilík Martin, Ing. et Ing. Bc., Ph.D.
Obecně stále neexistuje dostatek kvantifikovaných údajů k procesu vnímání, rozhodování a jednání účastníků silničního provozu, a to zejména při interakci mezi řidiči vozidel a zranitelnými účastníky silničního provozu (v tomto případě motocyklisté vs. řidiči ostatních vozidel). Zranitelní účastníci provozu přitom dlouhodobě tvoří přibližně polovinu usmrcených v silničním provozu. Cílem práce bude analyzovat zejména zrakové vnímání a chování motocyklistů a jeho specifika, a to v reálném provozu ve vztahu k ostatním účastníkům silničního provozu a prvkům okolí. Téma je vhodné pro motocyklistu. Práce přinese kvantifikované údaje pro analýzu dopravních nehod ve vybraných situacích v silničním provozu s důrazem na chování motocyklistů a popíše specifika této skupiny účastníků.
Vyjádření „ceny obvyklé“ představuje zejména v podmínkách dopravy poměrně rozsáhlou problematiku vycházející například z technologických odlišností jednotlivých dopravních módů, realizace výkonů v režimu „služeb ve veřejném zájmu“, odlišností v kvalitativních a kapacitních požadavcích na dopravní prostředky, dobu uzavření kontraktů a podobně. V rámci práce by měly být definovány aspekty, kterými je cena dopravního výkonu ovlivněna, faktory, které na ně působí, jednotlivé prvky a položky zahrnuté v kalkulacích, přičemž výstupem bude metodika vyjádření obvyklé ceny. Ta by měla představovat základní bázi nejen pro konkrétní vyjádření ceny, ale také pro možnost vzájemné komparace zpoplatnění výkonů. Přínos práce bude spočívat ve vytvoření uceleného přehledu faktorů ovlivňujících cenu dopravního výkonu, jejich váhy odvislé od konkrétního způsobu a druhu dopravy a dopravního výkonu, s vyústěním metodiku pro vyjádření ceny obvyklé, což bude prvkem novosti.
Téma je zaměřeno na výzkum metod kombinující techniky identifikace anomálií a rozpoznání kritických provozních poruchových stavů. Výzvu zde představuje právě ona kombinace dnešních pokročilých metod pro detekci anomálií založených na vzorech, umělé inteligenci a strojovém učení, společně se znalostními metodami provozního prostředí, protokolů a sítí včetně aditivních informací mj. i provenance. Výzkum povede k vytvoření vlastních metod, které napomůžou k identifikaci vzniku těchto krizových stavů, jejich popisu, ale také k zjištění jejich příčin a původu vzniku. Přínosem práce je tak převážně zvýšení bezpečnosti technologického provozního prostředí i přispění k identifikaci zodpovědnosti či k samotným forenzním procesům. Přínos práce představuje nejen spojení hned několika vědeckých oblastí, ale i řešení aktuálních provozních problémů, kde vyhledávání viníka či příčiny nejen kritických chyb dopomáhá k zvyšování spolehlivosti i bezpečnosti provozních procesů a jejich samotné optimalizaci.
Školitel: Fujdiak Radek, doc. Ing., Ph.D.
Téma je zaměřeno na kvantitativní metody určování míry rizika v provozním prostředí. Vědeckou výzvu představuje převážně dynamické prostředí obsahující neurčený počet proměnných, které vstupují do identifikovaných rizik a které jsou mnohdy podceňovány či naopak přeceňovány, díky semi-kvantitativním metodám. Téma je tak zaměřeno nejen na samotnou identifikaci rizik, ale i jejich podstaty, kde s podporou simulačních a modelovacích nástrojů bude student schopen popsat fungující systém i následně testovat případná identifikovaná rizika, která následně pomocí matematického a statistického aparátu vyčíslí. Vědecký přínos zde představuje převážně vytvoření nového přístupu pro určování provozních rizik, zpřesnění jejich vyhodnocení a tím i zlepšení následného návrhu mitigačních opatření či obecného managementu rizik. Přínosem práce bude vytvoření spolehlivé kvantifikační metody založené na realistických modelech pro určování míry/váhy provozních rizik s kladným efektem na procesy řízení rizik i jejich mitigace.
Cílem disertační práce bude návrh metodiky pro predikci vývoje rezidenčního trhu. Metodologie práce bude založena zejména na aplikaci metod klasické statistiky v kombinaci s robustními statistickými metodami či fuzzy logikou, anebo genetickými algoritmy. Za činitele ovlivňující vývoj rezidenčního trhu budou zvoleny vhodné indikátory z oblasti makroekonomických, socioekonomických, politických, environmentálních a dalších ukazatelů. Výsledky práce pak budou formovány do znaleckého a odhadcovského prostředí a potažmo do praxe. Navržená metodika bude vystavěna zejména na robustních statistických metodách, zahrnující vliv vybraných činitelů působící na cenu rezidenčních nemovitosti, jenž přispěji k stanovení přesnějšího odhadu ceny rezidenčních nemovitostí.
Školitel: Škapa Stanislav, prof. Ing. et Ing., Ph.D.
Součástí analýzy nehodového děje silniční dopravní nehody s využitím simulačních programů je také analýza pohybu členů posádky vozidla a určení způsobu vzniku jejich poranění což je při současné právní praxi stále častěji vyžadováno. Zároveň se také objevuje požadavek na vykonání analýzy pohybu posádky vozidla při stejné dopravní nehodě za odlišných okolností a tím určení míry bezprostřední zodpovědnosti za vznik poranění např. u nepřipoutaného poraněného spolujezdce. Způsob určování vlivů jednotlivých součástí nehodového děje na vznik poranění a na průběh a následky úrazového děje za jiných okolností je důležitým prvkem analýzy silniční dopravní nehody. Výstupem bude návrh metodiky komplexního postupu k zjištění vzniku reálného poranění posádky a předpokládaného poranění za jiných okolností jako i způsob určení míry rozdílu mezi těmito poraněními. Novost je dána interdisciplinárním propojením soudně lékařských a soudně inženýrských postupů směřujících ke zjištěním reálných podmínek vzniku poranění členů posádky vozidla a určení rozsahu poranění při jiných okolnostech (bezpečnostní pás, nižší nárazová rychlost apod.).
Provoz na pozemních komunikacích s sebou nese rovněž vznik kolizních událostí a dopravních nehod. Při jejich analýze vyvstávají požadavky na určení reakce účastníků nehodového děje. V mnoha případech se však nelze jednoznačně vyjádřit, neboť nejsou k dispozici dostatečné vstupní podklady pro vyvození jednoznačného závěru. V takových případech bývá požadováno vyjádření k „obvyklé“ reakci. Nová legislativa přitom pracuje s pojmem „pravděpodobnost“. Podstatou práce tak bude na základě souboru zdokumentovaných kolizních událostí provést rozbor způsobů reakcí účastníků. Tato data budou dále porovnána se stávajícími poznatky a výsledkem bude ucelený přehled možných způsobů reakcí rozdělených podle stanovených kritérií a jejich četnost. Novost práce a její přínos bude spočívat ve vytvoření uceleného přehledu možných způsobů reakce účastníků silničního provozu (se zaměřením na chodce a cyklisty) při reakci na kolizní události, včetně četnosti jednotlivých způsobů reakce.