Prezenční studium

4 roky

doc. Ing. Bc. Marek Semela, Ph.D.

Předseda :
doc. Ing. Bc. Marek Semela, Ph.D.
Místopředseda :
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc.
Člen interní :
doc. Ing. et Ing. Martin Cupal, Ph.D. et Ph.D.
prof. Ing. Jiří Mišurec, CSc.
doc. Ing. Robert Kledus, Ph.D.
prof. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.
doc. Ing. Radek Knoflíček, Dr.
prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., LL.M.
prof. Ing. Vladimír Adamec, CSc.
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.
Člen externí :
Ing. Dagmar Vágnerová Linnertová, Ph.D.
Ing. Jindřich Frič, Ph.D.
prof. Ing. Zora Petráková, PhD.
doc. RNDr. Mgr. Petr Adolf Skřehot, Ph.D., MSc.

Primárním cílem DSP Soudní inženýrství, o který se jedná, je vychovávat mladé vědecké pracovníky, kteří budou schopni rozvíjet úroveň poznatků potřebných pro řešení jak nepřímých příčinných problémů, které souvisejí se zjišťováním příčin a průběhu negativních technických jevů v podobě havárií technických objektů, tak i přímých příčinných problémů, které souvisejí s hodnocením ekonomických důsledků těchto jevů a s oceňováním majetku. Cílem daného studijního programu je vychovávat tyto pracovníky tak, aby byli současně i schopni poznatků z této činnosti využívat pro návrhy opatření zvyšující bezpečnost související s provozem technických a technickoekonomických objektů a kontrolovat způsob jejich zajištění.
Tento aktuální záměr vychází jak z potřeby rozvoje forenzní vědy, jejíž výsledky se využívají především v řízeních před orgány veřejné moci (dále jen OVM), tak i z potřeb rozvoje v oblasti bezpečnosti, při prevenci závažných havárií.
Z hlediska kompetencí absolventů je cílem tohoto studia vychovávat takové mladé vědecké pracovníky, kteří budou schopni:
1. rozvíjet úroveň poznání v daném oboru tak, aby se zlepšovaly podmínky pro práci znalců působících v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti, současně
2. budou sami schopni řešit velmi obtížné znalecké problémy v oblasti technických a technickoekonomických oborů znalectví,
3. poznatků z této činnosti budou umět využívat pro posílení oblasti bezpečnosti pro návrhy opatření na snižování pravděpodobnosti vzniku negativních jevů a
4. z pohledu potřeb znalecké činnosti budou též schopni posuzovat úroveň zajištění bezpečnosti při provozu konkrétních typů technických a technickoekonomických objektů.

V rámci studia DSP Soudní inženýrství
• Studenti získají odborné znalosti z oblasti vybraných matematických metod, základů vědecké práce (systémový přístup, systémové myšlení, systémové metody, systémové postupy) a speciální odborné znalosti vybraných systémových metod (logika, modelování, experiment, mezní stavy).
• Současně si osvojí praktické dovednosti a způsobilosti spojené se sběrem dat a s jejich vyhodnocením, s přípravou, realizací a vyhodnocením experimentů (reálných, myšlenkových i výpočtových), s řešením problémů pomocí modelování, s přípravou a řešením národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů a s prezentací dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích tak, aby byli schopni dále v oboru vědecky pracovat.
• Dále studenti získají odborné znalosti základních oborových metod v oboru soudního inženýrství (metoda zpětného odvíjení děje, metoda zužování mezí, analýza dějů v čase a prostoru, soudně inženýrská komparace, analýza havárií, teorie oceňování majetku a posuzování škody na majetku), metod uplatňovaných pro zvyšování bezpečnosti technických a ekonomických soustav, speciálních metod a postupů používaných při řešení konkrétních typů znaleckých problémů v oblasti, do níž spadá zaměření řešené disertační práce.
• V oblasti bezpečnosti získají studenti odborné znalosti a dovednosti v problematice identifikace analýzy a hodnocení rizik, včetně schopnosti posoudit a navrhnout vhodná opatření pro snížení míry rizika a zvýšení úrovně bezpečnosti. Zároveň budou schopni tyto nástroje využít jako znalci při retrospektivním posouzení volby vhodných bezpečnostních opatření.
• Dále si osvojí praktické způsobilosti a dovednosti z řešení obtížných znaleckých problémů, které jsou zpracovávány na ÚSI a dalších součástech VUT působících jako znalecké ústavy, které jsou formou znaleckých posudků zpracovávány pro potřeby řízení před orgány veřejné moci. Z této činnosti též získají informace o variabilitě situací, které vedou k negativním jevům, poznají složitost situací, pro které jsou OVM vyžadována obtížná technická a technickoekonomická posouzení a rovněž si prakticky osvojí vybrané metody a postupy, které odpovídají stávající úrovni poznání tak, aby získali podněty a využili je pro potřeby dalšího bádání, a to jak pro rozvoj technického a technickoekonomického znalectví, tak i z hlediska potřeb posilování bezpečnosti týkající se konkrétních typů znaleckých objektů.
• Studenti též získají základní znalosti z oblasti práva v rozsahu potřebném pro činnost technických a technickoekonomických znalců tak, aby získané technické a ekonomické znalosti a dovednosti byli schopni uplatnit i jako pracovníci znaleckých ústavů nebo znalci v řízeních před OVM při objasňování příčin a průběhu složitých technických a technickoekonomických jevů.

Závěrečné práce studentů pak budou zaměřovány do těchto inženýrských oblastí:
1. Bezpečnost technických a ekonomických systémů
2. Posuzování vad a poruch v technice
3. Oceňování majetku
4. Analýza silničních nehod
Charakteristiky profesí, pro jejichž výkon budou absolventi připraveni, a zaměstnavatelů, u kterých budou moci uplatnit získané vzdělání, jsou uvedeny v části D-I žádosti, a to v oddílu Předpokládaná uplatnitelnost absolventů na trhu práce.

Charakteristika profesí, pro jejichž výkon má být absolvent připraven a dalších možností jeho uplatnění
Úspěšní absolventi oboru soudní inženýrství mají nejlepší předpoklady stát se pracovníky znaleckých ústavů nebo znalci, kteří působí v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti. Podle zaměření témat svých doktorských prací se jedná o následující obory znalecké činnosti:
Bezpečnost technických systémů a posuzování vad a poruch v technice:
• znalecký obor Stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové, zemědělské, dopravní, inženýrské, specializace posuzování vad a poruch, zjišťování příčin havárií, posuzování kvality provedených stavebních prací, posuzování vhodných bezpečnostních opatření apod.;
• znalecký obor Strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace posuzování technického stavu motorových vozidel, strojů, zařízení, zemědělské a manipulační techniky, opravárenství, posuzování vhodných bezpečnostních opatření apod.;
• znalecký obor Kybernetika se specializací na bezpečnost ICT systémů;
• znalecký obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace stanovení výše škody.
Bezpečnost ekonomických systémů a oceňování majetku:
• znalecký obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, oceňování motorových vozidel, strojů a zařízení, oceňování movitého majetku, kancelářské a výpočetní techniky, elektroniky, nábytku, vybavení domácností, oceňování podniků a dále též stanovení výše škody na výše uvedených typech majetku či posuzování metod řízení rizik ve firmách a institucích.
Analýza silničních nehod:
• obor Doprava, odvětví doprava silniční a doprava městská, specializace technické posudky o příčinách silničních nehod;
• obor Strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace posuzování technického stavu motorových vozidel;
• obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování motorových vozidel, stanovení výše škody.
Charakteristika zaměstnavatelů, u kterých bude moci uplatnit získané vzdělání
Jako zaměstnanci najdou absolventi uplatnění ve školství při pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti, ve vědeckých a výzkumných ústavech oprávněných ke znalecké činnosti a ve znaleckých ústavech specializovaných na znaleckou činnost. Ve vztahu ke znaleckým ústavům se jedná především o vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru znalecké činnosti, které se ve smyslu ustanovení § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících zapisují do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů. Kromě výzkumné činnosti jsou pak tyto ústavy při výkonu znalecké činnosti určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Absolventi se též uplatní v bankách zejména při posuzování zástav, v pojišťovnách, zejména při odhalování pojistných podvodů, ve státní správě, zejména při správě státního majetku, u policie zejména při řešení dopravních nehod ev. při odhalování majetkových trestných činů, příp. též u realitních a developerských firem a firem, které se zabývají oceňováním majetku.

Doktorandi daného DSP mají tyto povinnosti:
• Složit tři zkoušky z povinných předmětů ze skupiny DSNA (doporučeno do konce 2. semestru studia).
• Složit dvě zkoušky z předmětů povinně volitelných, jeden předmět ze skupiny DSNB, jeden předmět ze skupiny DSNC (doporučeno do konce 3. semestru).
• Složit jednu zkoušku z předmětu DSNJ00 Cizí jazyk pro doktorské studium (doporučeno do konce 4. semestru).
• Absolvovat povinný seminář DSNS00 Právní aspekty vědecké práce zakončený kolokviem (doporučeno do konce 1. semestru).
• V 1. až 5. semestru splnit každý semestr podmínky pro udělení zápočtu z doktorských seminářů DSNS01 až DSNS05.
• Do konce 5. semestru zpracovat pojednání k SDZ a přihlásit se ke SDZ. Výjimečně lze v odůvodněných případech, se souhlasem školitele a na základě kladného stanoviska OR, tento termín prodloužit do konce 6. semestru, jinak se studentovi studium ukončí.
• V 6. až 7. semestru po absolvování SDZ splnit podmínky pro udělení zápočtu z doktorských seminářů DSNS 06 až 07.
• Do konce 8. semestru zpracovat svoji dizertační práci, splnit další podmínky pro podání přihlášky k obhajobě a přihlásit se k obhajobě dizertační práce. V odůvodněných případech lze na základě kladného stanoviska školitele tento termín prodloužit, nesmí být však překročena maximální doba studia vymezená ve SZŘ VUT.
• Průběh studia na základě pravidelných ročních hodnocení prováděných studentem a jeho školitelem sleduje a kontroluje OR.

Studium doktoranda, v souladu s čl. 28 Studijního a zkušebního řádem VUT (dále jen SZŘ) probíhá podle individuálního studijního plánu (dále jen ISP). Tento plán, v souladu se SZŘ a směrnicí č. 70/2017 (Pravidla pro organizaci studia na ÚSI VUT), zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem. V ISP jsou specifikovány povinnosti, které musí doktorand v průběhu studia splnit k jeho úspěšnému ukončení. Po schválení ISP se tento stává pro doktoranda závazný.
Studijní program je navržen jako studijní program bez specializací. Povinné a povinně volitelné předměty pro daný studijní program jsou členěny do 5 skupin DSNA, DSNB, DSNC, DSNJ, DSNS. Předměty ve skupinách DSNA, DSNB, DSNC jsou předměty, které slouží k tomu, aby doktorand získal znalosti potřebné pro vědeckou práci a přehled odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření disertační práce. Předměty ze skupiny DSNJ slouží k rozšíření aktivní znalosti cizího jazyka. Předměty ze skupiny DSNS pak slouží k rozšiřování dalších praktických dovedností potřebných pro vědeckou práci a vedou doktorandy k průběžnému plnění studijních povinností.
1. Skupina DSNA – povinné předměty studijního programu (typ předmětu P – povinný) jsou základní předměty, které slouží k získání znalostí potřebných pro vědeckou a tvůrčí práci v daném oboru. Jedná se o předměty:
• DSNA01 Pravděpodobnost a matematická statistika
• DSNA02 Bezpečnost technických a ekonomických soustav
• DSNA03 Soudní inženýrství - obecná metodika
Charakteristiky předmětů jsou uvedeny v části B-III žádosti.
2. Skupina DSNB – první skupina povinně volitelných předmětů studijního programu (typ předmětu PV – povinně volitelný, povinně si student volí 1 předmět z dané skupiny) jsou předměty, které slouží k prohloubení znalostí doktoranda především ve vztahu k typu entit, jež jsou předmětem řešení jeho práce. Jedná se o předměty DSNB01 až DSNB11, jejich charakteristiky vč. názvu jsou uvedeny v části B-III žádosti.
3. Skupina DSNC – druhá skupina povinně volitelných předmětů studijního programu (typ předmětu PV – povinně volitelný, povinně si student volí 1 předmět z dané skupiny) jsou předměty, které slouží k prohloubení znalostí doktoranda zejména ve vztahu k přístupům k řešení znaleckých a dalších typů expertních problémů na daném typu entit, jež jsou předmětem řešené práce. Jedná se o předměty DSNC01 až DSNC07, jejich charakteristiky vč. názvu jsou uvedeny v části B-III žádosti.
4. Skupina (předmět) DSNJ – předmět DSNJ00 Cizí jazyk pro doktorské studium – je povinný předmět studijního programu (typ předmětu P – povinný), který slouží k prohloubení znalostí cizího jazyka, zpravidla angličtiny, v oblasti odborné terminologie daného vědního oboru a problematiky řešené v rámci disertační práce a k posílení jeho kompetencí v oblasti tvorby publikací v cizím jazyce a prezentačních dovedností. V rámci přípravy na povinnou zkoušku studenti absolvují 6 individuálních konzultací. V rozsahu dle svých potřeb a znalostí se pak studenti mohou ke zkoušce připravovat v rámci volitelných jazykových seminářů pořádaných na Ústavu společenských věd po dobu až 3 semestrů tak, aby dosáhli znalostí cizího jazyka nejméně na úrovni B1+ dle CEFR a především si prohloubili aktivní znalost cizího jazyka.
5. Skupina DSNS – ostatní povinné předměty (typ předmětu P – povinný) je skupina povinných seminářů. Jedná se o semináře:
• DSNS00 Právní aspekty vědecké práce, seminář je zakončen kolokviem
• DSNS01 – DSNS07 Doktorský seminář I až VII, které organizačně zajišťuje školitel doktoranda a slouží k vedení a kontrole doktorandů z hlediska průběžného plnění studijních povinností popsaných v části BII-b žádosti v oddílech požadavky na tvůrčí činnost, na absolvování stáží a další studijní povinnosti. Předměty jsou zakončeny zápočtem.
U předmětů ze skupiny DSNB, DSNC se nevylučuje, aby na základě zdůvodnění provedeného školitelem doktoranda, se souhlasem oborové rady, si student zapsal i jiný předmět určený pro akreditovaný DSP fakulty, která se spolupodílí na uskutečňování tohoto celoškolského DSP, pokud tento bude lépe odpovídat zaměření doktorské práce studenta.
Nad rámec minimálního počtu absolvovaných předmětů PV si doktorandi mohou, po dohodě se školitelem, do ISP zapsat i více předmětů ze skupiny DSNB, DSNC nebo jiný předmět na VUT určený pro DSP. Tyto volitelné nejsou pro studenty povinné a jejich absolvování se pro ně stává závazné zápisem do ISP.
Tím, že se u všech předmětů daného DSP jedná výhradně o předměty určené studentům DSP, předměty nemají přiřazeny počty kreditů a v souladu s čl. 33, odst. 6 SZŘ se tak nevyužívá systému ECTS používaného na VUT pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech.
Doporučené zařazení předmětů do ISP je uvedeno v části BII-b této žádosti, oddíl studijní povinnosti.

Studium v DSP vhodně navazuje na celoškolské akademicky zaměřené navazující magisterské studijní programy Realitní inženýrství, Expertní inženýrství v dopravě, Řízení rizik technických a ekonomických systémů, Informační bezpečnost ev. na další magisterské studijní programy poskytující vzdělání z oblasti stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky, informatiky, dopravy, v ekonomických oborech či přímo v oblasti bezpečnosti.

1. Interakce v dopravě

   V dopravě je nezbytné neustále interpretovat chování ostatních lidí. Chování účastníků silničního provozu je založeno mj. na interakci a předvídání jednání ostatních účastníků silničního provozu. Předvídatelná interakce a vzájemná komunikace mezi účastníky silničního provozu je klíčová i s ohledem na rozvoj autonomní mobility. Nezbytné je proto porozumět požadavkům na interakci s ostatními účastníky silničního provozu, zejména ve vztahu ke zranitelným účastníkům silničního provozu. Důležité je rovněž zohlednit potenciální ovlivňující faktory, a to nejen charakteristiky samotných účastníků, ale také provedení dopravního prostoru.

   Školitel: Bucsuházy Kateřina, Ing. et Ing., Ph.D.

2. Komplexní analýza chování cyklistů ve vybraných dopravních situacích

   Cyklisté patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu (v ČR ročně cca 40 usmrcených a bezmála 300 těžce zraněných). S ohledem na způsob jejich pohybu po komunikaci je analýza nehody s účastí cyklisty odlišná od ostatních typů dopravních nehod (větší rychlost než chodec, menší rychlost a hmotnost než motocykl či vozidlo, trajektorie pohybu není přímá atd.). Je tedy třeba analyzovat, jak se cyklista chová a jak se s jízdním kolem pohybuje v dopravním prostoru, a to jak z pohledu pohybu jízdního kola (dynamické parametry, trajektorie), tak z pohledu cyklisty (vnímání, reakce – např. využití eyetrackingu). Z analýzy některých závažných nehod vyplývá, že cyklista se často nevěnuje dostatečně situaci před sebou, ale zejména při rychlé jízdě se dívá v podstatě pod sebe, na cyklocomputer, popř. na vozovku bezprostředně před jízdním kolem. Rovněž nastávají případy, kdy cyklista vlivem např. ohlédnutí se provede nevědomě neočekávaný manévr apod.

   Školitel: Bradáč Albert, Ing., Ph.D.

3. Oceňování vozidel s plně elektrickým pohonem

   V souvislosti s požadavky na urychlený přechod k elektromobilitě, která odráží potřebu snižování emisí CO2, dochází postupně k významné změně struktury vozového parku, která se již v současné době projevuje růstem počtu vozidel vybavených nejen pohony hybridními, ale především pohony plně elektrickými. Použití čistě elektrického pohonu sebou přináší mnoho změn a je potřebné zkoumat, jaký vliv tyto změny mají a budou mít na obchodovatelnost vozidel během doby jejich užitečného života. Využití elektrické energie pro pohon vozidel, použití akumulátorů, má vliv na připravenost vozidel k provozu, jejich opravitelnost, udržovatelnost a zabezpečovatelnost. Všechny tyto faktory jsou a budou ovlivňovány rozvojem dobíjecí infrastruktury, rozvojem služeb, legislativními změnami, obchodní politikou výrobců vozidel a technickým pokrokem. Cílem práce je na základě analýzy současného stavu a také předpokládaného vývoje v oblasti elektromobility zhodnotit podstatné faktory ovlivňující užitnou hodnotu elektromobilů během celé doby jejich užitečného života a dovodit, jakým způsobem mají být tato specifika zohledňována při jejich oceňování.

   Školitel: Kledus Robert, doc. Ing., Ph.D.

4. Pokročilé modelování predikce vývoje projektu

   Výzkum se zaměří na analýzu současného stavu v oblasti problematiky predikce vývoje projektů. Hlavním cílem disertační práce je navržení a verifikace nového modelu, resp. metodiky pro predikci vývoje projektu s cílem minimalizace rizika její neúspěšnosti, jež umožní efektivnější řízení projektů.

   Školitel: Doskočil Radek, doc. Ing., Ph.D., MSc

5. Řízení rizik v kontextu systému managementu kvality ve vybraném odvětví

   Výzkum se zaměří na analýzu současného stavu v oblasti řízení rizik a kvality. Hlavním cílem disertační práce je navržení systému (metodiky) řízení rizik jako součásti integrovaného systému managementu kvality s ohledem na specifika vybraného odvětví.

   Školitel: Doskočil Radek, doc. Ing., Ph.D., MSc

6. Standardizace procesů vyprošťovacích a odtahových činností u dopravních nehod vozidel s alternativními pohony

   S ohledem na stále rostoucí podíl vozidel s alternativními pohony provozovaných na území ČR roste i pravděpodobnost jejich účasti na dopravní nehodě. Dopravní nehody vozidel s alternativními pohony se obecně vyznačují zvýšenou nebezpečností, která je dána právě typem daného pohonu, existuje např. zvýšené riziko požáru či exploze, riziko vzniku úrazu elektrickým proudem, riziko úniku velmi nebezpečných látek do okolního prostředí apod. Vyprošťovací a odtahové činnosti u těchto vozidel jsou charakteristické odlišnostmi souvisejícími se specifickou manipulací, nutností volby vhodné trasy odtahu mimo kritickou infrastrukturu, zvážením rizikových míst (tunely, mosty, vodní zdroje atd.), volbou vhodného místa pro odstavení vozidla a jeho monitorováním po dostatečně dlouhou dobu. V současné době není v podmínkách ČR nijak řešena standardizace těchto činností, které by zabezpečily efektivní a bezpečné odstranění následků nehod vozidel s alternativními pohony a zamezily by tak neúměrnému prodloužení doby uzavření komunikací, či vzniku škody na zdraví nebo životním prostředí. Je tak velmi aktuální a společensky prospěšné se danou problematikou komplexně zabývat. Pro soudní inženýrství budou výsledky uvedené práce sloužit pro objasnění znaleckých otázek souvisejících s posouzením způsobu odstraňování tohoto typu nehod na pozemních komunikacích.

   Školitel: Maxera Pavel, Ing., Ph.D.

7. Technicko-právní posuzování silniční nehody za účasti zranitelných účastníků

   Zranitelní účastníci provozu dlouhodobě tvoří přibližně polovinu usmrcených v silničním provozu. Technický a právní pohled na práva a povinnosti účastníků z řad řidičů a chodců (příp. cyklistů) a pohled na příčiny silničních nehod se často liší. Technické řešení mnohdy není jednoznačné a vychází z mnoha předpokladů, které nejsou zcela exaktně známy, přičemž jedním z nich je i např. délka reakční doby řidiče. Délka reakční doby ovlivňuje průběh nehody i možnosti zabránění nehodě, a tedy i posouzení technické příčiny nehody, přitom její konkrétní délka není řidičům obvykle známa a je problematická zejména u nehod za snížené viditelnosti u nízko kontrastních překážek. Dalším aspektem je například problematika náhlosti a neočekávatelnosti vzniku takových překážek ve vztahu ke vzdálenostem a rychlostem kolidujících objektů. Znalecká zkoumání, přestože vycházejí ze stejných počátečních podmínek a mnohdy docházejí i ke stejným průběhům nehod, často výsledky interpretují různě a totéž platí v rozhodovací praxi. Cílem práce bude přiblížení technického a právního pohledu k interpretaci výsledků takových dopravních nehod za účelem zvýšení právní jistoty účastníků nehod, a to na základě nehodových scénářů a mezinárodního srovnání práv a povinností účastníků a rozhodovací praxe. Pro soudní inženýrství bude uvedená práce sloužit pro sblížení obou pohledů a jako pomoc při formulaci technických závěrů znaleckých zkoumání.

   Školitel: Semela Marek, doc. Ing. Bc., Ph.D.

8. Výzkum kvantifikačních metod pro analýzu rizik v provozním prostředí

   Téma je zaměřeno na kvantitativní metody určování míry rizika v provozním prostředí. Vědeckou výzvu představuje převážně dynamické prostředí obsahující neurčený počet proměnných, které vstupují do identifikovaných rizik a které jsou mnohdy podceňovány či naopak přeceňovány, díky semi-kvantitativním metodám. Téma je tak zaměřeno nejen na samotnou identifikaci rizik, ale i jejich podstaty, kde s podporou simulačních a modelovacích nástrojů bude student schopen popsat fungující systém i následně testovat případná identifikovaná rizika, která následně pomocí matematického a statistického aparátu vyčíslí. Vědecký přínos zde představuje převážně vytvoření nového přístupu pro určování provozních rizik, zpřesnění jejich vyhodnocení a tím i zlepšení následného návrhu mitigačních opatření či obecného managementu rizik.

   Školitel: Fujdiak Radek, doc. Ing., Ph.D.