Prezenční studium

4 roky

doc. Ing. Bc. Marek Semela, Ph.D.

Předseda :
doc. Ing. Bc. Marek Semela, Ph.D.
Člen interní :
doc. Ing. Radek Knoflíček, Dr.
doc. Ing. Robert Kledus, Ph.D.
doc. Ing. et Ing. Martin Cupal, Ph.D. et Ph.D.
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.
prof. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.
prof. Ing. Jiří Mišurec, CSc.
doc. Dr. habil. Ing. Pavel Foltin, Ph.D.
doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D.
prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., LL.M.
Člen externí :
Ing. Dagmar Vágnerová Linnertová, Ph.D.
doc. RNDr. Mgr. Petr Adolf Skřehot, Ph.D., MSc.
prof. Ing. Zora Petráková, PhD.
Ing. Jindřich Frič, Ph.D.

Vědní obor soudní inženýrství (forensic engineering) je součástí širší skupiny forenzních věd (forensic sciences), které se primárně využívají při vyšetřování trestných činů, v řízeních před soudy a dalšími orgány veřejné moci (dále jen OVM) a také v dalších oblastech lidských činností jako jsou bankovnictví, pojišťovnictví, správa majetku apod.
Doktorský studijní program Soudní inženýrství byl na VUT v Brně vytvořen v souvislosti s potřebami rozvoje technické forenzní vědy a s ní související oblasti bezpečnosti, při prevenci závažných havárií. Svým zaměřením přispívá k rozvoji poznání potřebného pro rozvoj oboru soudního inženýrství a také k zajištění potřeby zkvalitňování výkonu znalecké činnosti v technických a technickoekonomických oborech znalectví, v souladu s požadavky nového zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen ZnalZ), který v souvislosti s činností znaleckých ústavů v § 7 ZnalZ předpokládá též realizaci vědeckovýzkumné činnosti pro potřeby jednotlivých oborů a odvětví znalecké činnosti.
Cílem doktorského studijního programu Soudní inženýrství (kód SP P0788D020001) je:
1. vychovávat mladé vědecké pracovníky, kteří jsou schopni samostatně i v týmech realizovat výzkum pro potřeby řešení složitých problémů souvisejících se zjišťování příčin a průběhu negativních technických jevů v podobě havárií technických objektů, hodnocení ekonomických důsledků těchto jevů, oceňování majetku a tvorby návrhů na opatření zvyšující bezpečnost související s provozem technických a technickoekonomických objektů.
2. současně vychovávat i vysoce kvalifikované odborníky pro praktický výkon znalecké činnosti, kteří jsou schopni zpracovávat znalecké posudky ve zvláště obtížných případech, vyžadujících zvláštního posouzení založeném na využívání tvůrčích přístupů k řešení znaleckých problémů a aplikaci vědeckých metod.
Témata studia v rámci tohoto DSP se zaměřují do čtyř inženýrských oblastí tak, jak odpovídá cílům studijního programu. Těmi jsou:
1. bezpečnost technických a ekonomických systémů,
2. posuzování vad a poruch v technice,
3. oceňování majetku,
4. analýza silničních nehod.

Výstupní odborné znalosti
• Vědeckovýzkumná a další tvůrčí činnost: studenti získávají odborné znalosti potřebné pro komplexní řešení problémů jak v oblasti výzkumu, tak i praxe, které zahrnují znalosti problematiky teorie systémů, systémového přístupu a základních nadoborových (systémových) metod pro vědecké zkoumání – pravděpodobnost, operační výzkum, logika, experiment, modelování a mezní stavy) a rovněž pokročilé znalosti statistických metod, jakožto základního prostředku pro získávání věrohodných informací z dat získaných všemi způsoby používanými při vědeckém bádání.
• Řešení forenzních problémů v technických a technicko-ekonomických oborech a v oblasti bezpečnosti: studenti získají základní oborové znalosti obecné metodiky soudního inženýrství a metodiky analýzy rizik a speciální odborné znalosti z oblasti přímo související s tématem studia. Současně studenti získávají základní znalosti z oblasti práva, a to v rozsahu potřebném pro činnost technických a technickoekonomických znalců tak, aby získané technické a ekonomické znalosti a dovednosti byli schopni uplatnit i jako znalci v řízeních před orgány veřejné moci.
Odborné dovednosti
• Vědeckovýzkumná činnost: studenti v průběhu studia prokazují schopnost samostatné vědecké práce při řešení výzkumných problémů v oblasti, která odpovídá tématu studia. Prokazují schopnost analyzovat problémové situace v rámci oboru, formulovat výzkumné cíle, vést výzkum a také adekvátně prezentovat výsledky výzkumu ve formě publikací v odborných časopisech, na vědeckých konferencích doma i v zahraničí.
• Praktická expertní činnost: studenti současně prokazují schopnost využívat svých oborových znalostí v praxi v rámci expertní a znalecké činnosti nebo při tvorbě návrhů opatření zvyšující bezpečnost související s provozem technických a technickoekonomických objektů.
Způsobilosti odpovídající cílům studia
• Vědeckovýzkumná činnost: úspěšní absolventi studia jsou způsobilí samostatně vědecky pracovat a řešit výzkumné problémy v oblasti odpovídající tématu studia. Absolventi jsou rovněž připravováni na vyvíjení nových či modifikovaných metod soudního a rizikového inženýrství s cílem reagovat na zvyšující se potřeby praxe.
• Praktická expertní činnost: úspěšní absolventi jsou též způsobilí řešit velmi obtížné znalecké problémy v oblasti technických a technickoekonomických oborů znalectví odpovídajících zaměření studia, které vyžadují použití principů výzkumné práce, nebo poznatků z této činnosti využívat pro návrhy opatření na snižování pravděpodobnosti vzniku negativních jevů a posílení oblasti bezpečnosti.

Charakteristika profesí, pro jejichž výkon má být absolvent připraven a dalších možností jeho uplatnění
Absolventi doktorského studia najdou uplatnění v oblastech, které souvisí s oborovým zaměřením a tématem studia. Jako vysoce kvalifikovaní odborníci najdou uplatnění jako členové nebo vedoucí výzkumných a vývojových týmů při řešení výzkumných úkolů prospěšných pro řešení problémů v oblasti bezpečnosti a pro řešení problémů v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti i inženýrství rizik. Dobře se uplatní na vysokých školách ve vědecké a pedagogické práci.
Úspěšní absolventi mají nejlepší předpoklady stát se pracovníky znaleckých ústavů, znaleckých kanceláří, příp. samostatnými znalci ve smyslu ZnalZ, kteří působí v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti. Podle zaměření doktorského studia se jedná především o níže uvedené obory znalecké činnosti.
V případě zaměření studia na posuzování vad a poruch v technice a bezpečnost technických systémů se jedná o některé ze znaleckých oborů:
• stavebnictví a různorodá odvětví tohoto oboru podle typů staveb pro specializace zahrnující posuzování vad a poruch stavebních objektů, zjišťování příčin havárií, posuzování kvality stavebních prací, posuzování vhodných bezpečnostních opatření apod., nebo
• strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné s kvalifikací pro různé specializace zahrnující posuzování technického stavu vozidel, strojů, zařízení a další techniky, zjišťování příčin havárií vč. posuzování opravitelnosti a posuzování opatření v oblasti bezpečnosti, nebo
• kybernetická bezpečnost a různorodá odvětví tohoto oboru zahrnující bezpečnost informačních systémů a informačních technologií, bezpečnost průmyslových řídicích systémů, bezpečnost sítí a služeb elektronických komunikací, kryptologie.
V případě zaměření studia na oceňování majetku a bezpečnost ekonomických systémů se jedná o znalecký obor:
• ekonomika a vybraná odvětví tohoto oboru, mezi která patří oceňování nemovitých věcí, oceňování movitých věcí hmotných, oceňování ICT, oceňování obchodních závodů či oceňování služeb.
V případě zaměření studia na analýzu silničních nehod se jedná o znalecké obory:
• doprava, odvětví doprava silniční, oblast posuzování technických příčin nehod,
• strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, zahrnující oblasti posuzování technického stavu vozidel, strojů a další techniky.
Charakteristika zaměstnavatelů
Jako zaměstnanci najdou absolventi uplatnění ve školství při pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti, ve znaleckých ústavech a také jako zaměstnanci, společníci nebo členové znaleckých kanceláří.
Ve smyslu § 7 ZnalZ se znaleckými ústavy rozumí široké spektrum právnických osob veřejného práva, které splňují podmínky pro výkon znalecké činnosti, jako jsou vysoké školy nebo jejich součásti, veřejné výzkumné instituce, státní podniky, ústavy, organizační složky státu či jejich vnitřní organizační jednotky vykonávající jak vědeckovýzkumnou, tak i znaleckou činnost v příslušných oborech znalectví.
Znaleckými kancelářemi se podle § 6 ZnalZ rozumí právnické osoby soukromého práva, tedy obchodní korporace, které splňují podmínky pro výkon znalecké činnosti a obdobně jako znalecké ústavy bývají podle § 25 ZnalZ orgány veřejné moci ustanovovány ke zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního posouzení.
Absolventi se rovněž vhodně uplatní v bankách zejména při vytváření vědecky odůvodněných metodologických přístupů k posuzování úvěrů a zástav, v pojišťovnách, zejména při zdokonalování přístupů k odhalování pojistných podvodů, ve státní správě, zejména při správě státního majetku, u policie zejména při řešení složitých dopravních nehod ev. při odhalování závažných majetkových trestných činů, příp. též u realitních a developerských firem a firem, které se zabývají oceňováním zejména nestandardního majetku a různými méně častými formami nakládání s majetkem.

Požadavky na absolvování studijních předmětů se řídí těmito zásadami. Standardně student absolvuje 4 povinné předměty (typ předmětu P – povinný) a 1 předmět povinně volitelný (typ předmětu PV – povinně volitelný).
Povinné předměty pro studijní program (typ předmětu P – povinný) jsou předměty:
• DSNA03 Obecná metodika soudního inženýrství (standardně plánováno do konce 1. semestru)
• DSNA02 Bezpečnost technických a ekonomických soustav (standardně plánováno do konce 1. semestru)
• DSNA01 Pravděpodobnost a matematická statistika (standardně plánováno do konce 2. semestru)
• DSNJ00 Cizí jazyk pro doktorské studium (standardně plánováno do konce 4. semestru)
Předměty DSNA01-DSNA03 (typ předmětů P – povinný) jsou základní předměty, které připravují doktorandy a pro vědeckou a tvůrčí práci v oboru soudního inženýrství a zaměřují se na metodologii vědecké a tvůrčí práce v oblasti bezpečnosti.
Předmět DSNJ Cizí jazyk pro doktorské studium (typ předmětu P – povinný) slouží k rozvoji kompetencí v oblasti odborné komunikace v v angličtině, s důrazem na odbornou terminologii vědního oboru, na speciální terminologii související s řešenou disertační práci, na tvorbu publikací v cizím jazyce a na prohloubení prezentačních dovedností.
Skupinu povinně volitelných předmětů pro studijní program (typ předmětu PV – povinně volitelný) tvoří předměty DSNV01 až DSNV10, které slouží k získání pokročilých znalostí pro řešení disertační práce a pro řešení znaleckých a expertních problémů souvisejících s entitami, jež jsou předmětem tématu studia. Student si po dohodě se školitelem povinně volí 1 předmět z dané skupiny. Na návrh školitele se souhlasem předsedy OR si doktorand může zvolit i jiný vhodně zaměřený předmět na VUT (výjimečně i jiné VŠ) určený pro doktorské studium, zaměřený k tématu studia.
Charakteristiky předmětů povinných a povinně volitelných jsou uvedeny v části B-III žádosti.
Studium odborných povinných předmětů sestává z účasti na přednáškách a seminářích a ze studia odborné literatury podle oborového zaměření disertace.
Výuka jazyků probíhá na Ústavu společenských věd Fakulty stavební VUT, který se dlouhodobě věnuje rozvoji výukových metod pro studium cizích jazyků a moderním způsobem zajišťuje tuto výuku přímo podle zaměření a potřeb jednotlivých studijních programů, a to pro řadu součástí VUT, tedy krom Fakulty stavební, též pro Fakultu architektury, Fakultu podnikatelskou, Fakultu výtvarných umění i Ústav soudního inženýrství.
Výuka povinně volitelných předmětů probíhá především formou samostudia a konzultací.
Je-li to účelné, doktorandi si mohou, po dohodě se školitelem, zapsat do ISP i více předmětů ze skupiny DSNV nebo jiný předmět na VUT určený pro DSP. Tyto volitelné předměty nejsou pro studenty povinné a jejich absolvování se pro ně stává závazné zápisem do ISP.
V rámci přípravy doktorandů pro vědeckou a další tvůrčí činnost se též plánuje využití vzdělávacích programů pro doktorandy v rámci univerzitní doktorské školy „doctoral school“, které jsou vytvářeny na VUT v rámci plnění Strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti VUT na období od roku 2021+ (SZ VUT) a plánů jeho realizace (PR SZ) pro oblast zkvalitňování doktorského studia. Tyto obsahují vzdělávací moduly pro doktorandy, zahrnující kurzy vědecké práce, etiky vědecké práce, tvorby textů, přípravy a realizace projektů, publikačních dovedností, práce s odbornými databázemi a dalšími elektronickými zdroji, pedagogické vzdělávaní pro doktorandy a další.
Moduly, které je student povinen absolvovat, se uvádějí v ISP v části další studijní povinnosti.

Studijní program je navržen jako studijní program bez specializací.
Studium doktoranda, v souladu s čl. 28 Studijního a zkušebního řádem VUT (dále jen SZŘ) probíhá podle individuálního studijního plánu (dále jen ISP). Tento plán, v souladu se SZŘ a směrnicí č. 70/2017 (Pravidla pro organizaci studia na ÚSI VUT), zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem. V ISP jsou specifikovány povinnosti, které musí doktorand v průběhu studia splnit k jeho úspěšnému ukončení. Po schválení ISP oborovou radou se tento stává pro doktoranda závazný.
ISP se vytváří v informačním systému VUT (dále jen IS VUT) a obsahuje:
• Obsahové vymezení vědeckovýzkumné činnosti v návaznosti na zaměření studia a zvolené téma disertační práce.
• Specifikaci studijních předmětů, které je student povinen úspěšně absolvovat nejpozději do konce 4. semestru. Standardně ISP obsahuje plán pro absolvování 4 povinných předmětů (typ předmětu P – povinný) a 1 předmětu povinně volitelného (typ předmětu PV – povinně volitelný), podrobně viz příloha B-IIb část studijní povinnosti. Rozsah vyučovací hodiny je 50 minut.
• Vymezení dalších požadavků na tvůrčí činnost doktoranda, podrobně viz příloha B-IIb část požadavky na tvůrčí činnost.
• Termín pro podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce (SDZ). Splnění podmínek pro podání přihlášky k SDZ požadováno nejpozději do konce 5. semestru. V odůvodněných případech bude možné se souhlasem školitele a na základě kladného stanoviska OR tento termín prodloužit do konce 6. semestru, jinak se studentovi studium ukončí.
Termín nebude uváděn, pokud v rámci novelizace právních předpisů pro vysoké školství bude SDZ zrušena.
• Předpokládaný termín pro odevzdání disertační práce a splnění dalších podmínek pro podání přihlášky k její obhajobě. V případě novelizace právních předpisů pro vysoké školství bude uveden předpokládaný termín pro odevzdání disertační práce a splnění dalších podmínek pro podání přihlášky ke státní závěrečné zkoušce spojené s obhajobou disertační práce. Standardně se splnění těchto povinností plánuje do konce 8. semestru. V odůvodněných případech lze na základě kladného stanoviska školitele a na základě kladného stanoviska OR tento termín prodloužit, nesmí však být překročena maximální doba studia vymezená ve SZŘ VUT.
• Požadavky na absolvování stáží vč. zahraničních či jinou formu přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci podrobně, viz příloha B-IIb část požadavky na absolvování stáží.
• Vymezení dalších studijních povinností podrobně viz příloha B-IIb část další studijní povinnosti.
U studijních předmětů tím, že se jedná o předměty určené výhradně studentům DSP, v souladu s čl. 33, odst. 6 SZŘ se nevyužívá systému ECTS používaného na VUT pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech, a proto tyto předměty nemají přiřazeny počty kreditů.
Doktorand má povinnost podrobit se pravidelnému ročnímu hodnocení průběhu studia v termínech stanovených časovým harmonogramem akademického roku.
Hodnocení průběhu studia probíhá zpravidla jednou ročně. K ročnímu hodnocení doktorand a školitel připraví písemnou zprávu o průběhu doktorského studia. Zpráva se vytváří v IS VUT. Studenti 2. a vyšších ročníků dále připraví prezentaci o výsledcích své tvůrčí práce za uplynulý akademický rok zahrnující informace k stavu přípravy disertační práce a k dosaženému pokroku za uplynulý akademický rok. Prezentace jsou uskutečňovány před komisí pro evaluaci studia. Prezentace i následná diskuse k ní jsou veřejné. Je doporučeno, aby se jich účastnili i ostatní studenti doktorského studia, případně i další akademičtí pracovníci či odborníci z praxe tak, aby hodnocený doktorand získal co nejkomplexnější zpětnou vazbu a současně ostatní doktorandi podněty ke své práci.
Komise pro evaluaci studia jmenuje ředitel školícího pracoviště ad hoc, v návaznosti na odborná zaměření řešených disertačních prací doktorandů. Komise jsou minimálně 3členné, jedním z členů je vždy školitel doktoranda. Komise hodnotí dosažený pokrok za hodnocené období, poskytuje studentovi zpětnou vazbu v podobě doporučení pro další výzkum. Doporučení komise včetně doporučení k dalšímu pokračování studia se uvedou v ročním hodnocení studenta a slouží jako podklad pro hodnocení studia prováděné oborovou radou.
Oborová rada sleduje a kontroluje průběh studia, projednává hodnocení doktorandů a doporučení komisí pro evaluaci studia.

Písemná zpráva o průběhu doktorského studia obsahuje
• Informace o plnění studijních povinností – absolvování předmětů P a PV pro SP a složení SDZ (údaje jsou průběžně vedeny v IS a z něj se generují do protokolu o ročním hodnocení).
• Termín pro předpokládané odevzdání disertační práce.
• Informace o tvůrčí činnosti doktoranda. Uvádí se vědecké a další odborné publikace, referáty na vědeckých konferencí, příprava a realizace vědeckých projektů, další tvůrčí činnost zahrnující i způsob zapojení do praktického výkonu znalecké činnosti pracoviště (základní údaje jsou rovněž vedeny IS VUT).
• Shrnutí dalších aktivit, jako je činnost v oblasti popularizace vědy, účast na vědeckém dění pracoviště apod.
• Údaje o stážích na jiných pracovištích vč. zahraničních.
• Informace k zapojení do pedagogické činnosti.
• Zprávu o stavu přípravy pojednání k SDZ a rozpracovanosti disertace s důrazem na dosažený pokrok za hodnocený akademický rok.
Prezentace o výsledcích tvůrčí práce pro vystoupení před komisí pro evaluaci studia obsahuje
• Shrnutí ke stavu přípravy pojednání k SDZ a rozpracovanosti disertace s důrazem na dosažený pokrok za hodnocený akademický rok.
Pokud při plnění ISP, zejména při přípravě disertace, nejsou prokázány žádné pokroky, komise navrhne ukončení studia. Návrh, v souladu s článkem 30 SZŘ návazně projedná OR, která návrh posoudí a doporučí či nedoporučí ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností vyplývajících z individuálního studijního plánu. Tohoto jednání OR se může na vlastní žádost zúčastnit doktorand; o tomto jednání oborové rady budou doktorand i jeho školitel s dostatečným předstihem informováni.

Studijní program vhodně navazuje na celoškolské akademicky zaměřené navazující magisterské studijní programy Realitní inženýrství, Expertní inženýrství v dopravě, Řízení rizik technických a ekonomických systémů, Informační bezpečnost ev. na další magisterské studijní programy poskytující vzdělání z oblasti stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky, informatiky, dopravy, v ekonomických oborech či přímo v oblasti bezpečnosti.