Prezenční studium

4 roky

prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.

Předseda :
prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.
Člen interní :
Ing. Ondřej Jelínek, Ph.D.
prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D.
prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.
doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D.
doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D.
doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D.
prof. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D.
prof. Ing. Miroslav Bajer, CSc.
prof. Ing. Jiří Hirš, CSc.
prof. Ing. Jitka Mohelníková, Ph.D.
doc. Ing. Vít Motyčka, CSc.
Člen externí :
Ing. Petr Sedlák, Ph.D.
Ing. Vladimír Tichomirov, CSc.
prof. Ing. Karel Tuza, CSc.

Cílem studia doktorského studijního programu Pozemní stavby je poskytnout vynikajícím absolventům magisterského studia specializované nejvyšší univerzitní vzdělání a vědeckou přípravu ve vybraných aktuálních oblastech oboru. Studium je zaměřeno na komplexní vědeckou přípravu, metodiku samostatné vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie pozemních staveb s tím, že jako základní disciplíny jsou prezentovány oblasti pozemního stavitelství a to především výzkum a vývoj v oblasti stavebních konstrukcí, konstrukcí dřevostaveb, sanace stavebních materiálů a konstrukcí, dále měřící a diagnostické metody, modelování fyzikálních procesů a úloh stavební fyziky. Vědecká příprava v tomto studijním programu je založena na zvládnutí výchozích teoretických disciplín přírodovědného základu a teoretických a vědních disciplín příslušného zaměření.
Součástí studia je také zapojení studentů do přípravy a řešení národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů, prezentace dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích a jejich publikování v odborných a vědeckých zahraničních i tuzemských časopisech. Během studia získává student nové teoretické poznatky, vlastní zkušenosti z přípravy, realizace a vyhodnocení experimentů a potřebné praktické poznatky také díky úzké spolupráci se stavební praxí a rovněž díky absolvování zahraničních stáží na spolupracujících zahraničních universitách nebo výzkumných pracovištích.
V závěrečné fázi studia provádí student syntézu všech studiem získaných teoretických poznatků i dosažených výsledků vlastní tvůrčí práce a zpracovává svoji doktorskou disertační práci, u níž je kladen důraz na exaktnost a formulování konkrétních přínosů pro další rozvoj studovaného oboru.

Absolvent doktorského studijního programu Pozemní stavby je všestranně teoreticky i odborně vybaveným odborníkem, který zvládl problematiku specializace na vysoké úrovni svých vědomostí a je schopen samostatné tvůrčí práce. Je připraven odborně působit a zastávat samostatné vyšší funkce v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií v sektoru výstavby objektů pozemních staveb, ale i v projekčních firmách, popř. ve státní správě. Získal komplexní teoretickou i odbornou průpravu pro samostatné řešení technických problémů a tvůrčí vědeckou práci. Na základě získaných poznatků, zkušeností, dovedností a vědomostí je připraven k vědecké a tvůrčí činnosti, a to samostatně i v týmech na národní i mezinárodní úrovni. Díky sledování aktuálních trendů v oblasti vývoje v oblasti pozemních staveb a úzké spolupráci oboru se zahraničními univerzitami splňuje absolvent doktorského studijního programu předpoklady ke svému dalšímu odbornému kariérnímu a profesnímu akademickému růstu, a to i v zahraničí.
Po dobu studia si absolvent prakticky osvojuje a získává pedagogické schopnosti, kterých může využít při pedagogicko-vědeckém působení na vzdělávacích institucích, zabývajících se problematikou pozemních staveb v tuzemsku a díky získaným jazykovým znalostem také v zahraničí.

Podstatné rozvinutí teoretických a experimentálních schopností umožňuje absolventovi doktorského studijního programu Pozemní stavby samostatnou tvůrčí činnost týkající se zejména pozemního stavitelství včetně souvisejících specializací zejména v oblasti technických zařízení budov (ZTI, vytápění, vzduchotechnika), vyspělých speciálních technologií staveb, stavební fyziky (stavební tepelné technicky, stavební akustiky a denního osvětlení budov), speciálních sanací staveb, požární bezpečnosti budov a enviromentálně vyspělých staveb.
Absolvent je schopen samostatné tvůrčí činnosti zejména v oblasti výzkumu a vývoje – je odborně vybaven a schopen samostatně řešit složité problémy např. při optimalizaci výběru vhodných materiálů či jejich skladeb zohledňující společenské potřeby, provozní požadavky, rizika, ekonomické dopady a vlivy na životní prostředí.
Uplatnění absolventů programu Pozemní stavby je v širokých oblastech stavebnictví spočívajících např. v návrhu speciálních prvků a konstrukcí Pozemní staveb včetně ověřování jejich funkčnosti a spolehlivosti a to jak s využitím experimentálních postupů, tak s pomocí numerických modelů.
Absolvent má dobré předpoklady také k uplatnění v akademické sféře i v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. Jeho vybavení znalostmi cizích jazyků v oblasti své odbornosti je předpokladem pro eventuální působení v zahraničí. Po splnění délky praxe a zákonných podmínek se může u ČKAIT autorizovat jako stavební inženýr ve specializaci Pozemní stavby, Technika prostředí staveb nebo Energetické auditorství.
Dlouhodobá uplatnitelnost absolventů stávajícího doktorského studijního programu Pozemní stavby v praxi je dle interních statistik prakticky 100 % a to nejen po ukončení studia, ale i při předčasném ukončení studia. U absolventů je v praxi oceňována zejména schopnost samostatného řešení složitých odborných problémů a schopnost komunikace minimálně v anglickém jazyku.
Mnozí absolventi DSP Pozemní stavby po úspěšném ukončení studia přechází do zaměstnaneckého poměru na fakultě a následně rozvíjí své tvůrčí schopnosti, snižují věkový průměr pedagogů fakulty a následně se úspěšně habilitují, případně absolvují jmenovací řízení a jsou tedy zárukou rozvoje a budoucností fakulty.

Splnění předmětů individuálního studijního plánu, úspěšné vykonání státní doktorské zkoušky, zahraniční praxe, příslušná tvůrčí činnost a úspěšná obhajoba disertační práce.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů studijních programů uskutečňovaných na Fakultě stavební VUT vymezuje:
Řád studijních programů VUT (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty), který podle čl. 1, odst. 1 písmene:
c) vymezuje procesy vzniku, schvalování a změn návrhů studijních programů před jejich předložením k akreditaci Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství,
d) stanovuje formální náležitosti studijních programů a studijních předmětů,
e) vymezuje povinnosti garantů studijních programů a garantů předmětů,
f) vymezuje standardy studijních programů na VUT,
g) vymezuje principy zajišťování kvality studijních programů.
Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty)
Podrobnosti podmínek pro studium na Fakultě stavební VUT v Brně upravuje Směrnice děkana Pro uskutečňování doktorských studijních programů v prezenční formě studia na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (www.fce.vutbr.cz/studium/predpisy/normy.asp?kategorie_id=56)
Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu, který zpracuje v úvodu studia školitel ve spolupráci s doktorandem. Individuální studijní plán je pro doktoranda závazný. Jsou v něm specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit.
Během prvních tří semestrů skládá doktorand zkoušky z povinných, povinně volitelných příp. volitelných předmětů a současně se intenzivně zabývá vlastním studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a průběžným publikováním takto získaných poznatků a vlastních výsledků. V dalších semestrech se doktorand již více soustřeďuje na výzkum a vývoj, který souvisí s tématem disertační práce, na publikování výsledků své tvůrčí práce a na vlastní zpracování disertační práce. Do konce pátého semestru skládá doktorand státní doktorskou zkoušku. Doktorand je také zapojen do pedagogické činnosti, která je součástí jeho vědecké přípravy.
Součástí individuálního studijního plánu jsou v jednotlivých ročnících vědecké výstupy:
- pravidelná publikační aktivita (Juniorstav a podobné),
- účast na vědeckých konferencích v tuzemsku i v zahraniční,
- pro obhajobu DZP nutno publikovat – min. 2x Scopus nebo 1x WOS s impakt faktorem.

Na Fakultě stavební VUT je v současné době zajištěn bezbariérový přístup do všech výukových místností. Studenti však musí být zdravotně způsobilí pro získání kvalifikace stavebního inženýra. Při prakticky orientované laboratorní výuce musí být schopni samostatné obsluhy měřicích přístrojů a obdobného laboratorního vybavení, aniž by tím ohrožovali sebe nebo své okolí.
VUT poskytuje podporu studentům se specifickými potřebami, podrobnosti jsou uvedeny ve Směrnici č. 11/2017 (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty/-d141841/uplne-zneni-smernice-c-11-2017-p147551).
K podpoře zajištění rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání má VUT v organizační struktuře začleněno Poradenské centrum „Alfons“, které je součástí Institutu celoživotního vzdělávání VUT a jeho posláním je poskytovat poradenství a podpůrné služby uchazečům a studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Specifickými vzdělávacími potřebami se rozumí poruchy učení, fyzický a smyslový handicap, chronické somatické onemocnění, poruchy autistického spektra, narušené komunikační schopnosti a psychické onemocnění (alfons.vutbr.cz/o-nas).
Studentům jsou poskytovány informace týkající se přístupnosti studijních programů vzhledem ke specifickým potřebám uchazeče, informace o architektonické přístupnosti jednotlivých fakult a součástí univerzity, o možnostech ubytování na kolejích VUT, o možnostech adaptace přijímacího řízení a adaptaci samotného studia. K dalším službám centra pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pak také patří tlumočnický a přepisovatelský servis, či asistenční služby – průvodcovské, prostorové orientace s cílem umožnit těmto studentům především prokázat své dovednosti a znalosti stejně jako ostatní studenti. Děje se tak prostřednictvím tzv. adaptace studia, tedy vhodnou úpravou studijního režimu, což však nelze chápat jako zjednodušení obsahu studia či úlevy studijních povinností.

Doktorský studijní program Pozemní stavby navazuje na navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, zejm. na studijní obory Pozemní stavby a Realizace staveb, příp. i na další studijní obory a sesterské navazující magisterské studijní programy. Po akreditaci navazujících magisterských studijních programů Stavební inženýrství – pozemní stavby a Stavební inženýrství – realizace staveb na tyto programy.

2. kolo (podání přihlášek od 18.10.2024 do 13.12.2024)

1. Akumulace tepla při změnách skupenství a její využití v budovách

   Akumulace tepla je důležitá pro řešení problému časové neshody mezi dodávkou energie z obnovitelných zdrojů a poptávkou po ní. Disertační práce bude zaměřena na vývoj akumulace tepla při změnách skupenství pro integraci ve stavebních konstrukcích a technických systémech budov.

   Školitel: Ostrý Milan, prof. Ing., Ph.D.

2. Analýza a návrh inovací konstrukčně technologických řešení klempířských prvků a plechových střech v závislosti na větrné a sněhové oblasti

   Analýza konstrukčně technologických řešení prvků pro práce klempířské z hlediska materiálové charakteristiky, stavebně technologické postupy pro realizace vybraných konstrukčních detailů a stanovení pracnosti a ekonomické náročnosti v dílenské výrobě a při realizaci. Návrh inovací s ohledem na zařazení výstavby v mapě větrných a sněhových oblastí, a to včetně vytvoření metodiky pro zpracování vhodného plánu údržby, zejména v horských oblastech. Součástí práce je vytvoření závěrů využitelných ve stavební praxi, a to z pohledu vazby mezi návrhem konstrukčních řešení, stavebně technologickou přípravou a užíváním těchto střech.

   Školitel: Kantová Radka, doc. Ing., Ph.D.

3. Analýza hluku souběžně zapojených stavebních strojů při výstavbě a jejich vliv na přilehlou zástavbu v okolí staveniště

   Cílem práce je analýza hluku ze stavební mechanizace a jeho vlivu na přilehlou zástavbu v okolí staveniště, modelování a měření akustických veličin a posouzení přesnosti predikce hluku. V souladu s platnou legislativou, která definuje venkovní chráněné prostory staveb a určuje limity akustického tlaku, bude náplní práce zkoumat rozdíly mezi modelem budoucí hlukové situace v okolí staveniště (ovlivněným zvolenými okrajovými podmínkami) a reálným měřením akustického tlaku hlukoměrem v konkrétním prostředí reálné stavby. Hlukové studie budou pořizovány ve zvolené softwarové podpoře. Součástí práce je i stanovení návrhů řešení, tedy optimálních protihlukových opatření vhodných pro snížení intenzity hluku z výstavby a stanovení postupů pro minimalizaci rozdílů mezi modelem a reálnou akustickou situací.

   Školitel: Kantová Radka, doc. Ing., Ph.D.

4. Analýza vlivu venkovního osvětlení na vnitřní prostředí budov

   Vyhodnocení možných vlivů venkovního umělého osvětlení na světelné podmínky v budovách.

   Školitel: Mohelníková Jitka, prof. Ing., Ph.D.

5. Hodnocení environmentálních dopadů staveb

   Nejnovější mezinárodní závazky zdůrazňují nutnost optimalizace dopadů výstavby na životní prostředí. Tato problematika byla donedávna zjednodušována na snižování spotřeby energie v budovách. Se zavedením nZEB standardu se ale ukazuje nezanedbatelný vliv stavebních materiálů, respektive jejich svázaných dopadů. Jejich hodnocení přitom v současnosti komplikují metodické nejasnosti a nedostatek přesných vstupních údajů o výrobě jednotlivých materiálů i fázích jejich života v rámci existence stavby (zabudování, údržba, výměna atp.). Cíle práce proto budou: analýza současného stavu problematiky, návrh dílčích řešení pro zkvalitnění procesu hodnocení a jejich ověření u konkrétních materiálů a staveb.

   Školitel: Ostrý Milan, prof. Ing., Ph.D.

6. Komunitní energetika budov a regionů

   Práce je zaměřena na modelování a optimalizaci komunitních energetických systémů pro nízkoenergetické budovy s téměř nulovými emisemi a regiony. Cílem je vyvinout model komunitního energetického systému zahrnujícího různé obnovitelné zdroje energie (solární, větrné, geotermální atd.), který by optimalizoval dynamiku produkce a spotřeby energie v budovách i širších komunitách. Výzkum by se zaměřoval na technické, ekonomické i environmentální aspekty.

   Školitel: Hirš Jiří, prof. Ing., CSc.

7. Metodika stanovení součinitele kapilární vodivosti stavebních materiálů

   Experimentální zjišťování součinitele kapilární vodivosti stavebních materiálů při gradientu vlhkosti a jeho modelování metodou sítí. Aplikace součinitele kapilární vodivosti stavebních materiálů v tepelně technických výpočtech.

   Školitel: Fuciman Ondřej, Ing., Ph.D.

8. Optimalizace tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí

   Doktorská práce je zaměřena na optimalizaci tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí (TAK) sloužících k vytápění a chlazení budov. Předpokládá se využití simulačních metod, laboratorního experimentu a měření insitu. Cílem je stanovit doporučení pro navrhování a řízení optimálních TAK. K simulacím je možné využít softwary CalA, TRNSYS, ANSYS Fluent. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.

   Školitel: Šikula Ondřej, prof. Ing., Ph.D.

9. Optimalizace tepelných zásobníků na bázi PCM

   Doktorská práce je zaměřena na modelování a simulace budov ukládání tepla a chladu do tepelných akumulátorů využívajících látky s fázovou změnou tání a tuhnutí - PCM. Cílem je překlenout nesoulad mezi dodávkou energie z konvenčních a alternativních zdrojů s křivkou její spotřeby energie v budově. Pozornost bude věnována též, systémům a metodám pro optimální řízení akumulace využití energie v budově. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.

   Školitel: Šikula Ondřej, prof. Ing., Ph.D.

10. Progresivní typy výměníku tepla v systémech TZB

    Obor technických zařízení budov je v současnosti progresivně rozvíjen díky technologickému boomu. Nové technologie, např. 3D tisk nebo mikrovlákna umožňují vývoj nových výměníků tepla. Dané téma doktorského studia se bude zabývat vývojem nových typů výměníků tepla z netradičních materiálů.

    Školitel: Horák Petr, doc. Ing., Ph.D.

11. Transformace stávajících budov na budovy s nulovými emisemi.

    Výzkum v oblasti transformace stávanjících budov na budovy s nulovými emisemi. Analýza stávající stavu bytového fondu. Návrh řešení transformace stávajících objektů na objekty s nulovými emisemi. Využítí matematického modelování a experimentálního měření.

    Školitel: Horák Petr, doc. Ing., Ph.D.

12. Využití hybridních konstrukcí v pozemním stavitelství při návrhu a realizaci staveb

    Téma pojednává o konstrukcích sestavených z různých materiálů do určitého prefabrikovaného celku tak, aby výsledný produkt splňoval základní technické požadavky kladené na stavby a části staveb. Díky prefabrikaci a následné montáži se zkracuje doba realizace, snižuje se negativní vliv nepříznivého počasí a sezónnosti. S ohledem na vysokou kompletizaci se při realizaci díla snižuje podíl nutných profesí i podíl dokončovacích prací a efektivita celé technologie roste. Cílem výzkumu je popsat existující hybridní konstrukce z konstrukčního i stavebně technologického hlediska a hledat nové možnosti budoucího vývoje s ohledem na optimalizaci stavebních procesů při realizaci stavby.

    Školitel: Šlanhof Jiří, Mgr. Ing., Ph.D.

1. kolo (podání přihlášek od 03.04.2024 do 31.07.2024)

1. Inovace stavebních procesů při realizaci environmentálně šetrného zastřešení budov

   Téma pro doktorské studium je zaměřeno na ověření funkčních technologií a detailů při inovativním provádění environmentálně šetrného zastřešení budov. Klasické postupy budou analyzovány z hlediska časových a energetických úspor a také oblasti použití. Následně bude vytvořena koncepce možných úspor a inovací, které povedou k širšímu uplatnění environmentálně šetrného zastřešení budov. Pozornost bude zaměřena na ozelenění již existujících budov jako jsou např. výrobní haly.

   Školitel: Mohapl Martin, Ing., Ph.D.