Prezenční studium

4 roky

doc. Ing. Bc. Marek Semela, Ph.D.

Předseda :
doc. Ing. Bc. Marek Semela, Ph.D.
Místopředseda :
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc.
Člen interní :
doc. Ing. et Ing. Martin Cupal, Ph.D. et Ph.D.
prof. Ing. Jiří Mišurec, CSc.
doc. Ing. Robert Kledus, Ph.D.
prof. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.
doc. Ing. Radek Knoflíček, Dr.
prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., LL.M.
prof. Ing. Vladimír Adamec, CSc.
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.
Člen externí :
Ing. Dagmar Vágnerová Linnertová, Ph.D.
Ing. Jindřich Frič, Ph.D.
prof. Ing. Zora Petráková, PhD.
doc. RNDr. Mgr. Petr Adolf Skřehot, Ph.D., MSc.

Primárním cílem DSP Soudní inženýrství, o který se jedná, je vychovávat mladé vědecké pracovníky, kteří budou schopni rozvíjet úroveň poznatků potřebných pro řešení jak nepřímých příčinných problémů, které souvisejí se zjišťováním příčin a průběhu negativních technických jevů v podobě havárií technických objektů, tak i přímých příčinných problémů, které souvisejí s hodnocením ekonomických důsledků těchto jevů a s oceňováním majetku. Cílem daného studijního programu je vychovávat tyto pracovníky tak, aby byli současně i schopni poznatků z této činnosti využívat pro návrhy opatření zvyšující bezpečnost související s provozem technických a technickoekonomických objektů a kontrolovat způsob jejich zajištění.
Tento aktuální záměr vychází jak z potřeby rozvoje forenzní vědy, jejíž výsledky se využívají především v řízeních před orgány veřejné moci (dále jen OVM), tak i z potřeb rozvoje v oblasti bezpečnosti, při prevenci závažných havárií.
Z hlediska kompetencí absolventů je cílem tohoto studia vychovávat takové mladé vědecké pracovníky, kteří budou schopni:
1. rozvíjet úroveň poznání v daném oboru tak, aby se zlepšovaly podmínky pro práci znalců působících v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti, současně
2. budou sami schopni řešit velmi obtížné znalecké problémy v oblasti technických a technickoekonomických oborů znalectví,
3. poznatků z této činnosti budou umět využívat pro posílení oblasti bezpečnosti pro návrhy opatření na snižování pravděpodobnosti vzniku negativních jevů a
4. z pohledu potřeb znalecké činnosti budou též schopni posuzovat úroveň zajištění bezpečnosti při provozu konkrétních typů technických a technickoekonomických objektů.

V rámci studia DSP Soudní inženýrství
• Studenti získají odborné znalosti z oblasti vybraných matematických metod, základů vědecké práce (systémový přístup, systémové myšlení, systémové metody, systémové postupy) a speciální odborné znalosti vybraných systémových metod (logika, modelování, experiment, mezní stavy).
• Současně si osvojí praktické dovednosti a způsobilosti spojené se sběrem dat a s jejich vyhodnocením, s přípravou, realizací a vyhodnocením experimentů (reálných, myšlenkových i výpočtových), s řešením problémů pomocí modelování, s přípravou a řešením národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů a s prezentací dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích tak, aby byli schopni dále v oboru vědecky pracovat.
• Dále studenti získají odborné znalosti základních oborových metod v oboru soudního inženýrství (metoda zpětného odvíjení děje, metoda zužování mezí, analýza dějů v čase a prostoru, soudně inženýrská komparace, analýza havárií, teorie oceňování majetku a posuzování škody na majetku), metod uplatňovaných pro zvyšování bezpečnosti technických a ekonomických soustav, speciálních metod a postupů používaných při řešení konkrétních typů znaleckých problémů v oblasti, do níž spadá zaměření řešené disertační práce.
• V oblasti bezpečnosti získají studenti odborné znalosti a dovednosti v problematice identifikace analýzy a hodnocení rizik, včetně schopnosti posoudit a navrhnout vhodná opatření pro snížení míry rizika a zvýšení úrovně bezpečnosti. Zároveň budou schopni tyto nástroje využít jako znalci při retrospektivním posouzení volby vhodných bezpečnostních opatření.
• Dále si osvojí praktické způsobilosti a dovednosti z řešení obtížných znaleckých problémů, které jsou zpracovávány na ÚSI a dalších součástech VUT působících jako znalecké ústavy, které jsou formou znaleckých posudků zpracovávány pro potřeby řízení před orgány veřejné moci. Z této činnosti též získají informace o variabilitě situací, které vedou k negativním jevům, poznají složitost situací, pro které jsou OVM vyžadována obtížná technická a technickoekonomická posouzení a rovněž si prakticky osvojí vybrané metody a postupy, které odpovídají stávající úrovni poznání tak, aby získali podněty a využili je pro potřeby dalšího bádání, a to jak pro rozvoj technického a technickoekonomického znalectví, tak i z hlediska potřeb posilování bezpečnosti týkající se konkrétních typů znaleckých objektů.
• Studenti též získají základní znalosti z oblasti práva v rozsahu potřebném pro činnost technických a technickoekonomických znalců tak, aby získané technické a ekonomické znalosti a dovednosti byli schopni uplatnit i jako pracovníci znaleckých ústavů nebo znalci v řízeních před OVM při objasňování příčin a průběhu složitých technických a technickoekonomických jevů.

Závěrečné práce studentů pak budou zaměřovány do těchto inženýrských oblastí:
1. Bezpečnost technických a ekonomických systémů
2. Posuzování vad a poruch v technice
3. Oceňování majetku
4. Analýza silničních nehod
Charakteristiky profesí, pro jejichž výkon budou absolventi připraveni, a zaměstnavatelů, u kterých budou moci uplatnit získané vzdělání, jsou uvedeny v části D-I žádosti, a to v oddílu Předpokládaná uplatnitelnost absolventů na trhu práce.

Charakteristika profesí, pro jejichž výkon má být absolvent připraven a dalších možností jeho uplatnění
Úspěšní absolventi oboru soudní inženýrství mají nejlepší předpoklady stát se pracovníky znaleckých ústavů nebo znalci, kteří působí v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti. Podle zaměření témat svých doktorských prací se jedná o následující obory znalecké činnosti:
Bezpečnost technických systémů a posuzování vad a poruch v technice:
• znalecký obor Stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové, zemědělské, dopravní, inženýrské, specializace posuzování vad a poruch, zjišťování příčin havárií, posuzování kvality provedených stavebních prací, posuzování vhodných bezpečnostních opatření apod.;
• znalecký obor Strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace posuzování technického stavu motorových vozidel, strojů, zařízení, zemědělské a manipulační techniky, opravárenství, posuzování vhodných bezpečnostních opatření apod.;
• znalecký obor Kybernetika se specializací na bezpečnost ICT systémů;
• znalecký obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace stanovení výše škody.
Bezpečnost ekonomických systémů a oceňování majetku:
• znalecký obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, oceňování motorových vozidel, strojů a zařízení, oceňování movitého majetku, kancelářské a výpočetní techniky, elektroniky, nábytku, vybavení domácností, oceňování podniků a dále též stanovení výše škody na výše uvedených typech majetku či posuzování metod řízení rizik ve firmách a institucích.
Analýza silničních nehod:
• obor Doprava, odvětví doprava silniční a doprava městská, specializace technické posudky o příčinách silničních nehod;
• obor Strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace posuzování technického stavu motorových vozidel;
• obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování motorových vozidel, stanovení výše škody.
Charakteristika zaměstnavatelů, u kterých bude moci uplatnit získané vzdělání
Jako zaměstnanci najdou absolventi uplatnění ve školství při pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti, ve vědeckých a výzkumných ústavech oprávněných ke znalecké činnosti a ve znaleckých ústavech specializovaných na znaleckou činnost. Ve vztahu ke znaleckým ústavům se jedná především o vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru znalecké činnosti, které se ve smyslu ustanovení § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících zapisují do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů. Kromě výzkumné činnosti jsou pak tyto ústavy při výkonu znalecké činnosti určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Absolventi se též uplatní v bankách zejména při posuzování zástav, v pojišťovnách, zejména při odhalování pojistných podvodů, ve státní správě, zejména při správě státního majetku, u policie zejména při řešení dopravních nehod ev. při odhalování majetkových trestných činů, příp. též u realitních a developerských firem a firem, které se zabývají oceňováním majetku.

Doktorandi daného DSP mají tyto povinnosti:
• Složit tři zkoušky z povinných předmětů ze skupiny DSNA (doporučeno do konce 2. semestru studia).
• Složit dvě zkoušky z předmětů povinně volitelných, jeden předmět ze skupiny DSNB, jeden předmět ze skupiny DSNC (doporučeno do konce 3. semestru).
• Složit jednu zkoušku z předmětu DSNJ00 Cizí jazyk pro doktorské studium (doporučeno do konce 4. semestru).
• Absolvovat povinný seminář DSNS00 Právní aspekty vědecké práce zakončený kolokviem (doporučeno do konce 1. semestru).
• V 1. až 5. semestru splnit každý semestr podmínky pro udělení zápočtu z doktorských seminářů DSNS01 až DSNS05.
• Do konce 5. semestru zpracovat pojednání k SDZ a přihlásit se ke SDZ. Výjimečně lze v odůvodněných případech, se souhlasem školitele a na základě kladného stanoviska OR, tento termín prodloužit do konce 6. semestru, jinak se studentovi studium ukončí.
• V 6. až 7. semestru po absolvování SDZ splnit podmínky pro udělení zápočtu z doktorských seminářů DSNS 06 až 07.
• Do konce 8. semestru zpracovat svoji dizertační práci, splnit další podmínky pro podání přihlášky k obhajobě a přihlásit se k obhajobě dizertační práce. V odůvodněných případech lze na základě kladného stanoviska školitele tento termín prodloužit, nesmí být však překročena maximální doba studia vymezená ve SZŘ VUT.
• Průběh studia na základě pravidelných ročních hodnocení prováděných studentem a jeho školitelem sleduje a kontroluje OR.

Studium doktoranda, v souladu s čl. 28 Studijního a zkušebního řádem VUT (dále jen SZŘ) probíhá podle individuálního studijního plánu (dále jen ISP). Tento plán, v souladu se SZŘ a směrnicí č. 70/2017 (Pravidla pro organizaci studia na ÚSI VUT), zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem. V ISP jsou specifikovány povinnosti, které musí doktorand v průběhu studia splnit k jeho úspěšnému ukončení. Po schválení ISP se tento stává pro doktoranda závazný.
Studijní program je navržen jako studijní program bez specializací. Povinné a povinně volitelné předměty pro daný studijní program jsou členěny do 5 skupin DSNA, DSNB, DSNC, DSNJ, DSNS. Předměty ve skupinách DSNA, DSNB, DSNC jsou předměty, které slouží k tomu, aby doktorand získal znalosti potřebné pro vědeckou práci a přehled odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření disertační práce. Předměty ze skupiny DSNJ slouží k rozšíření aktivní znalosti cizího jazyka. Předměty ze skupiny DSNS pak slouží k rozšiřování dalších praktických dovedností potřebných pro vědeckou práci a vedou doktorandy k průběžnému plnění studijních povinností.
1. Skupina DSNA – povinné předměty studijního programu (typ předmětu P – povinný) jsou základní předměty, které slouží k získání znalostí potřebných pro vědeckou a tvůrčí práci v daném oboru. Jedná se o předměty:
• DSNA01 Pravděpodobnost a matematická statistika
• DSNA02 Bezpečnost technických a ekonomických soustav
• DSNA03 Soudní inženýrství - obecná metodika
Charakteristiky předmětů jsou uvedeny v části B-III žádosti.
2. Skupina DSNB – první skupina povinně volitelných předmětů studijního programu (typ předmětu PV – povinně volitelný, povinně si student volí 1 předmět z dané skupiny) jsou předměty, které slouží k prohloubení znalostí doktoranda především ve vztahu k typu entit, jež jsou předmětem řešení jeho práce. Jedná se o předměty DSNB01 až DSNB11, jejich charakteristiky vč. názvu jsou uvedeny v části B-III žádosti.
3. Skupina DSNC – druhá skupina povinně volitelných předmětů studijního programu (typ předmětu PV – povinně volitelný, povinně si student volí 1 předmět z dané skupiny) jsou předměty, které slouží k prohloubení znalostí doktoranda zejména ve vztahu k přístupům k řešení znaleckých a dalších typů expertních problémů na daném typu entit, jež jsou předmětem řešené práce. Jedná se o předměty DSNC01 až DSNC07, jejich charakteristiky vč. názvu jsou uvedeny v části B-III žádosti.
4. Skupina (předmět) DSNJ – předmět DSNJ00 Cizí jazyk pro doktorské studium – je povinný předmět studijního programu (typ předmětu P – povinný), který slouží k prohloubení znalostí cizího jazyka, zpravidla angličtiny, v oblasti odborné terminologie daného vědního oboru a problematiky řešené v rámci disertační práce a k posílení jeho kompetencí v oblasti tvorby publikací v cizím jazyce a prezentačních dovedností. V rámci přípravy na povinnou zkoušku studenti absolvují 6 individuálních konzultací. V rozsahu dle svých potřeb a znalostí se pak studenti mohou ke zkoušce připravovat v rámci volitelných jazykových seminářů pořádaných na Ústavu společenských věd po dobu až 3 semestrů tak, aby dosáhli znalostí cizího jazyka nejméně na úrovni B1+ dle CEFR a především si prohloubili aktivní znalost cizího jazyka.
5. Skupina DSNS – ostatní povinné předměty (typ předmětu P – povinný) je skupina povinných seminářů. Jedná se o semináře:
• DSNS00 Právní aspekty vědecké práce, seminář je zakončen kolokviem
• DSNS01 – DSNS07 Doktorský seminář I až VII, které organizačně zajišťuje školitel doktoranda a slouží k vedení a kontrole doktorandů z hlediska průběžného plnění studijních povinností popsaných v části BII-b žádosti v oddílech požadavky na tvůrčí činnost, na absolvování stáží a další studijní povinnosti. Předměty jsou zakončeny zápočtem.
U předmětů ze skupiny DSNB, DSNC se nevylučuje, aby na základě zdůvodnění provedeného školitelem doktoranda, se souhlasem oborové rady, si student zapsal i jiný předmět určený pro akreditovaný DSP fakulty, která se spolupodílí na uskutečňování tohoto celoškolského DSP, pokud tento bude lépe odpovídat zaměření doktorské práce studenta.
Nad rámec minimálního počtu absolvovaných předmětů PV si doktorandi mohou, po dohodě se školitelem, do ISP zapsat i více předmětů ze skupiny DSNB, DSNC nebo jiný předmět na VUT určený pro DSP. Tyto volitelné nejsou pro studenty povinné a jejich absolvování se pro ně stává závazné zápisem do ISP.
Tím, že se u všech předmětů daného DSP jedná výhradně o předměty určené studentům DSP, předměty nemají přiřazeny počty kreditů a v souladu s čl. 33, odst. 6 SZŘ se tak nevyužívá systému ECTS používaného na VUT pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech.
Doporučené zařazení předmětů do ISP je uvedeno v části BII-b této žádosti, oddíl studijní povinnosti.

Studium v DSP vhodně navazuje na celoškolské akademicky zaměřené navazující magisterské studijní programy Realitní inženýrství, Expertní inženýrství v dopravě, Řízení rizik technických a ekonomických systémů, Informační bezpečnost ev. na další magisterské studijní programy poskytující vzdělání z oblasti stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky, informatiky, dopravy, v ekonomických oborech či přímo v oblasti bezpečnosti.

1. Interakce v dopravě

   V dopravě je nezbytné neustále interpretovat chování ostatních lidí. Chování účastníků silničního provozu je založeno mj. na interakci a předvídání jednání ostatních účastníků silničního provozu. Předvídatelná interakce a vzájemná komunikace mezi účastníky silničního provozu je klíčová i s ohledem na rozvoj autonomní mobility. Nezbytné je proto porozumět požadavkům na interakci s ostatními účastníky silničního provozu, zejména ve vztahu ke zranitelným účastníkům silničního provozu. Důležité je rovněž zohlednit potenciální ovlivňující faktory, a to nejen charakteristiky samotných účastníků, ale také provedení dopravního prostoru.

   Školitel: Bucsuházy Kateřina, Ing. et Ing., Ph.D.

2. Komplexní analýza chování cyklistů ve vybraných dopravních situacích

   Cyklisté patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu (v ČR ročně cca 40 usmrcených a bezmála 300 těžce zraněných). S ohledem na způsob jejich pohybu po komunikaci je analýza nehody s účastí cyklisty odlišná od ostatních typů dopravních nehod (větší rychlost než chodec, menší rychlost a hmotnost než motocykl či vozidlo, trajektorie pohybu není přímá atd.). Je tedy třeba analyzovat, jak se cyklista chová a jak se s jízdním kolem pohybuje v dopravním prostoru, a to jak z pohledu pohybu jízdního kola (dynamické parametry, trajektorie), tak z pohledu cyklisty (vnímání, reakce – např. využití eyetrackingu). Z analýzy některých závažných nehod vyplývá, že cyklista se často nevěnuje dostatečně situaci před sebou, ale zejména při rychlé jízdě se dívá v podstatě pod sebe, na cyklocomputer, popř. na vozovku bezprostředně před jízdním kolem. Rovněž nastávají případy, kdy cyklista vlivem např. ohlédnutí se provede nevědomě neočekávaný manévr apod.

   Školitel: Bradáč Albert, Ing., Ph.D.

3. Komplexní analýza chování osob vykonávajících pracovní činnost na komunikaci v reálném provozu

   Osoby vykonávající pracovní činnost na komunikacích jsou při práci na vozovkách, které nejsou zcela uzavřeny, vystaveny zvýšenému riziku. Jedná se tak v podstatě o chodce se zvýšeným rizikem účasti na dopravní nehodě. Je teda třeba, aby byli pravidelně instruováni (např. v rámci školení BOZP) nejen o používání pracovních ochranných pomůcek, ale především o správném chování při výkonu pracovní činnosti na silnici v běžném provozu, zejména pak na dálnicích a silnicích 1. třídy. Z tohoto důvodu je třeba znát běžné chování osob pohybujících se na komunikaci a jejím okolí a najít kritické způsoby chování v průběhu těchto běžných činností od příjezdu na místo a vlastní zahájení činnosti, vlastní výkon až po odstranění omezení a odjezd z místa výkonu činnosti. Následně je třeba navrhnout metody vzdělávání takových osob (risiko parcours). Výsledky práce umožní lepší prevenci dopravních nehod, které vznikají zejména při zavírkách silnic např. za účelem oprav a údržby a současně poskytnou data o chování pro analýzu dopravní nehody, která v takové situaci vznikne.

   Školitel: Kledus Robert, doc. Ing., Ph.D.

4. Metoda identifikace, analýzy a hodnocení rizik v inteligentních sítích

   Téma je zaměřeno na výzkum vhodné metody k identifikaci, analýze a hodnocení rizik, jejich management včetně návrhů opatření snižující míru rizika v inteligentních sítích. Student v rámci teoretické části nejprve analyzuje současně používané metody pro identifikaci, hodnocení rizik včetně závažnosti zranitelností a parametry, které jsou v jednotlivých metodách použity. Vlastním přínosem práce bude vlastní návrh a implementace metody včetně ověření funkčnosti.

   Školitel: Martinásek Zdeněk, doc. Ing., Ph.D.

5. Metrika přesnosti tržního ocenění nemovitosti

   Trh s nemovitostmi se rozpadá na jednotlivé segmenty s nemovitostmi a každý v kombinaci s charakteristikami nemovitostí a jejich konkrétními hodnotami vykazuje různou míru přesnosti ocenění neboli vydatnosti bodového odhadu hodnoty na základě tržních dat. Problém přesnosti tržního ocenění je ve skrze statistický, a tudíž jsou pro něj určeny různé metriky, které referují v podstatě o kvalitě tržního odhadu, a to jak pro klasické oceňování, tak i pro situaci s automatickými oceňovacími modely (AVMs). Metodologie práce bude založena primárně na statistickém přístupu a částečně hromadném zpracování dat. Výsledky práce pak budou formovány do znaleckého a odhadcovského prostředí a potažmo do praxe. Pozn. Téma vyžaduje alespoň mírně pokročilé znalosti statistiky, ev. ekonometrie.

   Školitel: Cupal Martin, doc. Ing. et Ing., Ph.D. et Ph.D.

6. Oceňování silničních komunikací s využitím BIM

   Silniční komunikace (tj. pozemní komunikace využívané převážně motorovými vozidly) v průběhu času degradují a tím se snižuje jejich hodnota. Jde buď o přirozený proces opotřebení v důsledku působení plánovaného dopravního zatížení či povětrnostních podmínek, nebo, v některých případech, o proces spojený se zatížením, které plánováno nebylo. Jde zejména o zatížení, které vzniká například při objížďkách dočasně uzavřených úseků dálnic nebo zatížených silnic či v důsledku působení mimořádných přírodních vlivů (povodně, sesuvy apod.). Správce silničních komunikací přitom prakticky nemá nástroj k tomu, jak by určil, s jakou hodnotou sítě pracuje. Neví tedy ani, jakou část hodnoty ze spravované sítě ztratil, dojde-li k jejímu nadměrnému opotřebení. Vlastník nemá jasné kritérium kvality činnosti správce v podobě vývoje hodnoty spravované sítě. Téma disertační práce by mělo popsané mezery vyplnit. Měl by být nalezen způsob, jak určit aktuální či predikovanou hodnotu vozovky, mostu případně jiných objektů na silniční infrastruktuře. K tomu by měly být využity moderní přístupy, zejména BIM a systém hospodaření s vozovkami, který chápeme jako dynamickou složku BIM.

   Školitel: Pospíšil Karel, prof. Ing., Ph.D., LL.M.

7. Oceňování vozidel s plně elektrickým pohonem

   V souvislosti s požadavky na urychlený přechod k elektromobilitě, která odráží potřebu snižování emisí CO2, dochází postupně k významné změně struktury vozového parku, která se již v současné době projevuje růstem počtu vozidel vybavených nejen pohony hybridními, ale především pohony plně elektrickými. Použití čistě elektrického pohonu sebou přináší mnoho změn a je potřebné zkoumat, jaký vliv tyto změny mají a budou mít na obchodovatelnost vozidel během doby jejich užitečného života. Využití elektrické energie pro pohon vozidel, použití akumulátorů, má vliv na připravenost vozidel k provozu, jejich opravitelnost, udržovatelnost a zabezpečovatelnost. Všechny tyto faktory jsou a budou ovlivňovány rozvojem dobíjecí infrastruktury, rozvojem služeb, legislativními změnami, obchodní politikou výrobců vozidel a technickým pokrokem. Cílem práce je na základě analýzy současného stavu a také předpokládaného vývoje v oblasti elektromobility zhodnotit podstatné faktory ovlivňující užitnou hodnotu elektromobilů během celé doby jejich užitečného života a dovodit, jakým způsobem mají být tato specifika zohledňována při jejich oceňování.

   Školitel: Kledus Robert, doc. Ing., Ph.D.

8. Optimalizace a standardizace procesů vyprošťovacích a odtahových činností

   Řešení odstraňování překážek provozu na pozemních komunikacích pomocí vyprošťovacích a odtahových činností je problematikou velmi komplexní, zahrnující technické, ekonomické i právní aspekty. Aktuální právní úprava ukládá tomu, kdo překážku provozu způsobil, aby ji neprodleně odstranil, a pokud tak neučiní, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. V současné době však i přes veškeré snahy správce komunikací probíhá řada těchto činností neefektivně a nestandardizovaně, a to subjekty bez patřičného technického vybavení a bez kvalifikovaných pracovníků. Tato skutečnost má poté za následek neúměrné prodloužení uzavření komunikací, díky kterému vznikají obrovské celospolečenské ztráty. Je tak velmi aktuální a společensky prospěšné procesy vyprošťovacích a odtahových činností optimalizovat a standardizovat a vytvořit ucelenou metodiku technologických postupů pro různé druhy havarovaných vozidel s různými pohony, příp. přepravující různé druhy nákladů, a to vč. kalkulace vzniklých nákladů těchto činností. Pro soudní inženýrství budou výsledky uvedené práce sloužit pro objasnění znaleckých otázek souvisejících s posouzením efektivity odstraňování překážek provozu na pozemních komunikacích.

   Školitel: Maxera Pavel, Ing., Ph.D.

9. Pokročilé modelování predikce vývoje projektu

   Výzkum se zaměří na analýzu současného stavu v oblasti problematiky predikce vývoje projektů. Hlavním cílem disertační práce je navržení a verifikace nového modelu, resp. metodiky pro predikci vývoje projektu s cílem minimalizace rizika její neúspěšnosti, jež umožní efektivnější řízení projektů.

   Školitel: Doskočil Radek, doc. Ing., Ph.D., MSc

10. Řízení rizik v kontextu systému managementu kvality ve vybraném odvětví

    Výzkum se zaměří na analýzu současného stavu v oblasti řízení rizik a kvality. Hlavním cílem disertační práce je navržení systému (metodiky) řízení rizik jako součásti integrovaného systému managementu kvality s ohledem na specifika vybraného odvětví.

    Školitel: Doskočil Radek, doc. Ing., Ph.D., MSc

11. Systémový přístup k oceňování zvláštních typů hmotného movitého majetku

    Výzkumná činnost doktoranda se zaměří na zpracování metodiky pro oceňování zvláštních typů hmotného movitého majetku. Zaměří se na majetek, při jehož oceňování se setkáváme s omezeními danými obtížnou porovnatelností, ať již z důvodů jeho jedinečnosti z hlediska funkce (cílového chování) anebo množství charakteristik s podstatným vlivem na hodnotu věci (porovnatelnosti). Důraz bude kladen na zohlednění vlastností daného typu majetku a nalezení vhodných metod pro posuzování vlastností struktury, stavu struktury a stavu okolí z hlediska vlivu na hodnotu dané kategorie věcí. Typ věcí může být upřesněn v rámci přijímacího řízení, primárně se však mají na mysli technické objekty jako stroje, vojenská technika apod. V oblasti vlastností struktury bude kladen důraz na rozvoj metod pro hodnocení technické úrovně. V oblasti posuzování stavu struktury se práce zaměří na rozvoj metod pro zjišťování posuzování a následné hodnocení technického stavu vč. hodnocení vlivu celkových a generálních oprav, nákladů životního cyklu. Posuzování vlivu okolí se zaměří především na analýzy stavu trhu a podstatných faktorů, které ovlivňují rozdíly hodnoty užitné a směnné. Práce může zahrnout i problematiku posuzování výše majetkové újmy. Typ majetku může být upřesněn v rámci přijímacího řízení.

    Školitel: Kledus Robert, doc. Ing., Ph.D.

12. Technicko-právní posuzování silniční nehody za účasti zranitelných účastníků

    Zranitelní účastníci provozu dlouhodobě tvoří přibližně polovinu usmrcených v silničním provozu. Technický a právní pohled na práva a povinnosti účastníků z řad řidičů a chodců (příp. cyklistů) a pohled na příčiny silničních nehod se často liší. Technické řešení mnohdy není jednoznačné a vychází z mnoha předpokladů, které nejsou zcela exaktně známy, přičemž jedním z nich je i např. délka reakční doby řidiče. Délka reakční doby ovlivňuje průběh nehody i možnosti zabránění nehodě, a tedy i posouzení technické příčiny nehody, přitom její konkrétní délka není řidičům obvykle známa a je problematická zejména u nehod za snížené viditelnosti u nízko kontrastních překážek. Dalším aspektem je například problematika náhlosti a neočekávatelnosti vzniku takových překážek ve vztahu ke vzdálenostem a rychlostem kolidujících objektů. Znalecká zkoumání, přestože vycházejí ze stejných počátečních podmínek a mnohdy docházejí i ke stejným průběhům nehod, často výsledky interpretují různě a totéž platí v rozhodovací praxi. Cílem práce bude přiblížení technického a právního pohledu k interpretaci výsledků takových dopravních nehod za účelem zvýšení právní jistoty účastníků nehod, a to na základě nehodových scénářů a mezinárodního srovnání práv a povinností účastníků a rozhodovací praxe. Pro soudní inženýrství bude uvedená práce sloužit pro sblížení obou pohledů a jako pomoc při formulaci technických závěrů znaleckých zkoumání.

    Školitel: Semela Marek, doc. Ing. Bc., Ph.D.

13. Verifikace a interpretace nehodových dat pro účely soudního inženýrství

    V souvislosti s legislativními požadavky na záznam dat uložených ve vozidle z průběhu nehodového děje vznikly další podklady pro technickou analýzu silničních nehod a případné zvýšení právní jistoty účastníků nehod, ale z charakteru typu zaznamenaných dat vyplývají také zvýšené požadavky na komplexnost řešení nehod a kompetence uživatelů těchto dat. S výše uvedeným úzce souvisí problematika verifikace zaznamenaných dat a jejich interpretace ve vztahu k ostatním objektivním podkladům, které jsou k dispozici pro technické a potažmo i právní řešení konkrétní události. Neexistují řádně ověřené postupy pro technickou věrohodnost výkladu předmětných dat, dosaženou přesnost výsledků ve vztahu k reálným hodnotám z dopravních nehod. Cílem práce je na základě analýzy současného stavu a také předpokládaného vývoje v oblasti záznamu nehodových dat vozidel i vývoje vozidel obecně vytvořit a ověřit na základě reálných dat vhodné metody pro práci s nehodovými daty vozidel ve vztahu k jejich získávání, zpracování, přesnosti a následné interpretaci v různých podmínkách.

    Školitel: Bilík Martin, Ing. et Ing. Bc., Ph.D.

14. Vliv environmentálního zatížení a kvality betonu na vznik vad a poruch železobetonových konstrukcí

    Prvky dopravní infrastruktury jsou vystaveny specifickému prostředí. Mezi nejvíce významné faktory, které lokálně ovlivňují agresivitu prostředí v blízkosti komunikací, patří karbonace, usazování chloridových iontů, cyklické zmrazování a rozmrazování a jejich kombinace. Tyto procesy se vzájemně významně ovlivňují, reálně v praxi se však posuzují samostatně. Studium synergického efektu těchto procesů by mohlo pomoci lépe odhadnout trvanlivost konstrukcí.

    Školitel: Hrabová Kristýna, Ing. et Ing., Ph.D.

15. Vybrané aspekty chování motocyklistů

    Obecně stále neexistuje dostatek kvantifikovaných údajů k procesu vnímání, rozhodování a jednání účastníků silničního provozu, a to zejména při interakci mezi řidiči vozidel a zranitelnými účastníky silničního provozu (v tomto případě motocyklisté vs. řidiči ostatních vozidel, příp. chodci). Zranitelní účastníci provozu přitom dlouhodobě tvoří přibližně polovinu usmrcených v silničním provozu. Cílem práce bude analyzovat zejména zrakové vnímání a chování motocyklistů a jeho specifika, a to v reálném provozu ve vztahu k ostatním účastníkům silničního provozu a prvkům okolí. Pozn.: Téma je vhodné pro aktivního motocyklistu.

    Školitel: Semela Marek, doc. Ing. Bc., Ph.D.

16. Vybrané aspekty oceňování majetku dopravní infrastruktury

    Oceňování majetku dopravní infrastruktury, např. pozemních komunikací a mostů, s sebou přináší řadu odlišností ve srovnání s oceňováním staveb pozemních či oceňováním jiného majetku. Nejde totiž vesměs o majetek, se kterým se běžně obchoduje, není předmětem nabídky a poptávky. Přesto z důvodů účetních, náhrad škod apod., je třeba mít schopnost jej ocenit. Téma disertační práce směřuje k řešení vybraných aspektů oceňování tohoto majetku a má za cíl přispět tak k následnému vytvoření znaleckého standardu, jehož absence je praxí pociťována.

    Školitel: Pospíšil Karel, prof. Ing., Ph.D., LL.M.

17. Vybrané dynamické aspekty pohybu moderních motocyklů

    S rozvojem prvků aktivní i pasivní bezpečnosti u dvoustopých vozidel úzce souvisí i technický vývoj u motocyklů, a to v oblasti rozšíření elektronických systémů, zpřísňování emisních limitů a vývoj pohonů směrem k elektromobilitě, vývoj rámů, tlumicích a pružicích soustav podvozků a elementů brzdových soustav motocyklů. Současné moderní motocykly umožňují díky vlivu těchto „pomocníků“ dosahovat ve vybraných manévrech dříve nemyslitelných parametrů, např. inerciální jednotky umožňující intenzivní brzdění ve směrovém oblouku při náklonu motocyklu apod. Tato inovovaná řešení na straně druhé kladou nižší nároky na řidiče. V této souvislosti neexistuje dostatek kvantifikovaných údajů k soudně inženýrské analýze vybraných kritických manévrů k technické analýze nehod takových motocyklů. Cílem práce bude identifikovat problematické dynamické aspekty, které ovlivňují kritické hodnoty manévrů vybraných moderních silničních motocyklů různé koncepce, navrhnout a připravit měřicí telemetrickou soustavu aplikovatelnou na podstatné parametry vybraných manévrů umožňující komplexní posouzení těchto manévrů a kvantifikaci vlivů a výsledků a experimentálně na motocyklech různých koncepcí podobně analyzovat vybrané manévry. Pozn.: Téma je vhodné pro aktivního motocyklistu.

    Školitel: Semela Marek, doc. Ing. Bc., Ph.D.

18. Vytěžování, uchovávání a zpracování videozáznamů pro potřeby analýzy silničních nehod

    Rozvoj palubních i bezpečnostních kamer vede ke stále většímu počtu dopravních nehod či souvisejících pohybů účastníků silničního provozu zaznamenaných na videozáznamu. To přináší jak pozitivní, tak negativní dopady do problematiky analýzy silničních nehod. Pozitivní přínos je jednoznačně v dostupnosti dalších objektivních podkladů. Negativum je pak dáno skutečností, že ne vždy jsou znalci schopni (aniž by si toho byli vědomi) tyto záznamy korektně vyhodnotit, ale i přesto toto vyhodnocení provádí. Chybnou interpretací kamerového záznamu přitom může dojít v krajním případě až ke zcela obrácenému závěru o příčině dopravní nehody, a tedy v konečném důsledku až k nesprávnému rozhodnutí soudu. Stávající metody a postupy jsou znalci přijímány v podstatě náhodně, a ne vždy správně uchopeny. Sofistikovaný SW nástroj pro potřeby ASN analýzu videozáznamů existuje, ale z hlediska ceny a limitace použití je omezeno jeho využití v soudně inženýrské praxi. Práce tedy bude uceleným postupem pro to, jak data získat (bez vnesení chyby již v tomto kroku), uchovat a zejména správně vyhodnotit, se zohledněním všech vnějších vlivů, které mohou vyhodnocení zkreslit (variabilní FPS, videokomprese apod.). Výsledkem tak bude ucelený přehled postupů a metod, z nichž některé bude třeba vyvinout, které umožní korektní využití videozáznamů. Cílovou skupinou uživatelů výsledků této práce pak budou jak znalci, tak i policisté. Přínosem tedy bude zvýšení objektivity znaleckých posudků a posílení právní jistoty účastníku dopravních nehod.

    Školitel: Kledus Robert, doc. Ing., Ph.D.

19. Výzkum kvantifikačních metod pro analýzu rizik v provozním prostředí

    Téma je zaměřeno na kvantitativní metody určování míry rizika v provozním prostředí. Vědeckou výzvu představuje převážně dynamické prostředí obsahující neurčený počet proměnných, které vstupují do identifikovaných rizik a které jsou mnohdy podceňovány či naopak přeceňovány, díky semi-kvantitativním metodám. Téma je tak zaměřeno nejen na samotnou identifikaci rizik, ale i jejich podstaty, kde s podporou simulačních a modelovacích nástrojů bude student schopen popsat fungující systém i následně testovat případná identifikovaná rizika, která následně pomocí matematického a statistického aparátu vyčíslí. Vědecký přínos zde představuje převážně vytvoření nového přístupu pro určování provozních rizik, zpřesnění jejich vyhodnocení a tím i zlepšení následného návrhu mitigačních opatření či obecného managementu rizik.

    Školitel: Fujdiak Radek, doc. Ing., Ph.D.

20. Výzkum nástrojů a metod pro predikci vývoje rezidenčního trhu

    Cílem disertační práce bude návrh metodiky pro predikci vývoje rezidenčního trhu. Metodologie práce bude založena zejména na aplikaci metod klasické statistiky v kombinaci s robustními statistickými metodami či fuzzy logikou, anebo genetickými algoritmy. Za činitele ovlivňující vývoj rezidenčního trhu budou zvoleny vhodné indikátory z oblasti makroekonomických, socioekonomických, politických, environmentálních a dalších ukazatelů. Výsledky práce pak budou formovány do znaleckého a odhadcovského prostředí a potažmo do praxe.

    Školitel: Škapa Stanislav, prof. Ing. et Ing., Ph.D.

21. Zobecněné odhady diskontní míry pro oceňování nemovitostí

    Oceňování majetku je vždy spojeno i s příjmovým přístupem ocenění, pokud majetek, hmotný nehmotný či finanční, generuje příjem po dobu své životnosti a je tedy dána i výnosnost takového majetku. Parametr výnosnosti pak představuje yield, který pro účely oceňování dostává podobu obecně diskontní míry, ev. dle jiné definice kapitalizační míry. Trhy s reálnými nemovitostmi jsou velmi specifické a příslušná tržní data často neumějí dostatečně pokrýt rozmanitou potřebu při oceňování, pokud má být odhad založen pouze na přímých tržních datech reálných nemovitostí. Z tohoto důvodu je žádoucí postupovat ke komplexní množině způsobů odhadů diskontní míry nemovitostí dle metod Mezinárodních oceňovacích standardů IVS a standardů IFRS, které připouštějí i další způsoby jako stavebnicový způsob či vnitřní výnosové procento, které však musí být korektně podloženy. Metodologie práce bude založena primárně na finanční matematice a statistice. Výsledky práce pak budou formovány do znaleckého a odhadcovského prostředí a potažmo do praxe. Pozn. Téma vyžaduje alespoň mírně pokročilé znalosti z oblasti finanční matematiky.

    Školitel: Vágnerová Linnertová Dagmar, Ing., Ph.D.