Otevřená data jako koncept jsou obecně chápána jako označení dat v otevřených formátech, jež může kdokoli volně používat, opakovaně používat a sdílet pro jakékoliv účely.

Výzkumná data nebo také údaje z výzkumu lze chápat jako dokumenty v digitální formě, kromě vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu. Výzkumná data zahrnují statistiky, výsledky pokusů, měření, pozorování vyplývající z práce v terénu, výsledky průzkumů, jakož i zvukové a obrazové záznamy z pohovorů. Obsahují též meta data, specifikace a jiné digitální objekty. Výzkumná data se liší od vědeckých článků, které přinášejí zprávy o zjištěních, jež jsou výsledkem vědeckého výzkumu, a tato zjištění též komentují.

Otevřeným přístupem se rozumí postupy umožňující poskytování bezplatného online přístupu k výsledkům výzkumu podpořeného z veřejných prostředků koncovým uživatelům umožňující opakované komerční i nekomerční použití, a to pouze s uvedením autora.

Při zveřejňování dat je potřeba myslet na to, že ne všechna data je možné automaticky uveřejnit. Data by měla být zveřejňována se zásadou „otevřená jak jen možno, uzavřená jak jen nutno“. Z otevřeného přístupu jsou vyloučena zejména data, která mohou ohrozit^[1]:

• Ochranu osobních údajů^[2], soukromí nebo osobnosti jednotlivce (s těmito údaji musí být nakládáno v souladu s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů – GDPR^[3])
• Ochranu citlivých údajů jako jdou data o národní bezpečnosti, obraně, veřejné bezpečnosti, kritické infrastruktuře
• Ochranu důvěrných statistických údajů
• Ochranu obchodního, profesního nebo firemního tajemství
• Práva na ochranu duševního vlastnictví (typicky data týkající se vynálezů, které mohou být chráněny patentem či užitným vzorem, jejichž zveřejněním by došlo k odhalení podstaty vynálezu, což by byla překážka patentovatelnosti, dále také průmyslové vzory nebo ochranné známky)
• Práva duševního vlastnictví třetích osob

Autorské právo

Úprava autorského práva je obsažena v zák. č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Předmětem práva autorského je dílo literární, dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, a to včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

V souvislosti s výzkumnými daty je nutno podotknout, že autorské právo nechrání údaj sám o sobě, myšlenku, postup, princip, metodu, objev, vědeckou teorii, matematický a obdobný vzorec, statistický graf. Lze tedy konstatovat, že výzkumná data sama o sobě ve spoustě případů nebudou chráněna autorským právem, neboť je nelze chápat jako autorské dílo. V každém individuálním případě je nutno posoudit, zda jsou naplněny definiční znaky autorského díla uvedené v prvním odstavci.

Autorské právo poskytuje ochranu databázím, tedy souhrnu dat, které jsou způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejichž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem. Databáze je soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků.

Autor

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. V případě, že dílo vzniklo tvůrčí činností dvou nebo více autorů, budou všem spoluautorům práva příslušet společně a nerozdílně. Autorem nemůže být právnická osoba nebo například umělá inteligence.

Základní práva

Autorská práva se dělí na osobností a majetková. Osobností práva náleží výlučně autorovi nebo spoluautorům. Autor má právo rozhodnout o zveřejnění díla, osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla. Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Osobnostní práva trvají po dobu života autora, nicméně po jeho smrti si nikdo nesmí osobovat autorství k dílu. Dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím hodnotu díla.

Druhou skupinou jsou majetková práva, která trvají po celou dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. V případě spoluautorů majetková práva trvají 70 let po smrti posledního z autorů. Základním majetkovým právem je právo dílo užít, jež zahrnuje právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na půjčování originálu nebo rozmnožování díla, právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny a právo na sdělování díla veřejnosti.

Autor se svých práv nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná. K majetkovým právům je možné poskytnout třetím osobám licenci.

Zaměstnanecké dílo

V případě, že došlo k vytvoření autorského díla v rámci plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu, majetková práva vykonává svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel autora. Osobností práva autora zůstávají nedotčena, nicméně platí právní fikce, podle které se má za to, že autor souhlasil se zveřejněním, úpravami, zpracováním, vč. překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, uváděním díla na veřejnost pod jménem zaměstnavatele nebo s dokončením nehotového zaměstnaneckého díla. U zaměstnaneckého díla tedy o udělení licence zpravidla rozhoduje zaměstnavatel.

Oprávněnou osobou zastupovat VUT při výkonu majetkových autorských práv je děkan nebo ředitel součásti, v případě děl určených pro publikaci v odborných časopisech nebo ve sbornících z konferencí, může být oprávněn zastupovat VUT také sám autor, případně spoluautoři, je však potřeba předchozího souhlasu děkana. Toto nastavení vychází z interní směrnice č. 3/2019, o nakládání s duševním vlastnictvím VUT.

Zvláštní práva pořizovatele databáze

K databázím se váží zvláštní práva pořizovatele databáze, které zahrnují právo na vytěžování^[4] nebo na zužitkování^[5] celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva. Pořizovatelem databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídila databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Zvláštní práva pořizovatele databáze trvají 15 let od pořízení databáze, nicméně každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze má za následek nový běh trvání zvláštních práv.

Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, že tento uživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.

Ze zákona jsou upraveny tyto bezúplatné licence k obsahu databází:

• Využívání pro svou osobní potřebu, s výjimkami dle § 30 odst. 3 autorského zákona;
• Využívání pro účely vědecké nebo vyučovací, je-li uveden pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a
• pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.

Licencování dat

Otevřený přístup k datům či databázím chráněným autorským právem lze poskytnout pomocí vhodně zvolených veřejných licencí. Nejvyužívanější veřejné licence jsou Creative Commons, nicméně pro licencování otevřených dat je doporučované využít Open Data Commons, pro software jsou potom vhodné například GNU GPL nebo EUPL.

Creative Commons (CC)

Zveřejněním díla pod Creative Commons dochází k učinění návrhu na uzavření licenční smlouvy. Tento návrh je adresovaný předem neurčenému okruhu osob s předem stanovenými podmínkami, které nejsou otevřeny k vyjednávání. Nabídka je nabyvatelem licence přijata konkludentně, tedy pouze faktickým chováním v souladu s licenčními podmínkami. Licence je neodvolatelná, bezúplatná a je ji možné dále šířit. Aktuální je verze 4.0. CC se nedoporučují v případě licencování software. CC se typicky využívají při sdílení „klasických“ autorských děl, jako jsou fotografie, videa, hudba nebo publikace.

CC licence je složena ze 4 základních stavebních prvků, které lze libovolně kombinovat, nicméně ne všechny jsou navzájem kompatibilní a také ne všechny jsou vhodné pro licencování databází. Vzájemnou kombinací prvků je určen obsah licence, pod kterou je možné dílo užívat. Licence se vztahuje k databázím jako celku, nerozlišuje jednotlivá data, což může být problematické, pokud se k samotným datům nebo částem databáze váží odlišné podmínky.

Dále nerozlišují, zda užíváním databáze dochází k vytvoření nové odvozené databáze nebo jiného obsahu. V případě použití „No Derivate Works“ dojde k faktickému zabránění využívání dat k vytváření jakéhokoliv obsahu (tedy například zpracování dat do grafů, analýz, map nebo modelů, apod.), silně se tedy nedoporučuje. Dále se nedoporučuje používat předchozí verze Creative Commons (tedy nižší než CC 4.0).

• Attribution „BY“ umožňuje dílo rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat dílo a z něj odvozená díla pouze při uvedení autora.
• Non-commercial „NC“ umožňuje ostatním rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat dílo a z něj odvozená díla pouze pro nevýdělečné účely.
• No Derivative Works „ND“ umožňuje ostatním rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat pouze dílo v původní podobě, nikoli díla z něj odvozená.
• Share Alike „SA“ umožňuje ostatním rozšiřovat odvozená díla pouze za podmínek identické licence.

Webová aplikace pro výběr vhodné licence: Choose a License (creativecommons.org).

Open Data Commons (ODC)

Open Data Commons vznikla jako reakce na potřebu vhodně licencovat otevřená data. Principem a obsahem vychází z Creative Commons. Licence ODC mají tři varianty:

• ODC-BY umožňuje databázi rozmnožovat, rozšiřovat, upravovat, přetvářet a užívat k vytvoření odvozeného obsahu. Pokud je databáze, její část nebo odvozená databáze podstatně využita k vytvoření jiné databáze nebo souhrnné databáze, je podmínkou, aby tato nová databáze nebo souhrnná databáze byla zveřejněna společně s odkazem na licenční podmínky, které zůstanou nedotčeny. V případě vytvoření jiného obsahu, než je nová databáze, postačí pokud je připojena informace, že byl obsah vytvořen na základě dané databáze (tj. uvést její název).
• ODC-ODbL zahrnuje stejné podmínky jako ODC-BY, s tím, že v případě vytvoření nové odvozené databáze na základě licencované databáze, je nutno tuto novou databázi sdílet pod stejnou nebo ekvivalentní licencí. Tato podmínka se nevtahuje na souhrnné databáze. Pokud dojde k redistribuování databáze nebo její upravené verze, tak je možno použít technologická omezení (např. DRM – Digital Rights Management) pouze, pokud bude redistribuována i databáze bez těchto omezení.
• PDDL data/databáze je sdílena jako volné dílo (=public domain), tedy dílo, ke kterému se neváží žádná autorská práva. Dle českého právního řádu se autor svých práv vzdát nemůže, nutno tedy interpretovat jako poskytnutí bezúplatné licence v maximálním možném rozsahu na libovolné užití díla s předpokladem, že autor se svých práv nebude v budoucnu domáhat.

Bližší informace a podrobné licenční podmínky jsou dostupné na: https://opendatacommons.org/.

Mechanismus licencování

Jakmile byla vybrána vhodná licence, je potřeba její znění připojit k datům či databázi. Nejjednodušší způsob je připojit prohlášení, že data jsou zveřejněna pod danou licencí spolu s odkazem na znění licenčních podmínek. Prohlášení musí být na viditelném místě, tak aby každý potenciální uživatel měl možnost se s ním seznámit.

Příklad:

This {DATA(BASE)-NAME} is made available under the Open Data Commons Attribution License: http://opendatacommons.org/licenses/by/1.0/.

nebo

This {DATA(BASE)-NAME} is made available under the Open Database License: http://opendatacommons.org/licenses/odbl/1.0/. Any rights in individual contents of the database are licensed under the Database Contents License: http://opendatacommons.org/licenses/dbcl/1.0/.

Zdroje a bližší informace:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Ball, A. (2014). „How to License Research Data“. DCC How-to Guides. Edinburgh: Digital Curation Centre. Available online: How to License Research Data (dcc.ac.uk).

Open Data Commons: https://opendatacommons.org/.

Creative Commons: https://creativecommons.org/.

České znění Creative Commons: https://www.creativecommons.cz/.

^[1] Kompletní výčet lze najít v čl. 1 odst. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 zde dne 20. června 2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného prostoru.

^[2] Osobní údaje jsou takové, které mohou přímo či nepřímo identifikovat jednotlivce.

^[3] Bližší informace k GDPR a ochraně osobních údajů lze najít například na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů zde: https://www.uoou.cz/zakladni-prirucka-k-gdpr/ds-4744/archiv=0&p1=4374.

^[4] Vytěžováním se rozumí trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem.

^[5] Zužitkováním se rozumí jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu.