Kombinované studium

4 roky

prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.

Předseda :
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.
Člen interní :
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.
prof. RNDr. Zdeněk Chobola, CSc.
doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc.
prof. Ing. Marcela Fridrichová, CSc.
prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc.
doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D.
doc. Ing. Nikol Žižková, Ph.D.
prof. Ing. Pavel Schmid, Ph.D.
Člen externí :
Ing. Zdeněk Jeřábek, CSc.
Ing. Štěpán Bohuš, Ph.D.

Cílem studia doktorského studijního programu Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství je poskytnout vynikajícím absolventům magisterského studia specializované nejvyšší univerzitní vzdělání a vědeckou přípravu ve vybraných aktuálních oblastech oboru. Studium je zaměřeno na komplexní vědeckou přípravu, metodiku samostatné vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie stavebních látek s tím, že jako základní disciplíny jsou prezentovány fyzika látek, fyzikální chemie silikátů, teorie kompozitních materiálů, mikrostruktura stavebních látek, užití stavebních látek, trvanlivost a sanace materiálů a konstrukcí, dále měřící a diagnostické metody, modelování fyzikálních procesů a úloh stavební fyziky. Vědecká příprava v tomto studijním programu je založena na zvládnutí výchozích teoretických disciplín přírodovědného základu a teoretických a vědních disciplín příslušného zaměření.
Cílem studia je rovněž zapojení posluchačů do přípravy a řešení národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů, prezentace dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích a jejich publikování v odborných a vědeckých zahraničních i tuzemských časopisech. Během studia získává student nové teoretické poznatky, vlastní zkušenosti z přípravy, realizace a vyhodnocení experimentů a potřebné praktické poznatky také díky úzké spolupráci se stavební praxí a rovněž díky absolvování alespoň jedné zahraniční stáže na spolupracující zahraniční universitě případně jiném výzkumném pracovišti.

Absolvent doktorského studijního programu Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství je po úspěšném absolvování nejvyšší formy vysokoškolského studia odborně připraven a vybaven pro řešení teoretických i praktických úkolů v rámci široké oblasti výroby a zkoušení stavebních hmot. Na základě získaných poznatků, zkušeností, dovedností a vědomostí je připraven k vědecké a tvůrčí činnosti, a to samostatně i v týmech na národní i mezinárodní úrovni. Díky sledování aktuálních trendů v oblasti vývoje stavebních materiálů a úzké spolupráci oboru se zahraničními universitami splňuje absolvent doktorského studijního programu předpoklady ke svému dalšímu odbornému kariérnímu a profesnímu akademickému růstu, a to i v zahraničí. Po dobu studia si absolvent prakticky osvojuje a získává pedagogické schopnosti, kterých může využít při pedagogicko-vědeckém působení na vzdělávacích institucích, zabývajících se problematikou stavebních materiálů v tuzemsku a díky získaným jazykovým znalostem také v zahraničí.

Absolvent doktorského studijního programu Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství je po absolvování studia připraven se uplatnit ve vývoji, výzkumu, v tvůrčím inženýrském řešení problematiky týkající se: návrhu stavebních hmot, jejich vývoje, inovací, standardních i nových progresivních technologií výroby, testování a verifikace jejich vlastností; optimálního uplatnění stavebních materiálů v konstrukcích staveb; metod sledování trvanlivosti; stavebně technického průzkumu a diagnostických metod; návrhu sanačních postupů až po otázky spojené s recyklací materiálů po ukončení jejich životnosti.
Absolvent získá znalosti v oblasti teoretických poznatků stavebnictví (mikrostruktury stavebních látek, fyzikální chemie stavebních materiálů, trvanlivosti a sanace stavebních materiálů, atd.), ekonomických a ekologických aspektů technologie výroby, statistiky, vědecké práce a také nové vlastní zkušenosti z přípravy, realizace a vyhodnocení nezbytných experimentů a potřebné praktické poznatky. Důraz je kladen na výzkum a spolupráci s praxí v oblasti nových progresivních hmot a technologií, využívání druhotných surovin jako alternativních surovinových zdrojů přispívajících k rozvoji environmentálně šetrnějších technologií a zároveň přispívající ke snižování vstupních i výrobních nákladů. V rámci získaných dovedností je absolvent schopen řešit složité stavebně-technické a manažerské problémy v průmyslu stavebních hmot či jejich aplikaci na stavbách různého charakteru, je schopen uplatnit se ve vrcholovém managementu i marketingu v oboru Stavebnictví a je připraven na svoje inženýrské působení v praxi. Zároveň je absolvent schopen samostatného vědeckého bádání a samostatné tvůrčí práce v oblasti výzkumu a vývoje nových stavebních materiálů.
Absolvent disponuje kompetencemi pro široké uplatnění v oblastech technologie výroby všech druhů stavebních materiálů (např. maltovin, keramiky, betonu, dílců, kompozitních materiálů, polymerů a ostatních stavebních hmot). V praxi i ve vědecko-výzkumných týmech vykazuje hluboké a systematické znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám. Absolvent je schopen řídit náročné odborné technické činnosti a nést odpovědnost za jejich kvalitu a za odborné řízení jednotlivců i skupin. Jeho vybavení znalostmi cizích jazyků v oblasti své odbornosti je předpokladem pro eventuální působení v zahraničí. Po splnění délky praxe a zákonných podmínek se může zároveň u ČKAIT autorizovat jako stavební inženýr ve specializaci Zkoušení a diagnostika staveb, Energetické auditorství nebo oboru Technologická zařízení staveb. Průběžná aktivní vědecká činnost je rovněž předpokladem nejen k dosažení schopnosti srozumitelně a přesvědčivě sdělovat vlastní poznatky v oboru ostatním členům vědecké komunity na mezinárodní úrovni i široké veřejnosti, ale také možnému uplatnění absolventů jako akademických a vědecko-výzkumných pracovníků vysokých škol, výzkumných institucí a znaleckých ústavů s možností kariérního a profesního růstu.

Splnění předmětů individuálního studijního plánu, úspěšné vykonání státní doktorské zkoušky, zahraniční praxe, příslušná tvůrčí činnost a úspěšná obhajoba disertační práce.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů studijních programů uskutečňovaných na Fakultě stavební VUT vymezuje:
Řád studijních programů VUT (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty), který podle čl. 1, odst. 1 písmene:
c) vymezuje procesy vzniku, schvalování a změn návrhů studijních programů před jejich předložením k akreditaci Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství,
d) stanovuje formální náležitosti studijních programů a studijních předmětů,
e) vymezuje povinnosti garantů studijních programů a garantů předmětů,
f) vymezuje standardy studijních programů na VUT,
g) vymezuje principy zajišťování kvality studijních programů.
Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty)
Podrobnosti podmínek pro studium na Fakultě stavební VUT v Brně upravuje Směrnice děkana Pro uskutečňování doktorských studijních programů v prezenční formě studia na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (www.fce.vutbr.cz/studium/predpisy/normy.asp?kategorie_id=56)
Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu, který zpracuje v úvodu studia školitel ve spolupráci s doktorandem. Individuální studijní plán je pro doktoranda závazný. Jsou v něm specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit.
Během prvních tří semestrů skládá doktorand zkoušky z povinných, povinně volitelných příp. volitelných předmětů a současně se intenzivně zabývá vlastním studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a průběžným publikováním takto získaných poznatků a vlastních výsledků. V dalších semestrech se doktorand již více soustřeďuje na výzkum a vývoj, který souvisí s tématem disertační práce, na publikování výsledků své tvůrčí práce a na vlastní zpracování disertační práce. Do konce pátého semestru skládá doktorand státní doktorskou zkoušku. Doktorand je také zapojen do pedagogické činnosti, která je součástí jeho vědecké přípravy.
Součástí individuálního studijního plánu jsou v jednotlivých ročnících vědecké výstupy:
- pravidelná publikační aktivita (Juniorstav a podobné),
- účast na vědeckých konferencích v tuzemsku i v zahraniční,
- pro obhajobu DZP nutno publikovat – min. 2x Scopus nebo 1x WOS s impakt faktorem.

Na Fakultě stavební VUT je v současné době zajištěn bezbariérový přístup do všech výukových místností. Studenti však musí být zdravotně způsobilí pro získání kvalifikace stavebního inženýra. Při prakticky orientované laboratorní výuce musí být schopni samostatné obsluhy měřicích přístrojů a obdobného laboratorního vybavení, aniž by tím ohrožovali sebe nebo své okolí.
VUT poskytuje podporu studentům se specifickými potřebami, podrobnosti jsou uvedeny ve Směrnici č. 11/2017 (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty/-d141841/uplne-zneni-smernice-c-11-2017-p147551).
K podpoře zajištění rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání má VUT v organizační struktuře začleněno Poradenské centrum „Alfons“, které je součástí Institutu celoživotního vzdělávání VUT a jeho posláním je poskytovat poradenství a podpůrné služby uchazečům a studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Specifickými vzdělávacími potřebami se rozumí poruchy učení, fyzický a smyslový handicap, chronické somatické onemocnění, poruchy autistického spektra, narušené komunikační schopnosti a psychické onemocnění (alfons.vutbr.cz/o-nas).
Studentům jsou poskytovány informace týkající se přístupnosti studijních programů vzhledem ke specifickým potřebám uchazeče, informace o architektonické přístupnosti jednotlivých fakult a součástí univerzity, o možnostech ubytování na kolejích VUT, o možnostech adaptace přijímacího řízení a adaptaci samotného studia. K dalším službám centra pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pak také patří tlumočnický a přepisovatelský servis, či asistenční služby – průvodcovské, prostorové orientace s cílem umožnit těmto studentům především prokázat své dovednosti a znalosti stejně jako ostatní studenti. Děje se tak prostřednictvím tzv. adaptace studia, tedy vhodnou úpravou studijního režimu, což však nelze chápat jako zjednodušení obsahu studia či úlevy studijních povinností.

Doktorský studijní program Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství navazuje na navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, zejm. na studijní obor Stavebně materiálové inženýrství, příp. i na další studijní obory a sesterské navazující magisterské studijní programy. Po akreditaci navazujícího magisterského studijního programu Stavební inženýrství – stavební materiály a technologie na tento program.

2. kolo (podání přihlášek od 10.10.2020 do 15.12.2020)

1. Analýza metod měření vlhkosti v konstrukcích budov

   Studium šíření vlhkosti ve stavebních konstrukcích, popis šíření kapalné fáze a vodní páry pórovým systémem staviv za různých okrajových podmínek, experimentální ověření vlhkostního stavu měřením. V rámci studia se student seznámí s moderními způsoby popisu jak prostředí pro síření prostředí, tak i s okrajovými podmínkami platnými pro středoevropské klima.

   Školitel: Šťastník Stanislav, prof. RNDr. Ing., CSc. Ph.D.

2. Materiálové využití odpadů z produkce kompozitů na bázi silikátové matrice a organického plniva

   Podstata práce spočívá ve výzkumu a vývoji cementotřískových kompozitů za využití odpadů z jejich výroby. Posouzeny budou vlastnosti odpadů, alternativy jejich předúpravy, a možnosti jejich aplikace do surovinové směsi. Součástí práce je ověření fyzikálně-mechanických parametrů modifikovaných desek, a rovněž i analýza a studium reakcí probíhajících při utváření struktury silikátových kompozitních hmot s dřevěnými plnivy při zohlednění různých podmínek výroby a typů vstupních surovin.

   Školitel: Bydžovský Jiří, doc. Ing., CSc.

3. Možnosti ovlivňování vodotěsnosti betonu s trhlinami

   Cílem disertační práce je výzkum možností ovlivňování vodotěsnosti betonu, v kterém jsou přítomny trhliny. Zejména jde o laboratorní studium vlivu utěsňujících přísad do betonu na bázi tzv. sekundární krystalizace betonu na autonomní dotěsňování trhlin v betonu. Druhotným cílem práce je zjistit vliv dávkování těchto krystalizačních utěsňujících přísad do betonu na kvalitu a rychlost autonomního dotěsnění trhlin v betonu.

   Školitel: Dohnálek Pavel, Ing., Ph.D.

4. Použití metody sol-gel pro výrobu tepelně izolačních žáruvzdorných materiálů

   Jedním z moderních směrů pro získání vysoce kvalitních výrobků je aplikace metody sol-gel ve výrobě žáromateriálů. Jedná se o nízkoteplotní způsob přípravy skelných a keramických materiálů cestou chemické polymerace. Výhody užití těchto gelů jsou například chemická čistota a stejnorodost, mezerovitost, nízká výrobní teplota, schopnost produkovat nové chemické složení, odolnost proti korozi a možnost zvýšení mechanické odolnosti.

   Školitel: Nevřivová Lenka, doc. Ing., Ph.D.

5. Přenos tepla zářením v interiérech budov

   Současná stavební tepelná technika počítá tepelné ztráty na základě tepelného vedení přes opláštění budov. Ztráty ve wattech na metr čtvereční jsou počítány jako podíl teplotního rozdílu na obou stranách opláštění a celkového tepleného odporu pláště včetně přestupných povrchových odporů. Existuje však možnost obecnějšího přístupu, který zahrnuje přenos zářivého a konvektivního tepla od zdroje k opláštění, vedení přes materiál opláštění a zářivý a konvektivní přenos tepla na exteriérové straně. Jde o náročný ab initio výpočet, který nepoužívá žádných pevných konstant. Zářivý přenos v interiéru je možné řešit pomocí matice pohledových faktorů a systému rovnic pro radiozity. Konvektivní přenos je možné řešit pomocí Nusseltových korelačních funkcí. Oba přenosy je pak možné vzájemně skloubit do systému transcendentních rovnic a řešení provádět pomocí Newtonovy iterativní procedury. Cílem doktorandské práce by mělo být vytvoření obecného postupu pro takový výpočet a aplikovat jej na vybranou místnost rodinného domu.

   Školitel: Ficker Tomáš, prof. RNDr., DrSc.

6. Sledování chování stavebních materiálů při mechanickém zatěžování metodouakustické emise

   Metoda akustické emise je ve stavebnictví neobvyklá nedestruktivní technika, která popisuje pouze aktivní vady nebo změny, které vznikají vnášením nebezpečného napětí do struktury. Metoda je vhodná pro použití v homogenních strukturách kovových konstrukcí, kde jsou trhliny vysoce aktivní (vytváří zvuk). Aplikace metody akustické emise ve stavebnictví není až tak moc používána, protože stavební konstrukce jsou nehomogenní. Využití programových prostředků Matlab k vyhodnocení měření.

   Školitel: Pazdera Luboš, prof. Ing., CSc.

7. Studium možností využití druhotných surovin pro výrobu stavebních hmot

   Využití průmyslových odpadů jako druhotných surovin, zejména z energetických zdrojů, představuje dlouholetý ekologický problém. V současnosti se začíná projevovat nedostatek přírodních materiálů, které se používají pro výrobu stavebních hmot. V rámci řešení tématu jsou vyhledávány a posuzovány možnosti širších aplikací sruhotných surovin, zejména ve stavebnictví, ve výrobě stavebních hmot. Paralelně jsou zpracovávány teoretické a aplikační podklady jako odborný základ pro environmentální a ekonomické studie.

   Školitel: Kulísek Karel, doc. Ing., CSc.

8. Studium možností využití recyklovaných plniv jako náhrady přírodních kameniv

   Téma dizertační práce bude zaměřeno na studium možností využívání recyklovaných hrubých kameniv vzniklých z demolic starých objektů jako možné náhrady klasických přírodních kameniv pro výrobu betonů. Potenciál náhrady přírodních zdrojů kameniv z demolic stavebních objektů by mohl do značné míry nahradit deficitní přírodní zdroje. Jedná se zejména o cihelné a betonové recykláty frakcí 4 až 22 mm. Práce bude řešit problematiku třídění, drcení stavebních demoličních odpadů pro výrobu obvykle používaných frakcí. Experimentálně na recepturách betonů do pevnostních tříd C30/37 bude testována šíře možné náhrady přírodních zdrojů jak s dopadem na mechanické, tak trvanlivostní parametry betonů

   Školitel: Hela Rudolf, prof. Ing., CSc.

9. Studium pucolánových a latentně hydraulických vlastností zbytků po těžbě polymetalických rud

   Cílem práce bude výzkum v oblasti technologií využití, zpracování a zhodnocení hlušiny po těžbě rudných nerostných surovin v kombinaci s dostupnými vedlejšími energetickými produkty. Záměrem je nalézt využití v oblasti výroby anorganických pojiv s nízkou uhlíkovou stopou.

   Školitel: Dvořák Karel, doc. Ing., Ph.D.

10. Studium struktury silikátových kompozitů se sníženou impedancí

    Podstatou řešení práce je v systematických krocích vytvořit silikátový kompozit se sníženou impedancí. Konkrétně bude řešena otázka vlivu charakteru elektricky vodivého plniva, vlivu kompozice směsi a vlivu vytvořené mikro a nanostruktury na impedanci a fyzikálně-mechanické parametry kompozitu. Následovat bude studium vlivu vnějšího prostředí jako je vlhkost, teplota, deformace, zatěžování elektrickým proudem atp.

    Školitel: Drochytka Rostislav, prof. Ing., CSc., MBA, dr. h. c.

11. Studium tepelně-izolační vlastnosti tenkých vzduchových vrstev s reflexními povrchy

    Studie vlastností tepelně izolačních termoreflexních fóliových izolací a jejich použití ve stavebnictví, pasivních a energeticky úsporných domů, výrobních hal, sportovišť aj. Předmětem je studium transportních jevů šíření tepla strukturou termoreflexních izolantů, jejich fyzikální vlastnosti i porovnání s klasickými izolanty. Téma obsahuje ověření konstrukčních způsobů zabudování tepelných izolací do staveb.

    Školitel: Šťastník Stanislav, prof. RNDr. Ing., CSc. Ph.D.

12. Využití akustických metod pro nedestruktivní testování betonu s polymerními vlákny degradovaného vysokou teplotou

    Cílem práce je vypracovat metodiku nedestruktivního testování betonu s polymerními vlákny degradovaného vysokou teplotou. Přínosem polymerních vláken je, že v případě požáru vyhoří a umožní tak odchod vodních par, které obvykle způsobují poškození či destrukci betonových konstrukcí.

    Školitel: Chobola Zdeněk, prof. RNDr., CSc.

13. Využití akustických metod pro posouzení stavu degradovaných stavebních kompozitů

    Cílem je využití akustických metod jako je akustická emise, impakt-echo a nelineární ultrazvuková spektroskopie pro rychlé nedestruktivní testování stavu degradovaných stavebních kompozitů. Výsledky budou porovnány s klasickými metodami: pevnost betonu v tlaku, v tahu (prostý tah, příčný tah, tah ohybem), statické a dynamické moduly pružnosti.

    Školitel: Topolář Libor, doc. Mgr., Ph.D.

14. Využití nedestruktivních metod stavebních materiálů pro optimalizaci vodivostních přídavků se zaměřením na zvýšení jejich senzorických vlastností

    Na základě Debyeovy teorie dielektrika bude sledována změna impedančních parametrů vzorků na cementovém i bezcementovém základu. Cílem je optimalizace vodivostního přídavku (grafit, saze, CNT) přidávaných do základní matrice. Práce se má věnovat problematice senzorických vlastností při zatěžování vzorků v tlaku a jejich optimalizaci s primárním zaměřením na cementové směsi a stanovení perkolačního prahu.

    Školitel: Kusák Ivo, doc. Mgr., Ph.D., MBA

15. Využití principů počítačové tomografie v akustickém testování stavebních materiálů

    Akustická tomografie je metoda, která umožňuje lokalizovat nehomogenity ve zkoumaném prostředí. Cílem práce je výpočet a vizualizace dutin v materiálech pomocí akustické tomografie a stanovení její rozlišovací schopnosti.

    Školitel: Martinek Jan, doc. Mgr., Ph.D.

16. Využití superabsorbent polymerů ve správkových hmotách

    Správkové hmoty na cementové a polymercementové bázi jsou při sanacích železobetonových konstrukcí obvykle aplikovány v poměrně tenkých vrstvách, což nepříznivě ovlivňuje jejich zrání v důsledku rychlého odparu záměsové vody. Využití superabsorbent polymerů (SAP) umožní jejich delší samoošetřování. Cílem práce je ověření vlivu SAP na vlastnosti správkové malty v čerstvém i zatvrdlém stavu, součástí práce bude posouzení vlivu SAP na míru hydratace pojiva, a na ovlivnění mikrostruktury ztvrdlého kompozitu.

    Školitel: Bydžovský Jiří, doc. Ing., CSc.

17. Vývoj ekologických vodopropustných či vodu zadržujících betonů

    V současnosti se začíná i v ČR projevovat výrazný pokles zásob spodních vod. Částečně je to zaviněno i velkou zastavěností betonovými či asfaltovými plochami a jejich odkanalizováním. Práce se bude zabývat vývojem trvanlivých betonů buď s vysokou schopností propouštět dešťovou vodu do podkladních vrstev komunikací či zpevněných ploch. Druhou možností jsou betony s vysokou schopností absorbce vody a následně jejich zpětné odpařování do ovzduší, čímž se může dosáhnout i snížení teplot v městských aglomeracích.

    Školitel: Hela Rudolf, prof. Ing., CSc.

1. kolo (podání přihlášek od 15.06.2020 do 31.07.2020)

1. Lepené spoje konstrukčního dřeva

   V případě lepených spojů u dřeva v současnosti převládají spoje zubovité, které se většinou spojují za použití polyuretanových lepidel. Pro zvýšení únosnosti spojů je možné použit modifikace lepidla vlákny, které mohou lokálně zvýšit únosnost spoje. V rámci práce se předpokládá, že bude experimentálně ověřen vliv plnění lepidel různými typy plniv či vláken a bude ověřován vliv na únosnost spoje, příp. teplotní odolnost.

   Školitel: Vaněrek Jan, doc. Ing., Ph.D.

2. Použití metody sol-gel pro výrobu tepelně izolačních žáruvzdorných materiálů

   Jedním z moderních směrů pro získání vysoce kvalitních výrobků je aplikace metody sol-gel ve výrobě žáromateriálů. Jedná se o nízkoteplotní způsob přípravy skelných a keramických materiálů cestou chemické polymerace. Výhody užití těchto gelů jsou například chemická čistota a stejnorodost, mezerovitost, nízká výrobní teplota, schopnost produkovat nové chemické složení, odolnost proti korozi a možnost zvýšení mechanické odolnosti.

   Školitel: Nevřivová Lenka, doc. Ing., Ph.D.

3. Sledování chování stavebních materiálů při mechanickém zatěžování metodouakustické emise

   Metoda akustické emise je ve stavebnictví neobvyklá nedestruktivní technika, která popisuje pouze aktivní vady nebo změny, které vznikají vnášením nebezpečného napětí do struktury. Metoda je vhodná pro použití v homogenních strukturách kovových konstrukcí, kde jsou trhliny vysoce aktivní (vytváří zvuk). Aplikace metody akustické emise ve stavebnictví není až tak moc používána, protože stavební konstrukce jsou nehomogenní. Využití programových prostředků Matlab k vyhodnocení měření.

   Školitel: Pazdera Luboš, prof. Ing., CSc.

4. Studium elektricky vodivých silikátových kompozitů

   Předmětem disertační práce bude studium silikátových kompozitů s elektricky vodivou funkcí. Vysoké elektrické vodivosti, potažmo nízké impedance, silikátových hmot bude dosaženo zejména použitím vhodných plniv a příměsí, a to jak z primárních, tak z druhotných zdrojů. Bude sledován vliv složení, dávky a mikrostruktury daných materiálů na konduktivitu cementových kompozitů a následně stanoveny trendy závislosti hodnot výsledné elektrické vodivosti na těchto parametrech.

   Školitel: Drochytka Rostislav, prof. Ing., CSc., MBA, dr. h. c.

5. Vliv výpalu na mikrostrukturu žárovzdorných materiálů dvousložkového systému Al2O3 - SiO2

   Úkolem doktorské práce je studium vlivu teploty a tepla na výslednou mikrostrukturu materiálů systému Al2O3-SiO2. Hutnost materiálu, pórová struktura, mineralogické složení a vnitřní struktura materiálu budou analyzovány na dostupných špičkových zařízeních, což také předpokládá osvojení si a zvládnutí práce na těchto zařízeních.

   Školitel: Nevřivová Lenka, doc. Ing., Ph.D.

6. Využití nedestruktivních metod stavebních materiálů pro optimalizaci vodivostních přídavků se zaměřením na zvýšení jejich senzorických vlastností

   Na základě Debyeovy teorie dielektrika bude sledována změna impedančních parametrů vzorků na cementovém i bezcementovém základu. Cílem je optimalizace vodivostního přídavku (grafit, saze, CNT) přidávaných do základní matrice. Práce se má věnovat problematice senzorických vlastností při zatěžování vzorků v tlaku a jejich optimalizaci s primárním zaměřením na cementové směsi a stanovení perkolačního prahu.

   Školitel: Kusák Ivo, doc. Mgr., Ph.D., MBA

7. Vývoj ekologických vodopropustných či vodu zadržujících betonů

   V současnosti se začíná i v ČR projevovat výrazný pokles zásob spodních vod. Částečně je to zaviněno i velkou zastavěností betonovými či asfaltovými plochami a jejich odkanalizováním. Práce se bude zabývat vývojem trvanlivých betonů buď s vysokou schopností propouštět dešťovou vodu do podkladních vrstev komunikací či zpevněných ploch. Druhou možností jsou betony s vysokou schopností absorbce vody a následně jejich zpětné odpařování do ovzduší, čímž se může dosáhnout i snížení teplot v městských aglomeracích.

   Školitel: Hela Rudolf, prof. Ing., CSc.