Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
studijní program
Fakulta: FASTZkratka: DKC-SAk. rok: 2023/2024
Typ studijního programu: doktorský
Kód studijního programu: P0732D260018
Udělovaný titul: Ph.D.
Jazyk výuky: čeština
Akreditace: 8.10.2019 - 8.10.2029
Forma studia
Kombinované studium
Standardní doba studia
4 roky
Garant programu
prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.
Oborová rada
Předseda :prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.Člen interní :prof. Ing. Miroslav Bajer, CSc.prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D.prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D.doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D.Ing. Ondřej Jelínek, Ph.D.doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D.prof. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D.prof. Ing. Jiří Hirš, CSc.prof. Ing. Jitka Mohelníková, Ph.D.doc. Ing. Vít Motyčka, CSc.Člen externí :Ing. Vladimír Tichomirov, CSc.Ing. Petr Sedlák, Ph.D.prof. Ing. Karel Tuza, CSc.
Oblasti vzdělávání
Cíle studia
Cílem studia doktorského studijního programu Pozemní stavby je poskytnout vynikajícím absolventům magisterského studia specializované nejvyšší univerzitní vzdělání a vědeckou přípravu ve vybraných aktuálních oblastech oboru. Studium je zaměřeno na komplexní vědeckou přípravu, metodiku samostatné vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie pozemních staveb s tím, že jako základní disciplíny jsou prezentovány oblasti pozemního stavitelství a to především výzkum a vývoj v oblasti stavebních konstrukcí, konstrukcí dřevostaveb, sanace stavebních materiálů a konstrukcí, dále měřící a diagnostické metody, modelování fyzikálních procesů a úloh stavební fyziky. Vědecká příprava v tomto studijním programu je založena na zvládnutí výchozích teoretických disciplín přírodovědného základu a teoretických a vědních disciplín příslušného zaměření. Součástí studia je také zapojení studentů do přípravy a řešení národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů, prezentace dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích a jejich publikování v odborných a vědeckých zahraničních i tuzemských časopisech. Během studia získává student nové teoretické poznatky, vlastní zkušenosti z přípravy, realizace a vyhodnocení experimentů a potřebné praktické poznatky také díky úzké spolupráci se stavební praxí a rovněž díky absolvování zahraničních stáží na spolupracujících zahraničních universitách nebo výzkumných pracovištích. V závěrečné fázi studia provádí student syntézu všech studiem získaných teoretických poznatků i dosažených výsledků vlastní tvůrčí práce a zpracovává svoji doktorskou disertační práci, u níž je kladen důraz na exaktnost a formulování konkrétních přínosů pro další rozvoj studovaného oboru.
Profil absolventa
Absolvent doktorského studijního programu Pozemní stavby je všestranně teoreticky i odborně vybaveným odborníkem, který zvládl problematiku specializace na vysoké úrovni svých vědomostí a je schopen samostatné tvůrčí práce. Je připraven odborně působit a zastávat samostatné vyšší funkce v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií v sektoru výstavby objektů pozemních staveb, ale i v projekčních firmách, popř. ve státní správě. Získal komplexní teoretickou i odbornou průpravu pro samostatné řešení technických problémů a tvůrčí vědeckou práci. Na základě získaných poznatků, zkušeností, dovedností a vědomostí je připraven k vědecké a tvůrčí činnosti, a to samostatně i v týmech na národní i mezinárodní úrovni. Díky sledování aktuálních trendů v oblasti vývoje v oblasti pozemních staveb a úzké spolupráci oboru se zahraničními univerzitami splňuje absolvent doktorského studijního programu předpoklady ke svému dalšímu odbornému kariérnímu a profesnímu akademickému růstu, a to i v zahraničí. Po dobu studia si absolvent prakticky osvojuje a získává pedagogické schopnosti, kterých může využít při pedagogicko-vědeckém působení na vzdělávacích institucích, zabývajících se problematikou pozemních staveb v tuzemsku a díky získaným jazykovým znalostem také v zahraničí.
Charakteristika profesí
Podstatné rozvinutí teoretických a experimentálních schopností umožňuje absolventovi doktorského studijního programu Pozemní stavby samostatnou tvůrčí činnost týkající se zejména pozemního stavitelství včetně souvisejících specializací zejména v oblasti technických zařízení budov (ZTI, vytápění, vzduchotechnika), vyspělých speciálních technologií staveb, stavební fyziky (stavební tepelné technicky, stavební akustiky a denního osvětlení budov), speciálních sanací staveb, požární bezpečnosti budov a enviromentálně vyspělých staveb. Absolvent je schopen samostatné tvůrčí činnosti zejména v oblasti výzkumu a vývoje – je odborně vybaven a schopen samostatně řešit složité problémy např. při optimalizaci výběru vhodných materiálů či jejich skladeb zohledňující společenské potřeby, provozní požadavky, rizika, ekonomické dopady a vlivy na životní prostředí. Uplatnění absolventů programu Pozemní stavby je v širokých oblastech stavebnictví spočívajících např. v návrhu speciálních prvků a konstrukcí Pozemní staveb včetně ověřování jejich funkčnosti a spolehlivosti a to jak s využitím experimentálních postupů, tak s pomocí numerických modelů. Absolvent má dobré předpoklady také k uplatnění v akademické sféře i v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. Jeho vybavení znalostmi cizích jazyků v oblasti své odbornosti je předpokladem pro eventuální působení v zahraničí. Po splnění délky praxe a zákonných podmínek se může u ČKAIT autorizovat jako stavební inženýr ve specializaci Pozemní stavby, Technika prostředí staveb nebo Energetické auditorství. Dlouhodobá uplatnitelnost absolventů stávajícího doktorského studijního programu Pozemní stavby v praxi je dle interních statistik prakticky 100 % a to nejen po ukončení studia, ale i při předčasném ukončení studia. U absolventů je v praxi oceňována zejména schopnost samostatného řešení složitých odborných problémů a schopnost komunikace minimálně v anglickém jazyku. Mnozí absolventi DSP Pozemní stavby po úspěšném ukončení studia přechází do zaměstnaneckého poměru na fakultě a následně rozvíjí své tvůrčí schopnosti, snižují věkový průměr pedagogů fakulty a následně se úspěšně habilitují, případně absolvují jmenovací řízení a jsou tedy zárukou rozvoje a budoucností fakulty.
Podmínky splnění
Splnění předmětů individuálního studijního plánu, úspěšné vykonání státní doktorské zkoušky, zahraniční praxe, příslušná tvůrčí činnost a úspěšná obhajoba disertační práce.
Vytváření studijních plánů
Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů studijních programů uskutečňovaných na Fakultě stavební VUT vymezuje: Řád studijních programů VUT (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty), který podle čl. 1, odst. 1 písmene: c) vymezuje procesy vzniku, schvalování a změn návrhů studijních programů před jejich předložením k akreditaci Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství, d) stanovuje formální náležitosti studijních programů a studijních předmětů, e) vymezuje povinnosti garantů studijních programů a garantů předmětů, f) vymezuje standardy studijních programů na VUT, g) vymezuje principy zajišťování kvality studijních programů. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty) Podrobnosti podmínek pro studium na Fakultě stavební VUT v Brně upravuje Směrnice děkana Pro uskutečňování doktorských studijních programů v prezenční formě studia na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (www.fce.vutbr.cz/studium/predpisy/normy.asp?kategorie_id=56) Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu, který zpracuje v úvodu studia školitel ve spolupráci s doktorandem. Individuální studijní plán je pro doktoranda závazný. Jsou v něm specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit. Během prvních tří semestrů skládá doktorand zkoušky z povinných, povinně volitelných příp. volitelných předmětů a současně se intenzivně zabývá vlastním studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a průběžným publikováním takto získaných poznatků a vlastních výsledků. V dalších semestrech se doktorand již více soustřeďuje na výzkum a vývoj, který souvisí s tématem disertační práce, na publikování výsledků své tvůrčí práce a na vlastní zpracování disertační práce. Do konce pátého semestru skládá doktorand státní doktorskou zkoušku. Doktorand je také zapojen do pedagogické činnosti, která je součástí jeho vědecké přípravy. Součástí individuálního studijního plánu jsou v jednotlivých ročnících vědecké výstupy: - pravidelná publikační aktivita (Juniorstav a podobné), - účast na vědeckých konferencích v tuzemsku i v zahraniční, - pro obhajobu DZP nutno publikovat – min. 2x Scopus nebo 1x WOS s impakt faktorem.
Dostupnost pro zdravotně postižené
Na Fakultě stavební VUT je v současné době zajištěn bezbariérový přístup do všech výukových místností. Studenti však musí být zdravotně způsobilí pro získání kvalifikace stavebního inženýra. Při prakticky orientované laboratorní výuce musí být schopni samostatné obsluhy měřicích přístrojů a obdobného laboratorního vybavení, aniž by tím ohrožovali sebe nebo své okolí. VUT poskytuje podporu studentům se specifickými potřebami, podrobnosti jsou uvedeny ve Směrnici č. 11/2017 (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty/-d141841/uplne-zneni-smernice-c-11-2017-p147551). K podpoře zajištění rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání má VUT v organizační struktuře začleněno Poradenské centrum „Alfons“, které je součástí Institutu celoživotního vzdělávání VUT a jeho posláním je poskytovat poradenství a podpůrné služby uchazečům a studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Specifickými vzdělávacími potřebami se rozumí poruchy učení, fyzický a smyslový handicap, chronické somatické onemocnění, poruchy autistického spektra, narušené komunikační schopnosti a psychické onemocnění (alfons.vutbr.cz/o-nas). Studentům jsou poskytovány informace týkající se přístupnosti studijních programů vzhledem ke specifickým potřebám uchazeče, informace o architektonické přístupnosti jednotlivých fakult a součástí univerzity, o možnostech ubytování na kolejích VUT, o možnostech adaptace přijímacího řízení a adaptaci samotného studia. K dalším službám centra pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pak také patří tlumočnický a přepisovatelský servis, či asistenční služby – průvodcovské, prostorové orientace s cílem umožnit těmto studentům především prokázat své dovednosti a znalosti stejně jako ostatní studenti. Děje se tak prostřednictvím tzv. adaptace studia, tedy vhodnou úpravou studijního režimu, což však nelze chápat jako zjednodušení obsahu studia či úlevy studijních povinností.
Návaznost na další typy studijních programů
Doktorský studijní program Pozemní stavby navazuje na navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, zejm. na studijní obory Pozemní stavby a Realizace staveb, příp. i na další studijní obory a sesterské navazující magisterské studijní programy. Po akreditaci navazujících magisterských studijních programů Stavební inženýrství – pozemní stavby a Stavební inženýrství – realizace staveb na tyto programy.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
Práce se bude zabývat strategiemi a opatřeními, které umožní se připravit na změny počasí, vlny horka a další negativní dopady globálních klimatických změn. Práce se zaměří na zmírnění dopadů změny klimatu a na zajištění dlouhodobé udržitelnosti a odolnosti (resilience) městských oblasti. Cílem práce je zkoumat a navrhnout konkrétní opatření týkající se měst v České republice, v mírném podnebném pásu.
Školitel: Sedláček Michal, prof. Ing. arch.
Akumulace tepla je důležitá pro řešení problému časové neshody mezi dodávkou energie z obnovitelných zdrojů a poptávkou po ní. Disertační práce bude zaměřena na vývoj akumulace tepla při změnách skupenství pro integraci ve stavebních konstrukcích a technických systémech budov.
Školitel: Ostrý Milan, prof. Ing., Ph.D.
Analýza konstrukčně technologických řešení klempířských prvků z hlediska materiálové charakteristiky, stavebně technologických postupů pro realizace vybraných konstrukčních detailů a stanovení pracnosti a ekonomické náročnosti v dílenské výrobě a při realizaci. Návrh inovací s ohledem na zařazení výstavby v mapě větrných a sněhových oblastí, a to včetně vytvoření metodiky pro zpracování vhodného plánu údržby, zejména v horských oblastech. Součástí práce je vytvoření závěrů využitelných ve stavební praxi, a to z pohledu vazby mezi návrhem konstrukčních řešení, stavebně technologickou přípravou a užíváním těchto střech.
Školitel: Kantová Radka, doc. Ing., Ph.D.
Cílem práce je analýza hluku ze stavební mechanizace a jeho vlivu na přilehlou zástavbu v okolí staveniště, modelování a měření akustických veličin a posouzení přesnosti predikce hluku. V souladu s platnou legislativou, která definuje venkovní chráněné prostory staveb a určuje limity akustického tlaku, bude náplní práce zkoumat rozdíly mezi modelem budoucí hlukové situace v okolí staveniště (ovlivněným zvolenými okrajovými podmínkami) a reálným měřením akustického tlaku hlukoměrem v konkrétním prostředí reálné stavby. Hlukové studie budou pořizovány ve zvolené softwarové podpoře. Součástí práce je i stanovení návrhů řešení, tedy optimálních protihlukových opatření vhodných pro snížení intenzity hluku z výstavby a stanovení postupů pro minimalizaci rozdílů mezi modelem a reálnou akustickou situací.
ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ OD DOBY BAROKA V SOBĚ PŘINÁŠÍ POTŘEBU ÚČELOVÝCH STAVEB ZEMĚDĚLSKÝCH DVORŮ MIMO OBYTNOU ZÁSTAVBU. ZPRŮMYSLNĚNÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY S NÁSLEDNÝM VYSOKÝM PODÍLEM MECHANIZACE INICIUJÍ STAVBY SPECIALIZOVANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ. DO ROKU 1948 I V SOULADU S KVALITNÍ ARCHITEKTUROU. TO, CO PŘEDCHOZÍ GENERACE STALETÍ BUDOVALY S ÚCTOU K ŽIVOTU, KRAJINĚ A PŘEDEVŠÍM K PŮDĚ, ČTYŘICETILETÉ SOCIALISTICKÉ HOSPODAŘENÍ TOTÁLNĚ ZLIKVIDOVALO A PRO DALŠÍ GENERACE ZANECHALO JAKO MEMENTA. 30 LET OD SAMETOVÉ REVOLUCE SE STÁLE NEDAŘÍ TYTO „NÁDORY“ VESNIC ODSTRANIT……
Školitel: Dýr Petr, doc. Ing. arch., Ph.D.
Analýza chování systémů vytápění/chlazení v budovách a distribuce energie z obnovitelných zdrojů situovaných v lokalitě komunitní energetiky. Optimalizace a efektivita využití tepelné energie s využitím akumulace a řízené distribuce.
Školitel: Hirš Jiří, prof. Ing., CSc.
Řešení problematiky správy provozu budov a technických systémů z hlediska ukazatelů udržitelnosti (SDGs) se zaměřením na energetriku, ekologii a ekonomiku a s využitím teoretických simulací na výpočetních modelech a analýzách experimentů na reálných objektech.
Nejnovější mezinárodní závazky zdůrazňují nutnost optimalizace dopadů výstavby na životní prostředí. Tato problematika byla donedávna zjednodušována na snižování spotřeby energie v budovách. Se zavedením nZEB standardu se ale ukazuje nezanedbatelný vliv stavebních materiálů, respektive jejich svázaných dopadů. Jejich hodnocení přitom v současnosti komplikují metodické nejasnosti a nedostatek přesných vstupních údajů o výrobě jednotlivých materiálů i fázích jejich života v rámci existence stavby (zabudování, údržba, výměna atp.). Cíle práce proto budou: analýza současného stavu problematiky, návrh dílčích řešení pro zkvalitnění procesu hodnocení a jejich ověření u konkrétních materiálů a staveb.
Demografický vývoj nejen v České republice, ale i v celé Evropě se postupně mění a je patrné, že se bude počet seniorů neustále zvyšovat. Je nezbytné, aby se celá společnost tomuto trendu přizpůsobila. Senioři mají stejně jako každý v běžné populaci řadu specifických potřeb, které je nutno zohlednit při jejich každodenním životě. Ne každý senior je schopen se sám o sebe postarat a to často vlivem zdravotního stavu. I v tomto případě však všichni potřebujeme pro sebe vlastní, vyžadovaný komfort a přívětivé prostředí. Zároveň má člověk, ať už je mladý či v pokročilém věku, určité každodenní rituály, potřebu kontaktu se společností, zábavy a především kontaktu s rodinou, známými a okolím. Cílem bude právě tyto individuální požadavky shromáždit, zanalyzovat a poté promítnout do ideového návrhu. V něm budou zohledněny nejen požadavky samotných seniorů, ale i aspekty pro zajištění kvalitní zdravotní péče.
Výzkum se zaměří na nedoceněnou brněnskou konstrukční soustavu B70, která byla založena na systému buněk, což byl významný posun od prvkové prefabrikace. Pro plánovanou stavební výrobu se ale buňková architektura stala velmi komplikovanou a stavební podniky si vynutily kopírování pouze celých sekcí. Toto významné dílo, které mohlo z panelových sídlišť vytvořit příjemné a rozmanité obytné prostředí, zůstalo na půli cesty a je jen otázkou, jak mohla velká brněnská sídliště vypadat.
Školitel: Guzdek Adam, Ing. arch., Ph.D.
Práce bude zaměřena na výzkum vnitřního prostředí v budovách a to formou měření a modelování vybraných složek vnitřního mikroklimatu ve stávajících budovách. Cílem bude vyhodnocení dopadu navržených a realizovaných energeticky úsporných opatření na kvalitu vnitřního prostředí v budovách.
Výzkum se zaměří na hledání odpovědi, zda i ve 20. století existuje lidová architektura a jak vypadá. Vyskytuje se stále kolem nás, nebo toto označení končí ve skanzenech a muzeích? Je možné v našich sídlech a krajině nalézt objekty, které se jednou přidají k architektuře venkova 19. století?
Doktorská práce je zaměřena na optimalizaci tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí (TAK) sloužících k vytápění a chlazení budov. Předpokládá se využití simulačních metod, laboratorního experimentu a měření insitu. Cílem je stanovit doporučení pro navrhování a řízení optimálních TAK. K simulacím je možné využít softwary CalA, TRNSYS, ANSYS Fluent. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Školitel: Šikula Ondřej, prof. Ing., Ph.D.
Doktorská práce je zaměřena na modelování a simulace budov ukládání tepla a chladu do tepelných akumulátorů využívajících látky s fázovou změnou tání a tuhnutí - PCM. Cílem je překlenout nesoulad mezi dodávkou energie z konvenčních a alternativních zdrojů s křivkou její spotřeby energie v budově. Pozornost bude věnována též, systémům a metodám pro optimální řízení akumulace využití energie v budově. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Výzkum se zaměří na otázky péče o architektonické dědictví. Podle profilace studenta se výzkum upřesní tematicky (typologie architektonického dědictví, chráněné soubory, sociální a legislativní otázky, výtvarné přístupy, technologie) a metodicky (mikroanalýzy, srovnávací analýzy, historické analýzy).
Obor technických zařízení budov je v současnosti progresivně rozvíjen díky technologickému boomu. Nové technologie, např. 3D tisk nebo mikrovlákna umožňují vývoj nových výměníků tepla. Dané téma doktorského studia se bude zabývat vývojem nových typů výměníků tepla z netradičních materiálů.
Školitel: Horák Petr, doc. Ing., Ph.D.
Téma doktorské práce je zaměřeno na aplikaci a ověření teoretických metod výzkumu proudění vzduchu v budovách a vnější aerodynamiky budov se současným transportem znečišťujících látek. K simulacím je možné využít softwary ANSYS Fluent, CFX, nebo OpenFOAM. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Výzkum se zaměří na otázku, do jaké míry měla architektura socialistického realismu vliv na památkovou péči, zejména na vznik městských památkových rezervací a jejich obnovu a na přijetí prvního památkového zákona v Československu. Byla by naše města ušetřena před modernistickou expanzí panelových sídlišť nebýt vlivu Sovětského svazu a cizorodé architektury, která měla být socialistická svým obsahem a národní svou formou?
Téma pojednává o konstrukcích sestavených z různých materiálů do určitého prefabrikovaného celku tak, aby výsledný produkt splňoval základní technické požadavky kladené na stavby a části staveb. Díky prefabrikaci a následné montáži se zkracuje doba realizace, snižuje se negativní vliv nepříznivého počasí a sezónnosti. S ohledem na vysokou kompletizaci se při realizaci díla snižuje podíl nutných profesí i podíl dokončovacích prací a efektivita celé technologie roste. Cílem výzkumu je popsat existující hybridní konstrukce z konstrukčního i stavebně technologického hlediska a hledat nové možnosti budoucího vývoje s ohledem na optimalizaci stavebních procesů při realizaci stavby.
Školitel: Šlanhof Jiří, Mgr. Ing., Ph.D.
Doktorská práce je zaměřena na výzkum využití energie země pro účely vytápění a chlazení. Náplní práce bude teoretický a experimentální výzkum tepelné interakce budovy s podzákladím a návrh optimálních zemních a základových výměníků. Cílem je zefektivnit získávání geotermální energie z prvků základových konstrukcí a vytvořit metodiku pro jejich navrhování v ČR. K simulacím je možné využít softwary CalA, TRNSYS, ANSYS Fluent.
Výzkum v oblasti transformace stávanjících budov na budovy s nulovými emisemi. Analýza stávající stavu bytového fondu. Návrh řešení transformace stávajících objektů na objekty s nulovými emisemi. Využítí matematického modelování a experimentálního měření.
Změny vlastnických vztahů a přechod na tržní hospodářství po roce 1989 vedly ke kolapsu řady výrobních podniků, včetně zemědělských. Opuštěné objekty, ale i celé areály zemědělské výroby, se staly zdrojem hospodářských, sociálních i ekologických potíží. Jaký je reálný stav a jaké jsou šance na jejich revitalizaci a návrat do kulturní krajiny z hlediska architektury a územního plánování?
Téma se zabývá výzkumem možností využití lepených konstrukčních spojů pro dodatečné osazení předmětů a břemen na povrch stěn a podhledů soudobých systémů suché výstavby, když není možnost využít přímého kotvení do nosného ocelového profilu. Téma zahrnuje srovnání únosnosti lepeného spoje v tahu a smyku vzhledem k mechanickému kotvení do ocelové podkonstrukce a také ke kotvení do pláště z desek na bázi sádrového pojiva. Cílem práce je definovat podmínky, které umožní využít lepených spojů jako plnohodnotné alternativy mechanického kotvení.
Výzkum se zaměří na otázku, jaký přínos pro společnost měly vize avantgardních levicově zaměřených architektů, zhmotněné po druhé světové válce a ukončené sametovou revolucí v roce 1989. Původní záměr řešit bytovou nouzi první republiky a rychle stavět se časem sice naplnil, ale panelové stavitelství lze architekturou nazývat jen stěží. Bylo zprůmyslnění prospěšné? Jaký mělo význam a jakou roli sehrály pojmy normalizace, standardizace, typizace, unifikace a modulace ve 20. století?
Hledání inovativních řešení pro opětovné použití reziduálního odpadu se se zvyšujícími se náklady na většinu primárních surovin, a především s ohledem na problematiku životního prostředí, v posledních letech stalo tématem diskutovanějším, než tomu bylo v předchozích dekádách. Produkty z dřevoplastu jsou dokonalým zástupcem výrobků z reziduálního odpadu. Cílem práce bude zkoumání a zlepšování adhezních vlastností dřevoplastu prostřednictvím porovnání několika metod úpravy povrchu a ověřování, která z těchto úprav je schopna maximalizovat adhezní vlastnosti.
Školitel: Nečasová Barbora, Ing. et Ing., Ph.D.
Téma je zaměřeno na analýzu dynamiky toků zejména tepla a chladu v budovách v závislosti na klimatických podmínkách a provozních stavech vnitřního prostředí budov. Dynamika energetických potřeb budovy je spojena s energií získávanou tradičními zdroji a hlavně obnovitelnými zdroji energie. K řešení budou využity jak experimentální metody, tak simulační metody na zjednodušených modelech budov nebo jejich částí. Kritériem analýzy bude především celoroční efektivita využívání zdroje energie, kvalita vnitřního protředí budov a provozní úspory.
Doktorská práce je zaměřena na modelování a simulace budov a inteligentních urbanistických celků. Efektivní využití a umístění prvků vzduchotechniky, vytápění a chlazení v budovách a jejich optimální řídící systém. Systémy, zařízení a strategie pro akumulaci energie. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.