Prezenční studium

4 roky

prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.

Předseda :
prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.
Člen interní :
prof. Ing. Jitka Mohelníková, Ph.D.
doc. Ing. Vít Motyčka, CSc.
prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.
prof. Ing. Miroslav Bajer, CSc.
prof. Ing. Jiří Hirš, CSc.
prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D.
prof. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D.
doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D.
prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., dr. h. c.
Člen externí :
Ing. Petr Andrys
Ing. Petr Sedlák, Ph.D.
Ing. Vladimír Tichomirov, CSc.
prof. Ing. Karel Tuza, CSc.

Cílem studia doktorského studijního programu Pozemní stavby je poskytnout vynikajícím absolventům magisterského studia specializované nejvyšší univerzitní vzdělání a vědeckou přípravu ve vybraných aktuálních oblastech oboru. Studium je zaměřeno na komplexní vědeckou přípravu, metodiku samostatné vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie pozemních staveb s tím, že jako základní disciplíny jsou prezentovány oblasti pozemního stavitelství a to především výzkum a vývoj v oblasti stavebních konstrukcí, konstrukcí dřevostaveb, sanace stavebních materiálů a konstrukcí, dále měřící a diagnostické metody, modelování fyzikálních procesů a úloh stavební fyziky. Vědecká příprava v tomto studijním programu je založena na zvládnutí výchozích teoretických disciplín přírodovědného základu a teoretických a vědních disciplín příslušného zaměření.
Součástí studia je také zapojení studentů do přípravy a řešení národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů, prezentace dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích a jejich publikování v odborných a vědeckých zahraničních i tuzemských časopisech. Během studia získává student nové teoretické poznatky, vlastní zkušenosti z přípravy, realizace a vyhodnocení experimentů a potřebné praktické poznatky také díky úzké spolupráci se stavební praxí a rovněž díky absolvování zahraničních stáží na spolupracujících zahraničních universitách nebo výzkumných pracovištích.
V závěrečné fázi studia provádí student syntézu všech studiem získaných teoretických poznatků i dosažených výsledků vlastní tvůrčí práce a zpracovává svoji doktorskou disertační práci, u níž je kladen důraz na exaktnost a formulování konkrétních přínosů pro další rozvoj studovaného oboru.

Absolvent doktorského studijního programu Pozemní stavby je všestranně teoreticky i odborně vybaveným odborníkem, který zvládl problematiku specializace na vysoké úrovni svých vědomostí a je schopen samostatné tvůrčí práce. Je připraven odborně působit a zastávat samostatné vyšší funkce v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií v sektoru výstavby objektů pozemních staveb, ale i v projekčních firmách, popř. ve státní správě. Získal komplexní teoretickou i odbornou průpravu pro samostatné řešení technických problémů a tvůrčí vědeckou práci. Na základě získaných poznatků, zkušeností, dovedností a vědomostí je připraven k vědecké a tvůrčí činnosti, a to samostatně i v týmech na národní i mezinárodní úrovni. Díky sledování aktuálních trendů v oblasti vývoje v oblasti pozemních staveb a úzké spolupráci oboru se zahraničními univerzitami splňuje absolvent doktorského studijního programu předpoklady ke svému dalšímu odbornému kariérnímu a profesnímu akademickému růstu, a to i v zahraničí.
Po dobu studia si absolvent prakticky osvojuje a získává pedagogické schopnosti, kterých může využít při pedagogicko-vědeckém působení na vzdělávacích institucích, zabývajících se problematikou pozemních staveb v tuzemsku a díky získaným jazykovým znalostem také v zahraničí.

Podstatné rozvinutí teoretických a experimentálních schopností umožňuje absolventovi doktorského studijního programu Pozemní stavby samostatnou tvůrčí činnost týkající se zejména pozemního stavitelství včetně souvisejících specializací zejména v oblasti technických zařízení budov (ZTI, vytápění, vzduchotechnika), vyspělých speciálních technologií staveb, stavební fyziky (stavební tepelné technicky, stavební akustiky a denního osvětlení budov), speciálních sanací staveb, požární bezpečnosti budov a enviromentálně vyspělých staveb.
Absolvent je schopen samostatné tvůrčí činnosti zejména v oblasti výzkumu a vývoje – je odborně vybaven a schopen samostatně řešit složité problémy např. při optimalizaci výběru vhodných materiálů či jejich skladeb zohledňující společenské potřeby, provozní požadavky, rizika, ekonomické dopady a vlivy na životní prostředí.
Uplatnění absolventů programu Pozemní stavby je v širokých oblastech stavebnictví spočívajících např. v návrhu speciálních prvků a konstrukcí Pozemní staveb včetně ověřování jejich funkčnosti a spolehlivosti a to jak s využitím experimentálních postupů, tak s pomocí numerických modelů.
Absolvent má dobré předpoklady také k uplatnění v akademické sféře i v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. Jeho vybavení znalostmi cizích jazyků v oblasti své odbornosti je předpokladem pro eventuální působení v zahraničí. Po splnění délky praxe a zákonných podmínek se může u ČKAIT autorizovat jako stavební inženýr ve specializaci Pozemní stavby, Technika prostředí staveb nebo Energetické auditorství.
Dlouhodobá uplatnitelnost absolventů stávajícího doktorského studijního programu Pozemní stavby v praxi je dle interních statistik prakticky 100 % a to nejen po ukončení studia, ale i při předčasném ukončení studia. U absolventů je v praxi oceňována zejména schopnost samostatného řešení složitých odborných problémů a schopnost komunikace minimálně v anglickém jazyku.
Mnozí absolventi DSP Pozemní stavby po úspěšném ukončení studia přechází do zaměstnaneckého poměru na fakultě a následně rozvíjí své tvůrčí schopnosti, snižují věkový průměr pedagogů fakulty a následně se úspěšně habilitují, případně absolvují jmenovací řízení a jsou tedy zárukou rozvoje a budoucností fakulty.

Splnění předmětů individuálního studijního plánu, úspěšné vykonání státní doktorské zkoušky, zahraniční praxe, příslušná tvůrčí činnost a úspěšná obhajoba disertační práce.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů studijních programů uskutečňovaných na Fakultě stavební VUT vymezuje:
Řád studijních programů VUT (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty), který podle čl. 1, odst. 1 písmene:
c) vymezuje procesy vzniku, schvalování a změn návrhů studijních programů před jejich předložením k akreditaci Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství,
d) stanovuje formální náležitosti studijních programů a studijních předmětů,
e) vymezuje povinnosti garantů studijních programů a garantů předmětů,
f) vymezuje standardy studijních programů na VUT,
g) vymezuje principy zajišťování kvality studijních programů.
Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty)
Podrobnosti podmínek pro studium na Fakultě stavební VUT v Brně upravuje Směrnice děkana Pro uskutečňování doktorských studijních programů v prezenční formě studia na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (www.fce.vutbr.cz/studium/predpisy/normy.asp?kategorie_id=56)
Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu, který zpracuje v úvodu studia školitel ve spolupráci s doktorandem. Individuální studijní plán je pro doktoranda závazný. Jsou v něm specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit.
Během prvních tří semestrů skládá doktorand zkoušky z povinných, povinně volitelných příp. volitelných předmětů a současně se intenzivně zabývá vlastním studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a průběžným publikováním takto získaných poznatků a vlastních výsledků. V dalších semestrech se doktorand již více soustřeďuje na výzkum a vývoj, který souvisí s tématem disertační práce, na publikování výsledků své tvůrčí práce a na vlastní zpracování disertační práce. Do konce pátého semestru skládá doktorand státní doktorskou zkoušku. Doktorand je také zapojen do pedagogické činnosti, která je součástí jeho vědecké přípravy.
Součástí individuálního studijního plánu jsou v jednotlivých ročnících vědecké výstupy:
- pravidelná publikační aktivita (Juniorstav a podobné),
- účast na vědeckých konferencích v tuzemsku i v zahraniční,
- pro obhajobu DZP nutno publikovat – min. 2x Scopus nebo 1x WOS s impakt faktorem.

Na Fakultě stavební VUT je v současné době zajištěn bezbariérový přístup do všech výukových místností. Studenti však musí být zdravotně způsobilí pro získání kvalifikace stavebního inženýra. Při prakticky orientované laboratorní výuce musí být schopni samostatné obsluhy měřicích přístrojů a obdobného laboratorního vybavení, aniž by tím ohrožovali sebe nebo své okolí.
VUT poskytuje podporu studentům se specifickými potřebami, podrobnosti jsou uvedeny ve Směrnici č. 11/2017 (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty/-d141841/uplne-zneni-smernice-c-11-2017-p147551).
K podpoře zajištění rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání má VUT v organizační struktuře začleněno Poradenské centrum „Alfons“, které je součástí Institutu celoživotního vzdělávání VUT a jeho posláním je poskytovat poradenství a podpůrné služby uchazečům a studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Specifickými vzdělávacími potřebami se rozumí poruchy učení, fyzický a smyslový handicap, chronické somatické onemocnění, poruchy autistického spektra, narušené komunikační schopnosti a psychické onemocnění (alfons.vutbr.cz/o-nas).
Studentům jsou poskytovány informace týkající se přístupnosti studijních programů vzhledem ke specifickým potřebám uchazeče, informace o architektonické přístupnosti jednotlivých fakult a součástí univerzity, o možnostech ubytování na kolejích VUT, o možnostech adaptace přijímacího řízení a adaptaci samotného studia. K dalším službám centra pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pak také patří tlumočnický a přepisovatelský servis, či asistenční služby – průvodcovské, prostorové orientace s cílem umožnit těmto studentům především prokázat své dovednosti a znalosti stejně jako ostatní studenti. Děje se tak prostřednictvím tzv. adaptace studia, tedy vhodnou úpravou studijního režimu, což však nelze chápat jako zjednodušení obsahu studia či úlevy studijních povinností.

Doktorský studijní program Pozemní stavby navazuje na navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, zejm. na studijní obory Pozemní stavby a Realizace staveb, příp. i na další studijní obory a sesterské navazující magisterské studijní programy. Po akreditaci navazujících magisterských studijních programů Stavební inženýrství – pozemní stavby a Stavební inženýrství – realizace staveb na tyto programy.

2. kolo (podání přihlášek od 10.10.2020 do 15.12.2020)

1. Analýza dynamiky energetických toků v budovách s téměř nulovou spotřebou energie

   Budovy s téměř nulovou spotřebou energie využívají především energii z obnovitelných zdrojů. Potenciál této energie je variabilní v čase stejně jako potřeba energie v budovách. Analýza dynamiky energetických toků v budovách a systémech umožní optimalizaci volby zdrojů energie a efektivní využívání energie. Analýza bude sloužit k nastavení systému monitorování a řízení a návrhu vhodných technologií.

   Školitel: Hirš Jiří, prof. Ing., CSc.

2. Analýza provozních okrajových podmínek zemních výměníků pro tepelná čerpadla

   Analýza dynamických okrajových podmínek zeminy ve vztahu k zemním výměníkům tepelných čerpadel a možnosti operativního řízení a stanovení tepelného výkonu výměníku. Využítí Z-metru pro experimentální ověření tepelných procesů v zeminách.

   Školitel: Hirš Jiří, prof. Ing., CSc.

3. Detail v architektuře

   Každý architektonický detail vytvořený jednotlivcem je jedinečný. Jakmile se však detail stane univerzální, stává se zastaralým, proto musí být vždy odlišný, aby byl nenahraditelný. V průběhu posledních let vznikají v architektuře zajímavé detaily sloupů, stěn, stropů nebo schodišť. To umožňují jak nové technologie, tak nové materiály. Úlohou doktoranda bude zaměřit se na tento rýchlý vývoj. Je totiž smutné jak málo publikací se této témě věnuje komplexně. Doktorand bude také zapojen přímo do výuky v předmětu Detail v architektuře I. a II.

   Školitel: Dulenčín Juraj, doc. Ing. arch., Ph.D.

4. FRP výztuže - navrhování, experimenty, vyztužování betonových a zděných konstrukcí

   vyztužování betonových a zděných kcí, vnitřní FRP výztuž, vybrané problémy návrhu vyztužení, varianta předepnutá i nepředepnutá

   Školitel: Štěpánek Petr, prof. RNDr. Ing., CSc., dr. h. c.

5. Numerické modelování akustického tlaku ve vnitřním prostředí budov

   Disertační práce je založena na teoretickém a experimentálním výzkumu. Teoretická část je zaměřena na numerické modelování akustického tlaku ve vnitřním prostředí budov s cílem vyvinout pokročilý stavební prvek pro absorpci zvukových vln. Experimentální část výzkumu je uplatněna pro validaci teoretického návrhu. Očekávaným přínosem disertační práce je rozšíření současného stavu poznání v oblasti stavební akustiky o nové poznatky.

   Školitel: Plášek Josef, Ing., Ph.D.

6. Numerické modelování přenosu tepla ve stavebnictví

   Téma doktorské práce je zaměřeno na vývoj, validaci, verifikaci a teoreticko-experimentální aplikaci numerických modelů popisujících přenos tepla v prostoru a čase. Tyto časoprostorově deterministické numerické modely přenosu tepla založené na zákonech termodynamiky jsou ve stavebnictví uplatnitelné zejména při tvorbě vnitřního prostředí v budově, stejně jako při vývoji pokročilých systémů TZB.

   Školitel: Plášek Josef, Ing., Ph.D.

7. Optimalizace návrhu betonových konstrukcí

   Definice optimalizačního modelu konstrukce pro: 1. návrh prvku, 2. zesilování stávajícího, 3. dtto pro konstrukce. Varianta výpočtu: stochastická, deterministická (dle aplikační třídy úloh), typ omezujících podmínek, třídy účelových funkcí.

   Školitel: Štěpánek Petr, prof. RNDr. Ing., CSc., dr. h. c.

8. Řízení provozu systémů TZB v budovách

   Výzkum inteligentních systémů řízení systémů technických zařízení budov. Zaměření na energetickou efektivnost, kvalitu vnitřního prostředí a tvorbu datových vstupů pro řídící systémy s využitím dynamického modelování chování budov a systémů TZB. Inteligentní distribuce energie mezi budovami.

   Školitel: Hirš Jiří, prof. Ing., CSc.

9. Studium stavebně fyzikálních procesů u 3D tištěných konstrukcí pozemních staveb

   Studium přenosu tepla a vlhkosti u 3D tištěných konstrukcí obálky pozemních staveb. Včetně zohlednění technologie výroby.

   Školitel: Bečkovský David, doc. Ing., Ph.D.

10. Výzkum prvků a systemů technických zařízení budov

    Výzkum prvků a systemů technických zařízení budov – vytápění, větrání, chlazení (HVAC) - směřující k dosažení tepelného komfortu v budovách při minimální provozní energetické náročnosti. Výzkum systémů HVAC bude zaměřen na optimalizaci jejich návrhu a provozování s využitím nízkopotenciálního tepla a chladu. Výzkum bude prováděn v teoretické rovině vývojem matematicko-fyzikálních modelů a v rovině experimentální pak laboratorními experimenty a měření in situ metodou PIV.

    Školitel: Šikula Ondřej, prof. Ing., Ph.D.

11. Zesilování betonových/zděných konstrukcí

    moderní metody zesilování, předpětí, dodatečná výztuž

    Školitel: Štěpánek Petr, prof. RNDr. Ing., CSc., dr. h. c.

1. kolo (podání přihlášek od 15.06.2020 do 31.07.2020)

1. Stavebně fyzikální aspekty tubusových světlovodů

   V současnosti jsou tubusové světlovody postupně vylepšovány kvůli neustále se zvyšujícím požadavkům na tepelnou pohodu staveb. To má za následek zhoršení jejich fyzikálních vlastností. Proto je nezbytné vytvořit ucelený přehled o stavebně fyzikálních aspektech tubusových světlovodů , který může bude založen na experimentálních měřeních a počítačových simulacích stavebně fyzikálních veličin. Získané závěry bude snahou zakomponovat do návrhu funkčního vzorku upraveného tubusového světlovodu.

   Školitel: Vajkay František, Ing., Ph.D.

2. Tepelné mosty polárních stanic v extrémních klimatech

   V extrémním klimatu především jižního pólu, kde se nachází velké množství budov polárních stanic, se vyskytuje více poruch než v běžném klimatu v ČR. Je proto zajímavé, navrhovat a ověřovat novodobá řešení. V průběhu studia se předpokládá zkoumání "in situ".

   Školitel: Kalousek Miloš, doc. Ing., Ph.D.

3. Vliv vlhkosti na tepelně izolační vlastnosti stavební hmoty

   Cílem práce je popsat vliv pronikající vlhkosti přes trhliny a díry do zateplovacích systémů ETICS na stavebně fyzikální, případě mechanické vlastnosti ETICS. Cílů má být dosaženo na základě experimentálních měření prováděných "in situ", laboratorně prováděných epxerimentálních měření, numericých simulací a jejich vzájemných komparací.

   Školitel: Šuhajda Karel, doc. Ing., Ph.D.

4. Vliv vnesené vlhkosti na projevy poruch podlahových krytin

   Ve stavební praxi se lze poměrně často setkat s případy poruch podlahových paro-nepropustných a paro-propustných podlahových krytin způsobených vnesenou vlhkostí. V rámci práce se předpokládá popis příčin vlhkostních projevů s analýzou jevů, které poruchy způsobují. Vlhkostní projevy budou řešeny pro různé typy a spojení podlahových krytin.

   Školitel: Pěnčík Jan, prof. Ing., Ph.D.

5. Využití cementovláknitých desek pro konstrukce interiérových schodišť

   Cementovláknité desky, které se nyní používají zejména pro doplňkové konstrukce lze použít i pro interiérová schodiště. Toto jejich použití však je nutné podložit materiálovými testy s ohledem na jiný způsob namáhání desek, které oproti zvyklostem by byly v případně schodnic zatíženy ve své střednicové rovině. Toto obsáhlé téma předpokládá jednak materiálové zkoušky s případnou modifikací výrobního procesu a složení, ale i analýzy částí schodišť pomocí numerického modelování (FEA).

   Školitel: Pěnčík Jan, prof. Ing., Ph.D.

6. Znečištění vnitřních a vnějších povrchů ve stavební světelné technice

   Při výpočtech pro určení činitele denní osvětlenosti se uvažuje s koeficienty znečištění interiéru a exteriéru osvětlovací soustavy. Hodnoty těchto koeficientů byly stanoveny již v roce 1994. Od té doby neprošly aktualizací a úpravou, kterou si vyžaduje jiný životní styl (na silnicích se jezdí více aut, topí se plynem a elektřinou, atd.). Cílem práce je zkoumat vliv aktuálního životního stylu na znečištění povrchů a skel, a na světelnou pohodu v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu.

   Školitel: Vajkay František, Ing., Ph.D.