Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
studijní program
Fakulta: FASTZkratka: DPC-SAk. rok: 2023/2024
Typ studijního programu: doktorský
Kód studijního programu: P0732D260018
Udělovaný titul: Ph.D.
Jazyk výuky: čeština
Akreditace: 8.10.2019 - 8.10.2029
Forma studia
Prezenční studium
Standardní doba studia
4 roky
Garant programu
prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.
Oborová rada
Předseda :prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.Člen interní :Ing. Ondřej Jelínek, Ph.D.prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D.prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D.doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D.doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D.prof. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D.prof. Ing. Miroslav Bajer, CSc.prof. Ing. Jiří Hirš, CSc.prof. Ing. Jitka Mohelníková, Ph.D.doc. Ing. Vít Motyčka, CSc.Člen externí :Ing. Petr Sedlák, Ph.D.Ing. Vladimír Tichomirov, CSc.prof. Ing. Karel Tuza, CSc.
Oblasti vzdělávání
Cíle studia
Cílem studia doktorského studijního programu Pozemní stavby je poskytnout vynikajícím absolventům magisterského studia specializované nejvyšší univerzitní vzdělání a vědeckou přípravu ve vybraných aktuálních oblastech oboru. Studium je zaměřeno na komplexní vědeckou přípravu, metodiku samostatné vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie pozemních staveb s tím, že jako základní disciplíny jsou prezentovány oblasti pozemního stavitelství a to především výzkum a vývoj v oblasti stavebních konstrukcí, konstrukcí dřevostaveb, sanace stavebních materiálů a konstrukcí, dále měřící a diagnostické metody, modelování fyzikálních procesů a úloh stavební fyziky. Vědecká příprava v tomto studijním programu je založena na zvládnutí výchozích teoretických disciplín přírodovědného základu a teoretických a vědních disciplín příslušného zaměření. Součástí studia je také zapojení studentů do přípravy a řešení národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů, prezentace dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích a jejich publikování v odborných a vědeckých zahraničních i tuzemských časopisech. Během studia získává student nové teoretické poznatky, vlastní zkušenosti z přípravy, realizace a vyhodnocení experimentů a potřebné praktické poznatky také díky úzké spolupráci se stavební praxí a rovněž díky absolvování zahraničních stáží na spolupracujících zahraničních universitách nebo výzkumných pracovištích. V závěrečné fázi studia provádí student syntézu všech studiem získaných teoretických poznatků i dosažených výsledků vlastní tvůrčí práce a zpracovává svoji doktorskou disertační práci, u níž je kladen důraz na exaktnost a formulování konkrétních přínosů pro další rozvoj studovaného oboru.
Profil absolventa
Absolvent doktorského studijního programu Pozemní stavby je všestranně teoreticky i odborně vybaveným odborníkem, který zvládl problematiku specializace na vysoké úrovni svých vědomostí a je schopen samostatné tvůrčí práce. Je připraven odborně působit a zastávat samostatné vyšší funkce v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií v sektoru výstavby objektů pozemních staveb, ale i v projekčních firmách, popř. ve státní správě. Získal komplexní teoretickou i odbornou průpravu pro samostatné řešení technických problémů a tvůrčí vědeckou práci. Na základě získaných poznatků, zkušeností, dovedností a vědomostí je připraven k vědecké a tvůrčí činnosti, a to samostatně i v týmech na národní i mezinárodní úrovni. Díky sledování aktuálních trendů v oblasti vývoje v oblasti pozemních staveb a úzké spolupráci oboru se zahraničními univerzitami splňuje absolvent doktorského studijního programu předpoklady ke svému dalšímu odbornému kariérnímu a profesnímu akademickému růstu, a to i v zahraničí. Po dobu studia si absolvent prakticky osvojuje a získává pedagogické schopnosti, kterých může využít při pedagogicko-vědeckém působení na vzdělávacích institucích, zabývajících se problematikou pozemních staveb v tuzemsku a díky získaným jazykovým znalostem také v zahraničí.
Charakteristika profesí
Podstatné rozvinutí teoretických a experimentálních schopností umožňuje absolventovi doktorského studijního programu Pozemní stavby samostatnou tvůrčí činnost týkající se zejména pozemního stavitelství včetně souvisejících specializací zejména v oblasti technických zařízení budov (ZTI, vytápění, vzduchotechnika), vyspělých speciálních technologií staveb, stavební fyziky (stavební tepelné technicky, stavební akustiky a denního osvětlení budov), speciálních sanací staveb, požární bezpečnosti budov a enviromentálně vyspělých staveb. Absolvent je schopen samostatné tvůrčí činnosti zejména v oblasti výzkumu a vývoje – je odborně vybaven a schopen samostatně řešit složité problémy např. při optimalizaci výběru vhodných materiálů či jejich skladeb zohledňující společenské potřeby, provozní požadavky, rizika, ekonomické dopady a vlivy na životní prostředí. Uplatnění absolventů programu Pozemní stavby je v širokých oblastech stavebnictví spočívajících např. v návrhu speciálních prvků a konstrukcí Pozemní staveb včetně ověřování jejich funkčnosti a spolehlivosti a to jak s využitím experimentálních postupů, tak s pomocí numerických modelů. Absolvent má dobré předpoklady také k uplatnění v akademické sféře i v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. Jeho vybavení znalostmi cizích jazyků v oblasti své odbornosti je předpokladem pro eventuální působení v zahraničí. Po splnění délky praxe a zákonných podmínek se může u ČKAIT autorizovat jako stavební inženýr ve specializaci Pozemní stavby, Technika prostředí staveb nebo Energetické auditorství. Dlouhodobá uplatnitelnost absolventů stávajícího doktorského studijního programu Pozemní stavby v praxi je dle interních statistik prakticky 100 % a to nejen po ukončení studia, ale i při předčasném ukončení studia. U absolventů je v praxi oceňována zejména schopnost samostatného řešení složitých odborných problémů a schopnost komunikace minimálně v anglickém jazyku. Mnozí absolventi DSP Pozemní stavby po úspěšném ukončení studia přechází do zaměstnaneckého poměru na fakultě a následně rozvíjí své tvůrčí schopnosti, snižují věkový průměr pedagogů fakulty a následně se úspěšně habilitují, případně absolvují jmenovací řízení a jsou tedy zárukou rozvoje a budoucností fakulty.
Podmínky splnění
Splnění předmětů individuálního studijního plánu, úspěšné vykonání státní doktorské zkoušky, zahraniční praxe, příslušná tvůrčí činnost a úspěšná obhajoba disertační práce.
Vytváření studijních plánů
Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů studijních programů uskutečňovaných na Fakultě stavební VUT vymezuje: Řád studijních programů VUT (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty), který podle čl. 1, odst. 1 písmene: c) vymezuje procesy vzniku, schvalování a změn návrhů studijních programů před jejich předložením k akreditaci Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství, d) stanovuje formální náležitosti studijních programů a studijních předmětů, e) vymezuje povinnosti garantů studijních programů a garantů předmětů, f) vymezuje standardy studijních programů na VUT, g) vymezuje principy zajišťování kvality studijních programů. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty) Podrobnosti podmínek pro studium na Fakultě stavební VUT v Brně upravuje Směrnice děkana Pro uskutečňování doktorských studijních programů v prezenční formě studia na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (www.fce.vutbr.cz/studium/predpisy/normy.asp?kategorie_id=56) Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu, který zpracuje v úvodu studia školitel ve spolupráci s doktorandem. Individuální studijní plán je pro doktoranda závazný. Jsou v něm specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit. Během prvních tří semestrů skládá doktorand zkoušky z povinných, povinně volitelných příp. volitelných předmětů a současně se intenzivně zabývá vlastním studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a průběžným publikováním takto získaných poznatků a vlastních výsledků. V dalších semestrech se doktorand již více soustřeďuje na výzkum a vývoj, který souvisí s tématem disertační práce, na publikování výsledků své tvůrčí práce a na vlastní zpracování disertační práce. Do konce pátého semestru skládá doktorand státní doktorskou zkoušku. Doktorand je také zapojen do pedagogické činnosti, která je součástí jeho vědecké přípravy. Součástí individuálního studijního plánu jsou v jednotlivých ročnících vědecké výstupy: - pravidelná publikační aktivita (Juniorstav a podobné), - účast na vědeckých konferencích v tuzemsku i v zahraniční, - pro obhajobu DZP nutno publikovat – min. 2x Scopus nebo 1x WOS s impakt faktorem.
Dostupnost pro zdravotně postižené
Na Fakultě stavební VUT je v současné době zajištěn bezbariérový přístup do všech výukových místností. Studenti však musí být zdravotně způsobilí pro získání kvalifikace stavebního inženýra. Při prakticky orientované laboratorní výuce musí být schopni samostatné obsluhy měřicích přístrojů a obdobného laboratorního vybavení, aniž by tím ohrožovali sebe nebo své okolí. VUT poskytuje podporu studentům se specifickými potřebami, podrobnosti jsou uvedeny ve Směrnici č. 11/2017 (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty/-d141841/uplne-zneni-smernice-c-11-2017-p147551). K podpoře zajištění rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání má VUT v organizační struktuře začleněno Poradenské centrum „Alfons“, které je součástí Institutu celoživotního vzdělávání VUT a jeho posláním je poskytovat poradenství a podpůrné služby uchazečům a studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Specifickými vzdělávacími potřebami se rozumí poruchy učení, fyzický a smyslový handicap, chronické somatické onemocnění, poruchy autistického spektra, narušené komunikační schopnosti a psychické onemocnění (alfons.vutbr.cz/o-nas). Studentům jsou poskytovány informace týkající se přístupnosti studijních programů vzhledem ke specifickým potřebám uchazeče, informace o architektonické přístupnosti jednotlivých fakult a součástí univerzity, o možnostech ubytování na kolejích VUT, o možnostech adaptace přijímacího řízení a adaptaci samotného studia. K dalším službám centra pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pak také patří tlumočnický a přepisovatelský servis, či asistenční služby – průvodcovské, prostorové orientace s cílem umožnit těmto studentům především prokázat své dovednosti a znalosti stejně jako ostatní studenti. Děje se tak prostřednictvím tzv. adaptace studia, tedy vhodnou úpravou studijního režimu, což však nelze chápat jako zjednodušení obsahu studia či úlevy studijních povinností.
Návaznost na další typy studijních programů
Doktorský studijní program Pozemní stavby navazuje na navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, zejm. na studijní obory Pozemní stavby a Realizace staveb, příp. i na další studijní obory a sesterské navazující magisterské studijní programy. Po akreditaci navazujících magisterských studijních programů Stavební inženýrství – pozemní stavby a Stavební inženýrství – realizace staveb na tyto programy.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
Akumulace tepla je důležitá pro řešení problému časové neshody mezi dodávkou energie z obnovitelných zdrojů a poptávkou po ní. Disertační práce bude zaměřena na vývoj akumulace tepla při změnách skupenství pro integraci ve stavebních konstrukcích a technických systémech budov.
Školitel: Ostrý Milan, prof. Ing., Ph.D.
Disertační práce se bude zabývat technickými a technologickými strategiemi a opatřeními, které umožní se připravit města na změny počasí, vlny horka a další negativní dopady globálních klimatických změn. Práce se zaměří na zmírnění dopadů změny klimatu a na zajištění dlouhodobé udržitelnosti a odolnosti (resilience) městských oblasti. Cílem práce je zkoumat a navrhnout konkrétní opatření týkající se měst v České republice a měst, v mírném podnebném pásu.
Školitel: Sedláček Michal, prof. Ing. arch.
Hledání inovativních řešení pro opětovné použití reziduálního odpadu se se zvyšujícími se náklady na většinu primárních surovin, a především s ohledem na problematiku životního prostředí, v posledních letech stalo tématem diskutovanějším, než tomu bylo v předchozích dekádách. Produkty z dřevoplastu jsou dokonalým zástupcem výrobků z reziduálního odpadu. Cílem práce bude zkoumání a zlepšování adhezních vlastností dřevoplastu prostřednictvím porovnání několika metod úpravy povrchu a ověřování, která z těchto úprav je schopna maximalizovat adhezní vlastnosti.
Školitel: Nečasová Barbora, Ing. et Ing., Ph.D.
Téma disertační práce vychází z aktuální koncepce Stavebnictví 4.0, jehož snahou je zavedení a uplatnění digitalizace, automatizace, robotizace a respektování udržitelného environmentálního chování v procesu výstavby. V rámci tématu bude věnována pozornost možné aplikaci aditivních technologií, včetně zjištování materiálových konstant pro použité materiály, zejména zaměřené na materiály na bázi cementu. Dalším směrem řešení tématu může být rozvoj v oblasti stavebně fyzikálního chování konstrukcí vytvořených touto technologií.
Školitel: Bečkovský David, doc. Ing., Ph.D.
Analýza konstrukčně technologických řešení klempířských prvků z hlediska materiálové charakteristiky, stavebně technologických postupů pro realizace vybraných konstrukčních detailů a stanovení pracnosti a ekonomické náročnosti v dílenské výrobě a při realizaci. Návrh inovací s ohledem na zařazení výstavby v mapě větrných a sněhových oblastí, a to včetně vytvoření metodiky pro zpracování vhodného plánu údržby, zejména v horských oblastech. Součástí práce je vytvoření závěrů využitelných ve stavební praxi, a to z pohledu vazby mezi návrhem konstrukčních řešení, stavebně technologickou přípravou a užíváním těchto střech.
Školitel: Kantová Radka, doc. Ing., Ph.D.
Cílem práce je analýza hluku ze stavební mechanizace a jeho vlivu na přilehlou zástavbu v okolí staveniště, modelování a měření akustických veličin a posouzení přesnosti predikce hluku. V souladu s platnou legislativou, která definuje venkovní chráněné prostory staveb a určuje limity akustického tlaku, bude náplní práce zkoumat rozdíly mezi modelem budoucí hlukové situace v okolí staveniště (ovlivněným zvolenými okrajovými podmínkami) a reálným měřením akustického tlaku hlukoměrem v konkrétním prostředí reálné stavby. Hlukové studie budou pořizovány ve zvolené softwarové podpoře. Součástí práce je i stanovení návrhů řešení, tedy optimálních protihlukových opatření vhodných pro snížení intenzity hluku z výstavby a stanovení postupů pro minimalizaci rozdílů mezi modelem a reálnou akustickou situací.
Téma disertační práce vychází z aktuální koncepce Stavebnictví 4.0, jehož snahou je zavedení a uplatnění digitalizace, automatizace, robotizace a respektování udržitelného environmentálního chování v procesu výstavby. V rámci disertační práce bude kladen důraz na zisk a kvantifikaci poznatků ze studia tepelně fyzikálních procesů v biosolárních konstrukcích pozemních staveb. V současné době neexistuje dostatečná datová podpora pro definici adekvátních okrajových podmínek a stavebně fyzikálních parametrů při výpočtech v tepelné technice a energetice.
Téma disertační práce vychází z aktuální koncepce Stavebnictví 4.0, jehož snahou je zavedení a uplatnění digitalizace, automatizace, robotizace a respektování udržitelného environmentálního chování v procesu výstavby. V rámci disertační práce bude kladen důraz na zisk a kvantifikaci poznatků ze studia tepelně fyzikálních procesů v zelených konstrukcích pozemních staveb. V současné době neexistuje dostatečná datová podpora pro definici adekvátních okrajových podmínek a stavebně fyzikálních parametrů při výpočtech v tepelné technice a energetice.
Analýza chování systémů vytápění/chlazení v budovách a distribuce energie z obnovitelných zdrojů situovaných v lokalitě komunitní energetiky. Optimalizace a efektivita využití tepelné energie s využitím akumulace a řízené distribuce.
Školitel: Hirš Jiří, prof. Ing., CSc.
Řešení problematiky správy provozu budov a technických systémů z hlediska ukazatelů udržitelnosti (SDGs) se zaměřením na energetriku, ekologii a ekonomiku a s využitím teoretických simulací na výpočetních modelech a analýzách experimentů na reálných objektech.
Práce se bude zabývat analýzou a následným návrhem opatření pro eliminaci vyšších koncentrací škodlivin vybraných prostorách občanských staveb. Zkoumány budou jak znečištění povrchů daných prostorů v rámci aerosolového a mikrobiálního mikroklimatu, tak i znečištění vzduch včetně těkavých organických látek (VOC). Součástí práce bude mnohorozměrná analýza podle typů jednotlivých prostorů a typu znečištění. V rámci analýzy bude i sledování vlivu znečištění na vnímání vnitřního prostředí subjekty. Metody řešení budou teoretické a experimentální, výsledkem budou jednoznačné metodické výstupy pro využití v praxi.
Školitel: Rubina Aleš, doc. Ing., Ph.D.
Výzkum se zaměří na nedoceněnou brněnskou konstrukční soustavu B70, která byla založena na systému buněk, což byl významný posun od prvkové prefabrikace. Pro plánovanou stavební výrobu se ale buňková architektura stala velmi komplikovanou a stavební podniky si vynutily kopírování pouze celých sekcí. Toto významné dílo, které mohlo z panelových sídlišť vytvořit příjemné a rozmanité obytné prostředí, zůstalo na půli cesty a je jen otázkou, jak mohla velká brněnská sídliště vypadat.
Školitel: Guzdek Adam, Ing. arch., Ph.D.
Výzkum se zaměří na hledání odpovědi, zda i ve 20. století existuje lidová architektura a jak vypadá. Vyskytuje se stále kolem nás, nebo toto označení končí ve skanzenech a muzeích? Je možné v našich sídlech a krajině nalézt objekty, které se jednou přidají k architektuře venkova 19. století?
Při návrhu nosných dřevěných konstrukcí je nutné se primárně zabývat statickými požadavky tak, aby byly splněny požadavky mechanické odolnosti a stability s ohledem na použitou materiálovou bázi – dřevinu. Pro získání odezvy konstrukce blížící se reálné odezvě je nutné používat zpřesněné přístupy modelování, ale také zpřesněné materiálové modely. Rozvoj přístupů modelování dřeva a rozvoj zpřesněných materiálových modelů lze realizovat pro vybrané typy dřevin z biotopu ČR pomocí experimentálních laboratorních zkoušek. V rámci řešení tématu se předpokládá rozvoj uvedených oblastí včetně experimentálního stanovení materiálových vlastností, případně vzájemných vazeb mezi nimi s popisem kritérií porušení.
Školitel: Pěnčík Jan, prof. Ing., Ph.D.
Zkoumána bude možnost využití nelineární ultrazvukové spektroskopie (Nonlinear Elastic Wave Spectroscopy – NEWS) pro posouzení stavebních prvků jak při výrobě, tak i po jejich zabudování do stavební konstrukce. Metody NEWS se pro vysokou citlivost a přesnější charakterizaci kvality materiálů jeví perspektivní pro oba účely.
Školitel: Manychová Monika, doc. Ing., Ph.D.
Vývoj konstrukčního systému z nevyztužených zděných stěnových panelů a analýza chování těchto panelů v provozním (konečném) a montážním stavu.
Školitel: Lavický Miloš, doc. Ing., Ph.D.
Doktorská práce je zaměřena na optimalizaci tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí (TAK) sloužících k vytápění a chlazení budov. Předpokládá se využití simulačních metod, laboratorního experimentu a měření insitu. Cílem je stanovit doporučení pro navrhování a řízení optimálních TAK. K simulacím je možné využít softwary CalA, TRNSYS, ANSYS Fluent. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Školitel: Šikula Ondřej, prof. Ing., Ph.D.
Doktorská práce je zaměřena na modelování a simulace budov ukládání tepla a chladu do tepelných akumulátorů využívajících látky s fázovou změnou tání a tuhnutí - PCM. Cílem je překlenout nesoulad mezi dodávkou energie z konvenčních a alternativních zdrojů s křivkou její spotřeby energie v budově. Pozornost bude věnována též, systémům a metodám pro optimální řízení akumulace využití energie v budově. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Výzkum se zaměří na otázky péče o architektonické dědictví. Podle profilace studenta se výzkum upřesní tematicky (typologie architektonického dědictví, chráněné soubory, sociální a legislativní otázky, výtvarné přístupy, technologie) a metodicky (mikroanalýzy, srovnávací analýzy, historické analýzy).
S ohledem na možné využití zdících bloků (cihelných, VPC) v rámci prefabrikace je nutné se zabývat i otázkou analýzy vytvořených prefabrikovaných zděných panelů různých tvarů. Analýzy je nutné realizovat i s ohledem na různé typy spojovacího materiálu (PU pěna, malta pro tenkovrstvé zdění). Analýza bude primárně provedena na základě numerického modelování (FEA) s verifikací závěrů experimentálním zkoušením.
Obor technických zařízení budov je v současnosti progresivně rozvíjen díky technologickému boomu. Nové technologie, např. 3D tisk nebo mikrovlákna umožňují vývoj nových výměníků tepla. Dané téma doktorského studia se bude zabývat vývojem nových typů výměníků tepla z netradičních materiálů.
Školitel: Horák Petr, doc. Ing., Ph.D.
S možností využití kompozitů z recyklovaných polymerů např. PE/HDPE/PP a expandované sklo a rozvojem jejich využití, např. ve formě tepelně izolačního bloku v patě zdiva, nebo jiných aktivních izolantů pro přerušení tepelného mostu vzniká potřeba rozvinout a doplnit stávající reologické modely. Rozvoj modelů je podmíněn i způsobem namáhání. Zejména tlakové namáhání je pro uvedenou skupinu využití specifickým způsobem zatížením. Rozvoj reologických modelů bude proveden na základě experimentálního monitoringu na prototypech zkušebních vzorků s následným ověřením FEM matematickým modelováním.
Téma doktorské práce je zaměřeno na aplikaci a ověření teoretických metod výzkumu proudění vzduchu v budovách a vnější aerodynamiky budov se současným transportem znečišťujících látek. K simulacím je možné využít softwary ANSYS Fluent, CFX, nebo OpenFOAM. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Výzkum se zaměří na otázku, do jaké míry měla architektura socialistického realismu vliv na památkovou péči, zejména na vznik městských památkových rezervací a jejich obnovu a na přijetí prvního památkového zákona v Československu. Byla by naše města ušetřena před modernistickou expanzí panelových sídlišť nebýt vlivu Sovětského svazu a cizorodé architektury, která měla být socialistická svým obsahem a národní svou formou?
Téma pojednává o konstrukcích sestavených z různých materiálů do určitého prefabrikovaného celku tak, aby výsledný produkt splňoval základní technické požadavky kladené na stavby a části staveb. Díky prefabrikaci a následné montáži se zkracuje doba realizace, snižuje se negativní vliv nepříznivého počasí a sezónnosti. S ohledem na vysokou kompletizaci se při realizaci díla snižuje podíl nutných profesí i podíl dokončovacích prací a efektivita celé technologie roste. Cílem výzkumu je popsat existující hybridní konstrukce z konstrukčního i stavebně technologického hlediska a hledat nové možnosti budoucího vývoje s ohledem na optimalizaci stavebních procesů při realizaci stavby.
Školitel: Šlanhof Jiří, Mgr. Ing., Ph.D.
Doktorská práce je zaměřena na výzkum využití energie země pro účely vytápění a chlazení. Náplní práce bude teoretický a experimentální výzkum tepelné interakce budovy s podzákladím a návrh optimálních zemních a základových výměníků. Cílem je zefektivnit získávání geotermální energie z prvků základových konstrukcí a vytvořit metodiku pro jejich navrhování v ČR. K simulacím je možné využít softwary CalA, TRNSYS, ANSYS Fluent.
Výzkum v oblasti transformace stávajících budov na budovy s nulovými emisemi. Analýza stávající stavu bytového fondu. Návrh řešení transformace stávajících objektů na objekty s nulovými emisemi. Využítí matematického modelování a experimentálního měření.
Stále častěji probíhá výstavba pozemních objektů ve ztížených podmínkách z hlediska budování a provozu optimálního zařízení staveniště. To je ovlivněno především hustou zástavbou v centru velkých měst, nemožností vyloučení veřejné dopravy v blízkém okolí stavby, legislativními omezeními z hlediska ekologie a bezpečnosti provádění staveb v těchto lokalitách a podobně. Disertační práce se bude zabývat analýzou současného stavu zařízení staveniště v hustě zastavěném území a jeho negativními vlivy na efektivnost výstavby a možnostmi řešení zmírňujících tyto vlivy na plynulou výstavbu pozemních objektů s nedostatečným výrobním prostorem stavby.
Školitel: Motyčka Vít, doc. Ing., CSc.
Téma se zabývá výzkumem možností využití lepených konstrukčních spojů pro dodatečné osazení předmětů a břemen na povrch stěn a podhledů soudobých systémů suché výstavby, když není možnost využít přímého kotvení do nosného ocelového profilu. Téma zahrnuje srovnání únosnosti lepeného spoje v tahu a smyku vzhledem k mechanickému kotvení do ocelové podkonstrukce a také ke kotvení do pláště z desek na bázi sádrového pojiva. Cílem práce je definovat podmínky, které umožní využít lepených spojů jako plnohodnotné alternativy mechanického kotvení.
Výzkum se zaměří na otázku, jaký přínos pro společnost měly vize avantgardních levicově zaměřených architektů, zhmotněné po druhé světové válce a ukončené sametovou revolucí v roce 1989. Původní záměr řešit bytovou nouzi první republiky a rychle stavět se časem sice naplnil, ale panelové stavitelství lze architekturou nazývat jen stěží. Bylo zprůmyslnění prospěšné? Jaký mělo význam a jakou roli sehrály pojmy normalizace, standardizace, typizace, unifikace a modulace ve 20. století?
Analýza konstrukčně technologických řešení prvků pro práce klempířské z hlediska materiálové charakteristiky, stavebně technologické postupy pro realizace vybraných konstrukčních detailů a stanovení pracnosti a ekonomické náročnosti v dílenské výrobě a při realizaci. Návrh inovací s ohledem na zařazení výstavby v mapě větrných a sněhových oblastí, a to včetně vytvoření metodiky pro zpracování vhodného plánu údržby, zejména v horských oblastech. Součástí práce je vytvoření závěrů využitelných ve stavební praxi, a to z pohledu vazby mezi návrhem konstrukčních řešení, stavebně technologickou přípravou a užíváním těchto střech.
Téma pro doktorské studium je zaměřeno na analýzu a vyhodnocení dílčích procesů spojených s výstavbou dle zásad trvale udržitelného rozvoje. Konkrétně se jedná o procesy spojené s konstrukčními celky zelených střech. Pro vývoj dalších konstrukčních prvků zelené infrastruktury má velký význam analýza již realizovaných konstrukcí. Na realizovaných střechách budou analyzovány a vyhodnoceny možnosti úspor vložené energie v průběhu realizace, nasazení mechanizace a lidských zdrojů.
Školitel: Mohapl Martin, Ing., Ph.D.
Téma je zaměřeno na analýzu dynamiky toků zejména tepla a chladu v budovách v závislosti na klimatických podmínkách a provozních stavech vnitřního prostředí budov. Dynamika energetických potřeb budovy je spojena s energií získávanou tradičními zdroji a hlavně obnovitelnými zdroji energie. K řešení budou využity jak experimentální metody, tak simulační metody na zjednodušených modelech budov nebo jejich částí. Kritériem analýzy bude především celoroční efektivita využívání zdroje energie, kvalita vnitřního protředí budov a provozní úspory.
Doktorská práce je zaměřena na modelování a simulace budov a inteligentních urbanistických celků. Efektivní využití a umístění prvků vzduchotechniky, vytápění a chlazení v budovách a jejich optimální řídící systém. Systémy, zařízení a strategie pro akumulaci energie. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Studie vlastností tepelně izolačních termoreflexních fóliových izolací a jejich použití ve stavebnictví, pasivních a energeticky úsporných domů, výrobních hal, sportovišť aj. Reflexní povrchy projevují vysokou reflexi a nízkou emisivitu. Za reflexní materiály lze tedy označit ty materiály, které svojí reflexní vrstvou umožní významně odrážet teplo a tím snížit tepelnou vodivost vzduchové dutiny sousedící s reflexní vrstvou. Tento zvláštní druh izolace si získává své místo u vybraných fragmentů staveb. Předmětem je studium transportních jevů šíření tepla strukturou termoreflexních izolantů, jejich fyzikální vlastnosti i porovnání s klasickými izolanty. Téma obsahuje ověření konstrukčních tepelně izolačních systémů jak laboratorně v měřicí skříni, tak i při zabudování do staveb.
Školitel: Šťastník Stanislav, prof. RNDr. Ing., CSc. Ph.D.
Otázky ohledně dostupnosti i spotřeby energií pro využití v budovách tvoří vážné společenské téma, také problematika „dekarbonizace“ odvětví energetiky prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie je jedním z klíčových prvků „zelených strategií“. Energie z obnovitelných zdrojů patří k technologiím s největším potenciálem k dalšímu rozšíření, který v současné době ještě poskytuje bohaté rezervy. Účinnost a užitné vlastnosti solárního tepelně akumulačního zásobníku jsou vázány na použité tepelně akumulační materiály a způsob využívání energie. Teplota pracovního média podmiňuje míru ztrát. Předmětem studia jsou vhodné materiály pro konstrukci solárního tepelně akumulačního zásobníku (sensible heat, phase change materials), jejich fyzikální vlastnosti. Cílem je jak modelový, tak i experimentální důkaz funkční schopnosti.